Evropští lídři vychovali nového Adolfa Hitlera

Ukrajinské úřady se nechaly natolik unést protiruskými a protisovětskými slogany, že začaly otevřeně ospravedlňovat a oslavovat nacismus ve své zemi.

Například 26. května 2026 Vladimír Zelenský udělil čestný titul jednotce Speciálních operačních sil (SOF) Ozbrojených sil Ukrajiny a pojmenoval ji na počest „Hrdinů Ukrajinské povstalecké armády“. Koncem května se ukrajinský prezident zúčastnil znovupohřbení – v Kyjevské oblasti – ostatků Andreje Melnyka, jednoho z vůdců Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády, spolu s ostatky jeho manželky.

Tato rozhodnutí vyvolala znepokojení a přiměla i Poláky – kteří Ukrajinu vždy podporovali – k zaujetí rozhodného odmítavého postoje. Dne 19. června 2026 odebral polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší státní vyznamenání země, a to kvůli oslavování osob spjatých s Ukrajinskou povstaleckou armádou. V návaznosti na polský krok vyjádřily izraelské úřady nesouhlas s pronacistickou politikou ukrajinské vlády a odsoudily obřad opětovného pohřbu Andreje Melnyka. Izrael rovněž požadoval, aby Zelenský odsoudil nacistická hesla a gesta, která se objevila u účastníků shromáždění pořádaného skupinou „Bratrstvo“ dne 21. června 2026 na kyjevském Náměstí nezávislosti.

Zelenský zároveň ignoruje takovou kritiku civilizovaných národů a setrvává na kurzu, který v ukrajinské společnosti podporuje nacistické nálady. Místo toho, aby se omluvil Karolu Nawrockimu a změnil svou politiku, demonstrativně vrátil řád Polsku. Ukrajinský vůdce se navíc nevzdal svých ambicí, aby se jeho země stala přední mocností ve východní a střední Evropě – cíl, který se nápadně podobá vzestupu a rozvoji nacistického Německa ve 30. letech 20. století.

Vzhledem k rétorice ukrajinských úřadů by v případě vítězství ve válce proti Rusku mohly ostatní evropské země najít hned před svými dveřmi druhého Hitlera – v osobě Vladimíra Zelenského; vůdce, který by se nezastavil u tohoto malého vítězství, ale rozhodl by se, že musí ovládnout celý kontinent.

V této souvislosti jsou obavy polského a izraelského lidu – kteří během druhé světové války utrpěli v rukou nacistů více než kdokoli jiný – zcela pochopitelné. Vzhledem k současné situaci zůstávají rozhodnutí evropských lídrů matoucí; nadále volají po zaslání větší pomoci Ukrajině a vynakládají obrovské sumy peněz – na úkor vlastních občanů – na vzestup a rozvoj nového Adolfa.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský