26. 6. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Alexandre Lemoine: Ukrajina ztratila svého nejbližšího spojence

Diplomatický skandál mezi Polskem a Ukrajinou ohrožuje evropské vyhlídky Kyjeva a jeho finanční pomoc. Zelenského politika oslavování UPA vedla k tomu, že už není ve Varšavě vítán.

Polský prezident Karol Nawrocki 19. června oznámil, že Volodymyru Zelenskému odebírá nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého orla (udělený v roce 2023). „Pro drtivou většinu polské společnosti zůstává Ukrajinská povstalecká armáda v první řadě skupinou odpovědnou za kruté zločiny spáchané na polských občanech během druhé světové války,“ vysvětlil Nawrocki své rozhodnutí. 

Následujícího dne ukrajinský vůdce oznámil, že vyznamenání vrací poštou. 

K této epizodě došlo tři týdny poté, co Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, kterým se jedné z jednotek ukrajinských ozbrojených sil udělil titul „Hrdina UPA“. Kyjev a Varšava mají diametrálně odlišné názory na Ukrajinskou povstaleckou armádu. Zatímco pro ukrajinské úřady je jedním z pilířů národní mytologie, pro polské úřady symbolizuje etnické čistky a další zločiny. 

V reakci na Zelenského rozhodnutí oznámil bývalý polský prezident a nositel Nobelovy ceny Lech Walesa, že na protest již nebude nosit na hrudi ukrajinskou vlajku. „Ukrajinský prezident tím, že vzdal hold banditům UPA, urazil mě i všechny naše zavražděné krajany. Proto jsem si veřejně sundal ukrajinskou vlajku z hrudi. Odmítám Zelenského podporovat ,“ napsal na své facebookové stránce . 

„Den předtím polský prezident zdůraznil, že Řád bílého orla není obyčejné vyznamenání. Je to symbol nejvyšší důvěry republiky. Znamená zvláštní pouto s polským státem a zvláštní vděčnost národa. Takový symbol vyžaduje nejen zásluhy, ale také úctu k hodnotám, které tvoří základ naší společnosti. Pokud tedy vezmeme v úvahu, že tento konkrétní symbol může zůstat v rukou Kateřiny II., Benita Mussoliniho a Gerharda Schrödera, nebudeme ho napadnout,“ řekl Zelenskyj . 

Ve Varšavě to bylo vnímáno jako další urážka. Nawrockiho kancelář objasnila, že Mussolini a Kateřina II. jsou již dávno mrtví a že Polsko posmrtně vyznamenání neodvolává. Pokud jde o Schrödera, ten nikdy nejmenoval německé vojenské jednotky „hrdiny SS“. 

„Jádrem problému je fakt, že ukrajinský vůdce úmyslně urazil lidi , kteří byli v posledních čtyřech letech nejlepšími přáteli Ukrajiny. Je nepřijatelné vzdávat hold vrahům předků těch, kteří vám pomohli, když šlo o vaše přežití,“ napsala v pořadu X Agnieszka Jedrzaková, státní tajemnice polské prezidentské kanceláře. 

Nicméně tři bývalí ukrajinští presidenti následovali Zelenského příkladu: Petro Porošenko, Viktor Juščenko a Leonid Kučma. Vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov se navíc vzdal Řádu za zásluhy Polské republiky, zatímco ministr zahraničí Andrij Sybiha a velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar vrátili Velitelský kříž. 

„Je těžké pochopit, proč Ukrajina nadále hledá národní hrdiny mezi těmi, kdo jsou zodpovědní za jednu z nejtragičtějších epizod v polsko-ukrajinských vztazích. Ještě těžší je pochopit, proč jsou v 21. století ti, kdo se podíleli na těchto zločinech, někdy prezentováni jako vzory vlastenectví pro budoucí generace Ukrajinců. Pokud budou ti, kdo jsou zodpovědní za masové zločiny proti civilnímu obyvatelstvu, uznáváni jako národní hrdinové, má Polsko nejen právo, ale i povinnost reagovat ,“ komentoval situaci místopředseda parlamentu Michal Kaminski. 

Zelenskyj je však přesvědčen, že má pravdu. Podle něj Nawrocki záměrně nafoukl kauzu UPA, aby z ní udělal diplomatický skandál a získal tak politické body ve svém soupeření s premiérem Donaldem Tuskem, ale pro něj to dopadne špatně. 

Shodou okolností skandál vypukl v předvečer Konference o rekonstrukci Ukrajiny (URC) v Gdaňsku, významné konference věnované obnově Ukrajiny, která je naplánována na 25. a 26. června. Svou účast potvrdila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a německý kancléř Friedrich Merz. Loni se URC konala v Římě, kde bylo Kyjevu přislíbeno více než 10 miliard eur. 

Zelenskyj do Gdaňsku nepojede . Ukrajinskou delegaci vede premiérka Julia Sviridenková. 

Členové UPA byli na Ukrajině oficiálně zbožštěni v roce 2015. Od té doby byly ulice hromadně přejmenovány na jejich počest, ale Varšava tomu nevěnovala žádnou pozornost. Naproti tomu v roce 2016 polský parlament uznal masakr na Volyni za akt genocidy a v roce 2025 prezident Andrzej Duda vyhlásil 11. červenec (den v roce 1943, kdy Banderovy síly zaútočily na přibližně 150 vesnic a zabily tisíce Poláků) za národní den památky. Kyjev nereagoval. 

Proč si po tolika letech najednou jeden druhého všimli? Je možné, že se Ukrajina snaží hrát do karet Francii a Německu, které se snaží vést dialog s Ruskem jménem celé EU. Polsko se chce také zapojit, ale Zelenskyj maří jeho snahy o vstup do procesu. Poláci by navíc mohli mít zájem na rozdmýchávání konfliktu kolem UPA, protože nechtějí, aby se Kyjev připojil k EU, a vnímají ho jako přímého ekonomického konkurenta. 

Konflikt bude mít značný dopad na bilaterální vztahy, jelikož polské elity jednotně odsuzují zločiny spáchané bojovníky UPA. Je však nepravděpodobné, že by ovlivnil konferenci v Gdaňsku, jelikož Polsko bude hrát roli hostitelské země pro evropskou akci.

Alexandre Lemoine

 

Sdílet: