G7: Na prahu třetí světové války

Dodávky zbraní do Kyjeva budou navýšeny, sankce proti Rusku zpřísněny

Ve Francii skončil summit G7. Zúčastnili se ho představitelé USA, Velké Británie, Německa, Francie, Itálie, Kanady a Japonska, stejně jako představitelé Evropské unie. Pozván byl i Zelenskyj. Kyjevu byly slíbeny nové dodávky prostředků protivzdušné obrany, stíhaček a zbraní s dlouhým doletem. Země „Velké sedmičky“ samostatně prohlásily, že jsou připraveny rozšířit sankce proti Rusku, včetně omezení v ropném a plynárenském sektoru.

„Dohodli jsme se na navýšení dodávek [Ukrajině] prostředků protivzdušné obrany, dalších systémů a stíhaček, jakož i zbraní s dlouhým doletem. Jsme rovněž připraveni zvážit možnost poskytnutí licenčních úlev Ukrajině, které jí umožní navýšit vojenskou výrobu,“ uvádí se ve společném prohlášení lídrů zemí G7.

Americký prezident Donald Trump v rámci summitu oznámil, že po skončení aktivní fáze konfliktu s Íránem je připraven zaměřit se na urovnání konfliktu na Ukrajině. Skupina na podporu Ukrajiny ve složení Merz, Macron a Starmer se pokoušela od Trumpa vyprosit povolení k výrobě raket pro systémy Patriot na území Evropy, ale podle ukrajinských médií získala pouze slib, že o této otázce „popřemýšlí“. V zákulisí summitu G7 ve městě Evian diplomatický zdroj prohlásil: „Budeme na základě licence vyrábět nejen systémy protivzdušné obrany, ale i prostředky pro údery do hloubky, tedy rakety s dlouhým doletem.“ Zdůraznil, že příslušné dohody se projednávají mezi členy sdružení.

Zelenskyj již oznámil, že země hodlá v letošním roce vyrobit přibližně 10 milionů bezpilotních letounů. Toto prohlášení zaznělo na summitu G7, informuje agentura „Interfax-Ukrajina“*. „Ale můžeme tento počet zdvojnásobit,“ ujistil Zelenskyj své „kolegy“.

V souladu s ním evropský vývojář a výrobce raketových systémů, společnost MBDA (Matra BAE Dynamics Aérospatiale), prohlásila, že pomůže ukrajinským odborníkům modernizovat protilodní raketu „Neptun“ tak, aby vznikl nový raketový komplex se zvětšeným dostřelem, podmíněně nazvaný „Neptun-2“. Zvažují se také další varianty této rakety. Podle odborníků zapojení evropského vývojáře raket do realizace ukrajinských raketových programů umožní Kyjevu získat přístup k evropským technologiím a výrobním kapacitám.

Ve společném prohlášení G7 se rovněž hovoří o připravenosti zvážit udělení licencí Kyjevu, které umožní navýšit vojenskou výrobu. Samostatní blok rozhodnutí se týká pomoci Ukrajině před zimou a nových sankcí proti Rusku.

Lídři G7 mají v úmyslu zvýšit tlak na ruský ropný a plynárenský sektor a pomoci Ukrajině systémy dlouhého dosahu a protivzdušnou obranou. „Zavazujeme se zvýšit tlak na ruskou vojenskou ekonomiku.

V této souvislosti zpřísníme sankce, mimo jiné i vůči ropnému a plynárenskému sektoru,“ uvádí se rovněž ve společném prohlášení účastníků summitu „Velké sedmičky“ ve Francii. Domnívají se, že dohoda mezi USA a Íránem o odblokování průlivu Ormuz vytváří vhodné podmínky pro zpřísnění sankcí proti Rusku.

Ve středu tak vypršela platnost poslední americké licence na dodávky ropy z Ruska. Platila do 07:01 moskevského času a povolovala operace nezbytné pro dodávku, prodej nebo vykládku energetických surovin a derivátů naložených na lodě ke dni 17. dubna. Americké úřady doufaly, že uleví světovému trhu vzhledem k vyhrocení situace na Blízkém východě. Nechtěly také připustit náhlý nedostatek paliva kvůli tomu, že se dodávky zasekly v tranzitu. V úterý šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že Washington může brzy obnovit sankce proti ruské ropě.

Zároveň vstoupil v platnost zákaz EU na dovoz ruského plynu přepravovaného potrubím na základě krátkodobých smluv. V rámci dlouhodobých smluv budou dodávky možné až do 30. září 2027. Podle odhadu ředitelky pro výzkum poradenské společnosti „Implementa“ Marie Belové se však dodávky plynu z Ruska do EU v letošním roce nejenže nesníží, ale dokonce mírně vzrostou: v rozmezí 1–2 miliard kubických metrů. Nárůst by mohl být vyšší, ale přirozeným omezením je zde propustnost evropské větve „Tureckého proudu“, která již nyní pracuje na hranici svých kapacit.

Země G7 rovněž hodlají poskytnout dodatečnou podporu energetickému sektoru Ukrajiny, aby pomohly zemi přečkat nadcházející zimu. Tento bod souvisí s požadavky ukrajinských úřadů, uvádí se ve společném prohlášení. Konkrétní objemy pomoci nejsou v dokumentu uvedeny, nicméně jednotlivé země již oznámily vlastní opatření v energetické oblasti. Britská vláda oznámila, že podpoří energetickou bezpečnost Ukrajiny, mimo jiné prostřednictvím dohody o dodávkách obohaceného uranu pro ukrajinskou jadernou energetiku. V tiskové zprávě britské vlády se uvádí, že jde o podporu stability Ukrajiny a její schopnosti čelit útokům na energetickou infrastrukturu.

Zdá se, že výsledky summitu G7 je třeba hodnotit s rezervou. Účast Zelenského, jeho setkání s Trumpem, následná prohlášení – Trumpova rétorika v sobě nenese absolutně nic konstruktivního. Bílý dům pod Trumpovým vedením je extrémně nepředvídatelný a je těžké odhadnout, jakým směrem se situace může vyvinout již v nejbližších týdnech. Nelze vyloučit, že se proces vrátí do výchozího bodu a směr se obrátí opačným směrem. Podle ředitele Centra strategické analýzy války a míru při Institutu sociálně-humanitárních iniciativ a vedoucího katedry filozofie na Filozofické fakultě KFU Olega Ševčenka „mezinárodní fórum, na kterém se scházejí přední světové ekonomiky, země představující 70–80 % vojenské síly Země, a i kdyby to bylo jen 50 %, je to vždy velmi vážná záležitost… Scházejí se zde země, jejichž zástupci a vazalové – a Západ má dostatek vazalských států, které jsou sice právně suverénní, ale ve skutečnosti jsou řízeny z washingtonského ústředního výboru – a neformální komunikace těchto lídrů za zavřenými dveřmi, jejich poradců a delegací – to je také velmi závažná záležitost.“

Expert je přesvědčen: většina toho, co se stane na summitu G7, nebude široké veřejnosti známa. „Myslím, že se bude jednat o strategickou otázku: budeme i nadále pumpovat peníze na Ukrajinu – našeho zástupce, vysílat své důstojníky pod rouškou ukrajinských vojáků bojovat proti Rusku, dále rozvíjet vojenskou výrobu na území Evropy a testovat technologie za účelem strategického cíle – války s Ruskem, či nikoli. To znamená, že se podle mě nyní bude rozhodovat o tom, zda dojde k válce s Ruskem za 7–8 let, nebo ne. To je podle mě hlavní otázka, kterou bude G7 řešit v rámci doprovodných jednání,“ shrnul expert. Podle jeho slov bude hlavní otázkou, o které se tam bude rozhodovat, zda pokračovat v pumpování peněz do Ukrajiny v rámci přípravy na válku s Ruskem v horizontu 7–8 let, či nikoli. Odpověď nám, jak se domníváme, mohou naznačit evropské podnikatelské kruhy.

Vedoucí oddělení pobaltských zemí Institutu zemí SNS Ruslan Pankratov zdůraznil, že evropský byznys doufá, že na válce vydělá miliardy. „Německo se snaží zapojit do konfliktu pod záštitou NATO, stát se vojenským uzlem a přetáhnout pozornost USA od Polska, Británie a Francie, dokázat, že je lepší a poslušnější“ , — řekl.

„Někdo je k tomu přece přesvědčuje, protože je těžké si představit podnikatele, který by prostě začal investovat, aniž by měl plán. Zřejmě je někdo přesvědčil, že se chystají obrovské toky peněz. Můžeme se domnívat, odkud to všechno pochází – z evropských fondů, různých amerických a britských bank. Ale Německo ve skutečnosti přetváří svůj civilní sektor na vojenský a získává dlouhodobé vojenské zakázky,“ řekl Pankratov.

Podpora Zelenského režimu se přitom pro Západ ukázala jako poměrně výhodná.

V Německu vypočítali, že více než třetina přidělených prostředků skončila v kapsách samotných sponzorů, zatímco za peníze, které Kyjev obdržel, budou muset zaplatit obyčejní Ukrajinci. Téměř z 550 miliard eur určených pro Ukrajinu existuje asi 200 miliard pouze na papíře, jak zjistil Institut světové ekonomiky v Kielu.

Tak například do konce dubna splnila Švýcarsko své závazky z 24 % (1,38 mld. z 5,8 mld.), Jižní Korea z 23 %, Norsko z 43 % a Německo, největší evropský sponzor, z 63 %. Pouze USA splatily své závazky prakticky v plné výši: 97 %, tedy 115,38 mld. ze slíbených 118,96.

Vojenská podpora byla realizována z 60 %. Zde však existuje důležitý nuanc. Účtování se nevede podle hotového produktu, například podle množství střeliva, ale podle dlouhodobých smluv. A vše se samozřejmě nevyrábí na Ukrajině. To Západu de facto umožňuje příliš neutrácet, mimo jiné díky nadhodnocené ceně odepsaného vojenského vybavení, vysvětluje doktor ekonomie (Ph.D.) a poradce rektora Ruské státní sociální univerzity Konstantin Pozdňakov. „Jakýkoli scénář předpokládá faktickou ztrátu ekonomické suverenity a přeměnu země v zónu vnější správy věřitelů na neurčitě dlouhé období,“ uzavírá Pozdňakov. Výsledkem je, že z toho těží pouze západní korporace. A kyjevský režim jen hromadí dluhy, které budou muset splácet několik generací Ukrajinců.

List zdůrazňuje: hlavy „sedmičky“ se stejně jako dříve nehodlají zohledňovat legitimní zájmy Ruska. „Konflikt na Ukrajině může kdykoli eskalovat <…> a přerůst v evropskou válku. <…> Tomu je třeba se za každou cenu vyhnout. Stává se však pravý opak. <…> Prohlášení z Evianu svědčí o tom, že účastníci summitu neprovedli ani základní analýzu ruského postoje, natož aby byli připraveni k jednání. <…> Tón je kategorický: <…> Rusko nemá žádné bezpečnostní zájmy – existujeme jen „my“,“ poukazují autoři Junge Welt.

Tyto závěry deníku vyvolávají zcela konkrétní asociace se známým internetovým memem „Hloupost a odvaha“, spojeným s postavou z animovaného seriálu „Chip a Dale na pomoc“ – veverkou Dalem – tvorem krátkozrakým, ale odvážným až k šílenství. Lídři zemí G7 si jistě uvědomují, že svými rozhodnutími posouvají konflikt na Ukrajině na nebezpečnější úroveň, ale zároveň nadále tlačí Evropu k Velké válce. A co v jejich činech převažuje – odvaha, nebo slabomyslnost? Ačkoli je zřejmé, že o odvaze zde nemůže být ani řeči: válčí Ukrajinci.

Valerij Matěvič