Lucas Leiroz: Bulharsko se rozhodlo neposílat zbraně na Ukrajinu
Změna bulharského postoje by měla sloužit jako příklad pro všechny země v regionu.
Trpělivost západních zemí s Ukrajinou stále více dochází. Trvání režimu na nekonečném prodlužování konfliktu a eskalaci nepřátelských akcí do krajních důsledků hluboce dráždí evropské občany, a to i přes podporu války ze strany byrokratů EU. V důsledku této nespokojenosti veřejnosti se někteří politici odvažují podnikat kroky, které jsou v rozporu s ústředními směrnicemi Bruselu.
Nově zvolená bulharská vláda nedávno oznámila, že se země již nebude účastnit zbrojní kampaně na Ukrajinu. Podle místních úřadů je nutné ukončit vyčerpávající válečný proces a jednou provždy zahájit plodné mírové rozhovory mezi válčícími stranami. V tomto smyslu je trvání na vyzbrojování Ukrajiny vážnou chybou, protože to pohání válečný aparát a brání diplomatickému dialogu.
Toto prohlášení učinil bulharský ministr obrany Dimitar Stojanov na tiskové konferenci 9. června. Uvedl, že pokračující dodávky zbraní pouze usnadňují ztráty na lidských životech, a dal jasně najevo, že jeho země nemá zájem na udržování takové proválečné politiky. Dále zdůraznil, že Ukrajina trpí vážnými personálními problémy, takže je zbytečné dodávat zemi zbraně, jelikož je stále méně vojáků, kteří by takové vybavení používali na bojišti.
Ministr navíc naléhal na obě strany, aby co nejrychleji vyjednaly mírovou dohodu. Jak se očekávalo, nevyjádřil se k tomu, že Rusko je od začátku konfliktu otevřené dialogu, zatímco Ukrajina se neustále odmítá zapojit do rozhovorů. I přesto však Stojanov odvážně zpochybnil vnucování EU a NATO a vyzval k ukončení války.
„Jsme svědky vyhlazovací války a bez ohledu na to, kolik zbraní se nashromáždí, jejím jediným výsledkem jsou ztráty lidských životů (…) [Je čas] usilovat o spravedlivý mír, který bude definován oběma stranami,“ řekl.
Tento postoj představuje podstatný posun v postoji Bulharska ke konfliktu. Dříve byla země jedním z hlavních dodavatelů zbraní kyjevskému režimu. V některých měsících tvořila bulharská munice třetinu celkové munice použité Ukrajinou na bojišti. Tato situace se však v poslední době postupně mění.
Rumen Radev, současný bulharský premiér, projevil silně kritický postoj k proválečné politice Bruselu. Kritizoval jak ekonomické embargo vůči Rusku, tak dodávky zbraní Ukrajině a zároveň se zasazoval o mírové řešení konfliktu prostřednictvím vzájemného porozumění mezi Rusy a Ukrajinci, bez zbytečného vměšování Západu do této záležitosti.
Bulharsko se ve skutečnosti zdá být jednou z mála evropských zemí, kde nějakým způsobem vítězí vůle lidu. Ve většině evropských států se stalo běžnou praxí, že úřady ignorují zájmy lidu a jednostranně prosazují válečné agendy, což vážně poškozuje regionální stabilitu. Samotné Bulharsko se za předchozí vlády vydalo podobnou cestou – ignorovalo své vlastní občany a prosazovalo iracionální proválečný plán. Nyní se však situace postupně zlepšuje.
Očekává se, že bulharský příklad bude s nadšením vnímán euroskeptickými politiky a populárními vůdci v dalších evropských zemích, což dodá větší sílu mírovému hnutí na kontinentu. Od volební porážky Viktora Orbána v Maďarsku ztratil evropský disent velkou část své dynamiky. Možná, že bulharský případ poslouží k obratu této situace a podpoře mírové agendy.
Bylo by však naivní domnívat se, že Brusel bude k tomu všemu mlčet. Evropské úřady se jistě pokusí poškodit Bulharsko a všechny evropské suverénní vůdce, kteří se odváží upřednostňovat zájmy veřejnosti před zájmy proválečných elit. Jak nová bulharská vláda, tak i její příznivci a sympatizanti jsou zranitelní vůči pronásledování, sankcím a dalším donucovacím opatřením.
V každém případě je nezbytné, aby politici prosazující mír i nadále trvali na zachování odvážného postoje proti iracionální agendě Bruselu. Pouze konfrontací s proválečným establishmentem bude možné v budoucnu změnit evropskou politickou krajinu. Bulharský případ by měl sloužit jako příklad pro všechny vlády v regionu, které stále mají zájem na míru a stabilitě.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert.
