Trump Netanjahuovi: „Jsi sakra blázen“

Například když se Bill Clinton poprvé setkal s Netanjahuem ve Washingtonu v roce 1996, Netanjahu mu začal vyprávět, co by se podle něj mělo udělat ohledně Palestinců. Frustrovaný touto konverzací Clinton zvolal: „Kdo si kurva myslí, že je? Kdo je tady ta zasraná supervelmoc?“

Téměř totéž se stalo, když Izrael v březnu 2010 navštívil tehdejší viceprezident Joe Biden. Během návštěvy Netanjahu oznámil plány na rozšíření izraelských osad, a to i přesto, že se Izraelci a Palestinci dohodli na obnovení mírových jednání. Tento krok uvrhl Bidenovu administrativu do rozpaků a vyvolal napětí mezi Spojenými státy a Izraelem. O této kontroverzi tehdy informoval deník Washington Post:

„V reakci na to nechal Biden Netanjahua před večeří čekat hodinu a půl, zatímco jeho tým připravoval prohlášení. Bidenovo prohlášení , zveřejněné během večeře, bylo na prohlášení určené blízkému spojenci pozoruhodně ostré. Použil slovo ‚odsoudit‘ a uvedl, že ‚podstata a načasování‘ oznámení představují ‚přesně ten druh kroku, který podkopává důvěru, kterou právě teď potřebujeme‘.“O pouhý rok později se Netanjahu znovu pokusil poučovat prezidenta Obamu o izraelsko-palestinské otázce, zejména pokud jde o řešení dvou států. Jeho poznámky byly široce vnímány jako pokus veřejně zpochybnit Obamův postoj, což dále napjalo vztahy mezi oběma lídry.

„Následující den, po diskusi za zavřenými dveřmi v Bílém domě, Netanjahu veřejně odmítl Obamu a prohlásil, že mír založený na „iluzích“ se rozbije o „skály blízkovýchodní reality“ a že Izrael se nemůže vrátit k „nebránitelným“ hranicím z roku 1967. Obama považoval Netanjahuův tón za povýšený a pohrdavý, uvádí The Washington Post, a údajně řekl svému poradci, že mu Netanjahu ‚načůral na nohu‘.“

Obama nakonec Netanjahua nazval „zbabělcem“. Pokud se vrátíme ještě dále do minulosti k prezidentu Johnu F. Kennedymu, ten dal Izraeli důrazné varování ohledně jeho programu jaderných reaktorů. Někteří badatelé a komentátoři tvrdí, že to mohlo přispět k Kennedyho zavraždění.

Nyní přichází Donald Trump, muž, který dal Izraeli téměř vše, co si přál, včetně silné podpory během nedávného konfliktu s Íránem. Co však Trump nedávno řekl? Věnujte pozornost jeho drsné rétorice:

„Jsi sakra blázen. Kdyby nebylo mě, seděl bys ve vězení. Zachraňuju ti zadek. Teď tě všichni nenávidí. Kvůli tomu všichni nenávidí Izrael. Co to sakra děláš?“Trump reagoval na pokračující a neúprosné útoky Izraele v Libanonu, které byly nepochybně hrozbou pro diplomatické úsilí, které se Trumpova administrativa snažila vybudovat s Íránem. Íránští představitelé tvrdili, že izraelské údery podkopávají jednání, a varovali, že by mohly mírový proces zcela zmařit.

Jaké je ponaučení z tohoto příběhu? Dalo by se argumentovat, že izraelská vláda, která opustila praktickou rozvahu, nadále přispívá k chaosu a konfliktům v regionu. Cyklus konfrontací má důsledky, které sahají daleko za hranice Blízkého východu, včetně narušení energetických trhů a obav o globální ekonomickou stabilitu. V této otázce souhlasíme s Trumpovou kritikou, že izraelské akce přispěly k rostoucí mezinárodní nepřátelství vůči této zemi.

Izraelský režim se nemůže vyhnout skutečnosti, že jeho kroky sehrály roli v mnoha konfliktech na Blízkém východě. Tyto konflikty podnítily hněv a zášť v celém regionu i v mnoha jiných částech světa. Trvající nestabilita a násilí tak přispěly k negativnímu postoji vůči Izraeli u široké škály lidí a vlád. Jaké je jedno z možných řešení?

Jaké je jedno možné řešení? Tvrdíme, že Izrael nezmění svou politiku, pokud nezažije významnou politickou nebo vojenskou porážku. Nejedná se o ojedinělý názor. Například Ilana Mercerová během války argumentovala, že Írán by měl zaujmout mnohem tvrdší postoj vůči Izraeli. Stejně tak politolog a aktivista Norman Finkelstein již léta tvrdí, že Izrael nezmění své chování, pokud nečelí významným politickým nebo vojenským neúspěchům.