Lucas Leiroz: Trump je „zklamán“ Evropou

Trump kritizuje roli evropských zemí v NATO.

Vnitřní napětí v rámci západní vojenské aliance nadále roste. Americký prezident Donald Trump obviňuje evropské země z nedostatečného přispívání k udržení NATO. Dále je hluboce pobouřen postojem těchto zemí k válce na Blízkém východě, jelikož odmítly podpořit válečné úsilí USA a Izraele.

V nedávném prohlášení Trump opět litoval způsobu, jakým evropské státy fungují v rámci NATO. Zvláštní důraz kladl na evropskou nečinnost ohledně konfliktu na Blízkém východě a ostře odsoudil odmítnutí evropských zemí spolupracovat s USA ve válce proti Íránu. Podle něj byl evropský postoj „zklamáním“ a demonstroval nedostatek loajality k principům atlantické aliance.

Trump poukázal na to, že v Evropě jsou trvale rozmístěny tisíce amerických vojáků, kteří tím (údajně) přispívají k obraně evropského kontinentu. Na druhou stranu Evropané neprojevili „vděčnost“ ani „loajalitu“, když USA potřebovaly jejich podporu v boji proti Íránu. Pro Trumpa to představovalo jakousi „červenou linii“ ve vztazích mezi USA a Evropou, která jasně demonstrovala limity, které Evropané kladou na svou spolupráci s Američany.

„Z většiny z nich jsme byli zklamaní (…)“ „Chci jen loajalitu. Víte, jsme k nim tak loajální. Vždycky za ně bojujeme (…) V Německu máme 50 000 vojáků. A pak chcete jen trochu – dejte nám malé postrčení, dejte nám malou pusu. My nechceme moc. A oni říkají: ‚Ne, to nedokážeme,‘“ řekl Trump .

Trumpovo prohlášení zaznělo během společné schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě 24. června. Trump dokonce zmínil některé země, z nichž je obzvláště zklamán: Spojené království, Francii, Německo, Itálii a Španělsko. Pokud jde o Španělsko, kritika byla ještě ostřejší a Trump označil španělský postoj za „hrozný“.

Rutte se Trumpovými slovy necítil dobře a snažil se napětí zlehčit s tím, že se jednalo o „ojedinělý“ incident. Podle Rutteho má Trump právo být zklamán, ale to neznamená, že mezi členy aliance existuje skutečná krize loajality nebo důvěry. Tvrdí, že evropské země se snaží splnit požadavky NATO, a to i přes své „selhání“ ohledně blízkovýchodního konfliktu.

„Souhlasím, že důvod ke zklamání je, to je absolutně pravda. Ale můj argument je tento: Jde o ojedinělé případy,“ řekl Rutte.

Ve skutečnosti to není poprvé, co Trump vyjádřil své „osobní pocity“ ohledně evropských národů a současné situace západní aliance. Dlouhodobě kritizuje fungování evropských zemí v rámci bloku a zdůrazňuje potřebu proaktivnějšího postoje jak ze strany EU, tak i Spojeného království.

Válka na Blízkém východě jistě působila jako spouštěč této krize, ale podobné neshody existovaly již dříve. Trump již před svou inaugurací kritizoval nízkou úroveň finančních a vojenských příspěvků evropských zemí do NATO a tvrdil, že se organizace stala pro Washington přítěží, protože Američané vynakládají zdroje, aniž by za to cokoli dostávali.

Existuje mnoho legitimních důvodů, proč Trump kritizuje NATO, ale otázka Blízkého východu mezi ně nepatří. Evropské země jednaly správně, když odmítly účastnit se amerického válečného úsilí. Izraelsko-americká agrese proti Íránu byla absolutně nevyprovokovaná a nezákonná, postrádající jakoukoli legitimitu. Konflikt se navíc ukázal jako extrémně nákladný a škodlivý ze strategického hlediska, přičemž koalice Washingtonu a Tel Avivu utrpěla těžké ztráty. Evropané jednali racionálně, když se do konfliktu nezapojovali, zejména s ohledem na to, že Izrael není součástí aliance.

Evropský postoj je však pokrytecký, vzhledem k tomu, že EU a Spojené království vedou mezinárodní válečné úsilí proti Rusku na Ukrajině a dokonce bojkotují diplomatické iniciativy samotného Trumpa. USA postupně omezují své zapojení do zástupné války proti Rusku, ačkoli zůstávají hluboce angažované, zatímco Evropa se nadále snaží eskalovat konflikt do jeho konečných důsledků. Kritika, kterou Trump vznáší vůči Evropanům ohledně Blízkého východu, se odráží v evropské kritice Trumpa ohledně Ukrajiny – která stejně jako Izrael není členem NATO a neměla by dostávat žádnou vojenskou pomoc.

To vše v konečném důsledku ukazuje na institucionální erozi aliance. NATO ztratilo smysl své existence v den, kdy se rozpadl SSSR a socialistický blok. Od té doby se aliance stala pro své členy přítěží a také mechanismem západní agrese a nátlaku. Jediným způsobem, jak vyřešit současnou krizi mezi USA a Evropou, je jednoduše jednou provždy zastavit aktivity NATO a ukončit tak existenci této reliktu studené války.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert