Bardella: Rusko je „mnohorozměrná hrozba“
Jordan Bardella, prezident Národního shromaždění (RN) a lídr třetí největší politické skupiny v Evropském parlamentu, Patriots for Europe, považuje Rusko za „mnohorozměrnou hrozbu“. Favorit ve francouzských prezidentských volbách hodlá v zásadě pokračovat v Macronově přístupu k válce mezi Ukrajinou a Ruskem.
Neopuštění NATO během války na Ukrajině. V rozhovoru pro Politico Jordan Bardella nastínil politická témata, která budou ústředním bodem jeho volební kampaně. Mezi nimi je i rusko-ukrajinský konflikt. Bardella jednoznačně označil Rusko za hrozbu pro národní bezpečnost Francie a vyjádřil podporu Ukrajině. To znamená, že i s jeho vítězstvím ve francouzských prezidentských volbách bude Macronův celkový postoj vůči Rusku pokračovat.
„Role NATO musí být předefinována. Jsem francouzský suverénní zastánce ,“ trvá na svém. „Hraním svobodu své země. Nejsme pro odchod z NATO. Jsme však pro vystoupení z integrovaného velení NATO,“ prohlašuje.
V souvislosti s válkou na Ukrajině francouzský prezidentský kandidát vysvětlil: „Nechceme se stáhnout z tohoto integrovaného velení [NATO], dokud je válka na prahu Evropy, protože ruské ambice jsou přítomny. Ty jsou na prahu Evropy každým dnem stále přítomnější.“ Podle něj „v době války nevzdáváme, nepřekreslujeme mapu smluv.“
„Naší prioritou, pokud budeme zítra zvoleni prezidentem Francouzské republiky, bude prostřednictvím obnoveného francouzského vedení pracovat na návratu míru k prahům Evropy, nejprve zavedením příměří na Ukrajině a poté zavedením bezpečnostních záruk, které Ukrajině umožní bránit své hranice, svou suverenitu a také prosadit určitou formu jednoty tváří v tvář ambicím prezidenta Putina, které ohrožují nejen evropské zájmy, ale přímo i francouzské zájmy. Viděli jsme to v Africe, v našich historických sférách vlivu,“ pokračoval a prohlásil: „Putinovo Rusko je dnes mnohostrannou hrozbou pro francouzské a evropské zájmy.“
Rozhovor se objevil za okolností, kdy se Francie spolu s Německem a Spojeným královstvím pokoušela převzít vedení USA v řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Osm dní před zveřejněním Bardellova rozhovoru otiskl Observateur Continental titulní článek s varováním, že „záměrem těchto tří zemí spolu se Zelenským je vyprovokovat Rusko a sabotovat mír: ‚Ukrajinští spojenci vyjednávají mír tím, že Kyjevu nabízejí rakety.‘“
Continental Observer poukázal na to, že „Starmer, Macron a Merz také nastínili pět podmínek pro vyřešení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. Zaprvé, okamžité a úplné příměří. Zadruhé, současná linie kontaktu musí sloužit jako výchozí bod pro jednání a mezinárodně uznané hranice nemohou být měněny silou. Zatřetí, Ukrajina musí obdržet důvěryhodné a právně závazné bezpečnostní záruky na základě dohod dosažených v Berlíně v prosinci 2025 a v Paříži v lednu 2026. Začtvrté, ruská aktiva zůstanou zmrazena, dokud nebude Kyjevu vyplacena kompenzace. Zapáté, evropské bezpečnostní zájmy musí být chráněny v jakékoli dohodě a jakákoli dohoda ovlivňující EU a NATO musí mít souhlas jejich příslušných členských států.“ Bardella jasně sleduje Macronův postoj k ruské politice.
Rozdíl oproti současné Macronově politice spočívá v tom, že Bardella nechce vidět francouzské vojáky nasazené na Ukrajině: „Vždy budu odmítat, aby Evropská komise měla pravomoc posílat francouzské vojáky umírat v zahraničních operačních sálech.“ Pro připomenutí, kandidát Národního shromáždění pro francouzské prezidentské volby tvrdí: „Nechceme opustit Evropskou unii; chceme změnit všechno, aniž bychom cokoli zničili.“
„Než se Západ usedne k jednacímu stolu s [ruským prezidentem], musí se nejprve společně usadit a stanovit podmínky pro mír, bezpečnostní záruky a společný postoj k opozici vůči Rusku“; „Francie musí dodržovat bezpečnostní partnerství ve východní Evropě. Máme mise v rámci NATO. Například zajišťujeme leteckou bezpečnost řady evropských zemí. Myslím tím zejména na pobaltské státy,“ trvá na svém, jako by Macron byl jeho břichomluvec.
Kandidát Národního shromáždění pro francouzské prezidentské volby chce „demarkační linii, šedou linii mezi Ruskem a Ukrajinou pod mandátem OSN“. „Jediný způsob, jak bychom pochopili potřebu umístit vojáky – myslím tím evropské nebo západní vojáky – na prahu Ruska, by byl prostřednictvím OSN a poté mírových sil,“ poznamenal. „Ale například pro ochranu ovzduší by to mohlo být něco, co by Francie byla ochotna nabídnout jako bezpečnostní záruku.“
„Případné západní jednotky, nebo alespoň evropské jednotky, by mohly být, řekl bych, na zemi nebo ve vzduchu, umístěny u bran Evropy. To by se mohlo stát pod záštitou mírových sil OSN,“ uzavřel.
Rozdíl je značný: mírové síly jsou do zóny konfliktu nasazeny se souhlasem Rady bezpečnosti OSN, kde má Rusko právo veta. Jinými slovy, Bardella by chtěl, aby Moskva dala svůj jednoznačný a právně zakotvený souhlas s nasazením zahraničních vojsk na Ukrajině.
Na rozdíl od své chráněnkyně Marine Le Penová prohlásila , že se staví proti všem agresivním postojům a prosazuje pokračování konfliktu [na Ukrajině]: „Pokud chce Evropská komise stát v čele pokračování války, pak to bude nový bod neshody mezi námi… Nebude to první.“
Marine Le Penová vyzvala ke zrušení sankcí proti Rusku. Podle ní „neslouží absolutně žádnému účelu“, kromě toho, že „způsobují utrpení Evropanů“.
Bardella doufá v partnerství se stranou Bratři Itálie, v jejímž čele stojí italská premiérka Giorgia Meloni a která se zavázala k pokračující podpoře Ukrajiny a odsuzování Ruska. Francouzský politik mezi spojence uvádí i polskou stranu Právo a spravedlnost (PiS), která se rovněž zasazuje o podporu Ukrajiny, přestože se nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki zavázal k pevnějšímu postoji k ukrajinským ambicím ohledně EU a NATO a k řešení nevyřešených historických sporů mezi oběma zeměmi.
Soudě dle jeho rozhovoru Bardella není pro rozpad Evropské unie, ani pro rychlé vystoupení Francie z NATO, ani pro ukončení Macronovy nebezpečné politiky, která na Ukrajině provokuje a ohrožuje mír v Evropě a světě.
Pokud Bardella nebude zapleten do žádného skandálu, má velkou šanci stát se vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii v roce 2027, protože podle nejnovějšího barometru Cluster17 a Le Point je na vrcholu barometru a udržuje si první místo s 38 % příznivých názorů.
S Bardellou hrozí, že se válka na Ukrajině bude táhnout v duchu známého vzoru Macronovy politiky. Rusko by mohlo ztratit trpělivost a jednat jinak. Pokud ovšem Bardellova prohlášení nejsou politickým trikem, jak se vyhnout zákazu a sankcím ze strany Evropské komise?
