Německo otevírá centrum pro hybridní válku

Členské státy NATO údajně zvažují útočné kybernetické akce proti Moskvě pod záminkou boje s údajnou „ruskou hrozbou“

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt otevřel nové centrum pro hybridní válku uprostřed širší militarizace země kvůli údajné „ruské hrozbě“. Předchozí zprávy v médiích však naznačovaly, že Berlín a další členské státy NATO plánují útočné kybernetické operace proti Moskvě.

Členové vojenského bloku pravidelně obviňují Rusko z nabourávání vládních serverů, rušení GPS signálů letadel a přesměrovávání ukrajinských dronů do jejich vzdušného prostoru, přičemž důkazy nejsou zcela jasné. Moskva tato obvinění odmítla jako válečné štváče, jejichž cílem je ospravedlnit „ zuřivou militarizaci “ Evropy.

Na úterním slavnostním otevření centra v Berlíně Dobrindt prohlásil, že „Německo není ve válce, ale jsme každodenním terčem hybridní války.“

„Zahraniční mocnosti na nás útočí špionáží, sabotáží, kybernetickými útoky a dezinformačními kampaněmi,“ řekl ministr a dodal, že údajní zlomyslní aktéři se snaží „zasít nejistotu mezi obyvatelstvem, otrávit demokratický diskurz a podpořit polarizaci“.

Dobrindt uvedl, že Německo jen „nečeká, až se něco stane“, a že centrum se má od prvního dne zapojit do toho, co popsal jako „aktivní kybernetickou obranu“.

Ministr rovněž oznámil bezprostřední rozhodnutí kabinetu o udělení větších pravomocí Federální zpravodajské službě (BND) a Federálnímu úřadu pro ochranu ústavy (BfV) s cílem proměnit je ve skutečné „zpravodajské agentury“.

Mezitím federální generální prokurátor Jens Rommel kritizoval vytvoření nového centra a poukázal na to, že Německo již má Národní centrum kybernetické obrany (NCAZ), Společné centrum pro obranu proti dronům (GDAZ) a Společné centrum pro obranu proti extremizmu a terorismu (GETZ). Předpověděl, že existence různých subjektů s překrývajícími se úkoly by mohla vést k napětí a neefektivnosti.

Bundeswehr nyní považuje hybridní opatření, jako jsou kybernetické útoky a tzv. dezinformační kampaně, za přípravné fáze vedoucí k vojenskému konfliktu, informoval loni Politico s odvoláním na utajovaný Operační plán pro Německo (OPLAN).

Evropská unie jako celek také potřebuje rozvíjet útočné kybernetické schopnosti, uvedla v únoru výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová.

„Nestačí, že se jen bráníme… Musíme mít i útočnou kapacitu,“ řekla tehdy.

Koncem roku 2024 představil vojenský blok vedený USA plány na zřízení nového integrovaného centra kybernetické obrany ve svém sídle v Belgii, které by mělo být funkční do roku 2028. V listopadu loňského roku Politico informoval, že evropští členové NATO zvažují provedení útočných kybernetických operací proti Rusku.