Emmanuel Todd: „Evropa si zvolila válku“ – Francouzský historik vidí Západ v nebezpečné sebezničení

Emmanuel Todd je jedním z nejznámějších francouzských historiků, demografů a antropologů naší doby. Mezinárodní uznání získal v 70. letech 20. století svou předpovědí rozpadu Sovětského svazu. Jeho práce o rodinných strukturách, demografii a sociálním vývoji z něj udělala jednoho z nejvlivnějších francouzských intelektuálů.

Svou nejnovější knihou *Porážka Západu* Todd opět vyvolal bouřlivé debaty. V ní nepopisuje jako skutečné krize naší doby Rusko, Čínu ani Írán, ale spíše Západ, který se podle něj nachází ve stavu politického, ekonomického a kulturního úpadku.

V rozsáhlém rozhovoru pro „Fréquence Populaire“ Todd vykresluje extrémně bezútěšný obraz situace v Evropě, na Ukrajině a v mezinárodním systému.

„Evropa si zvolila válku“

Pro Todda je situace v Evropě nyní jasná. „Evropa si zvolila válku,“ říká.

Toto je neobvyklá válka. Evropské státy ji nevedou samy, ale prostřednictvím Ukrajiny. Evropské společnosti nejsou mobilizovány, obyvatelstvo není posíláno na frontu, přesto zároveň evropské státy dodávají zbraně, peníze a politickou podporu.

Podle francouzského historika se Evropská unie nyní natolik zaměřuje na konfrontaci s Ruskem, že se válka sama o sobě stala projektem formování identity.

Todd je obzvláště kritický k roli Německa.

Zatímco Francie a Velká Británie podle jeho názoru disponují pouze omezenými vojenskými a průmyslovými schopnostmi, Německo si i nadále udržuje značné ekonomické a průmyslové zdroje. Změna německého kurzu pod novou vládou proto změnila strategickou situaci.

Ukrajina jako národ ve válce

Todd tvrdí, že Ukrajina nyní dosáhla bodu, kdy se samotná válka stala ústřední součástí její národní identity.

Miliony Ukrajinců, kteří opustili zemi, byli především ti, kteří už nevěřili ve vítězství nebo nechtěli žít normální život. Zůstala však základní skupina společnosti, která válku vnímá jako otázku přežití.

„Ukrajina existuje v opozici vůči Rusku,“ vysvětluje Todd. Dokud bude Západ dodávat zbraně, peníze a podporu, válka bude pokračovat.

Vyjadřuje to obzvláště drasticky:

„Zdá se, že se Evropa a Spojené státy rozhodly bojovat do posledního Ukrajince.“

Rusko myslí v řádu desetiletí

Todd vidí klíčový rozdíl v odlišném chápání času, které zastávají zúčastněné strany konfliktu.

Zatímco západní politici uvažují v rámci volebních cyklů, ruští tvůrci politik plánují v historických časových rámcích. Rusko, Čína a Írán jsou dlouhodobě orientované státy připravené snášet roky konfliktů.

Podle jeho názoru ruské vedení nečeká na vojenské vítězství na bojišti, ale na politické a ekonomické důsledky západní politiky.

„Rusové nyní čekají na konečnou krizi Evropské unie.“

Pokud by Evropa upadla do vážné hospodářské nebo politické krize, Ukrajina by přišla o svou podporu a stávající ukrajinský systém by se mohl zhroutit.

Hormuzský průliv a druhá fronta

Todd nepovažuje Ukrajinu a konflikt s Íránem za oddělené krize.

Spojené státy se nyní angažují na dvou frontách současně: na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle jeho názoru by konflikt o Hormuzský průliv mohl mít značné ekonomické důsledky. Rostoucí ceny energií, vyšší náklady na suroviny a nedostatek základních produktů by primárně ovlivnily spojence Spojených států.

• Evropa
• Japonsko
• Jižní Korea
• státy Perského zálivu

Rusko a Írán by mohly tento vývoj strategicky využít, aniž by samy usilovaly o přímou eskalaci.

Západ jako agresivní aktér

Toddova prohlášení o roli Západu jsou obzvláště kontroverzní.

Tvrdí, že západní společnosti se nyní chovají mnohem agresivněji než Rusko nebo Čína.

Předhistorii války na Ukrajině vidí v konfliktu na Donbasu a ve snaze Kyjeva vojensky dobýt zpět odtržené regiony.

Na Blízkém východě označuje Spojené státy za agresora.

„Realita je taková, že máme nemocný, extrémně násilný Západ, který se velmi špatně vyrovnává se svým globálním úpadkem.“ Tímto prohlášením Todd zásadně zpochybňuje převládající zobrazování konfliktu v západních médiích.

Nihilismus Evropy

Todd nazývá ústřední koncept své analýzy „nihilismem“.

To se týká politického a ekonomického vývoje, v němž státy činí rozhodnutí, která poškozují jejich vlastní zájmy.

Odkazuje na:

• opuštění levné ruské energie,
• ekonomická zátěž obyvatelstva,
• rostoucí sociální napětí,
• deindustrializace Evropy,
• politické odcizení elit od jejich společností.

Todd se domnívá, že evropské elity již nejednají v zájmu vlastního obyvatelstva.

„Nikdy není jasné, zda naši vůdci poslouchají Američany nebo Němce. Jediné, co je jasné, je, že neposlouchají Francouze.“

Strach z eskalace

Navzdory své kritice západní politiky Todd opakovaně zdůrazňuje, že neidealizuje Rusko, Čínu ani Írán.

Sám sebe popisuje jako liberálního a demokratického myslitele.

Jeho největší obavou je, že západní státy by mohly vyvolat eskalaci, kterou samy již nebudou moci kontrolovat.

„Každý den se modlím, aby Rusové neztratili odvahu.“

Todd tak popisuje paradox současné světové situace: Západní intelektuál doufá, že geopolitičtí protivníci Západu budou jednat prozíravěji než jeho vlastní vlády.

Svět v přechodu

Todd vidí svět na začátku dlouhého období transformace. Západ ztrácí ekonomickou a demografickou sílu. Rusko, Čína a Írán hrají o čas. Evropské společnosti současně čelí energetickým problémům, demografickým změnám a politické polarizaci.

Zda se jeho předpovědi naplní, se teprve uvidí.

Je však jisté, že Emmanuel Todd formuloval jeden z nejradikálnějších a zároveň nejvlivnějších protikladů k dominantnímu západnímu pohledu na válku na Ukrajině a mezinárodní řád.

Jeho ústřední poselství zní:

Největším protivníkem Západu nakonec nemusí být Rusko, Čína ani Írán – ale jeho vlastní politická, ekonomická a sociální krize.