Globalistický trik: MMF požaduje totální dluhovou unii EU

Evropská unie se stále více směřuje k dluhové unii. Bruselský mocenský aparát je v tom podporován globalistickým Mezinárodním měnovým fondem, který propaguje masivní společný evropský dluh, aby zamaskoval katastrofy národních rozpočtů. Skutečným cílem této agendy je radikální transformace systému z dosud do jisté míry fungující tržní ekonomiky na centrálně řízenou státní ekonomiku.

V době, kdy mělo být euro zavedeno jako společná měna, měl být stanoven přísný rámec (tzv. maastrichtská kritéria). Ten měl stanovit pevné horní limity pro dluh a nové půjčky v poměru k hospodářskému výkonu každého členského státu. Údajně proto, že i v době zavedení eura většina zemí tyto limity výrazně překračovala. Dodnes se nic nezměnilo – kromě ještě většího dluhu a ještě vyšších deficitů než tehdy.

Jak poznamenává ekonom Thomas Kolbe v publikaci „ Tichys Einblick “, bruselský think tank Epicenter nedávno zveřejnil koncepční dokument, v němž naléhá na návrat k ekonomické realitě. Dokument navrhuje snížit nafouklý rozpočet Evropské komise o deset procent a omezit náklady na její aparát na maximálně jedno procento celkového ekonomického výkonu. To by v letech 2028 až 2034 ušetřilo přibližně 220 miliard eur. Brusel by se měl zaměřit na klíčové úkoly, jako je jednotný trh, a opustit svou mesiášskou touhu vměšovat se do národních záležitostí. Takový tržně orientovaný přístup je však v rozporu s plány těch, kteří prosazují centralizovaný evropský stát.

Sotva byl dokument publikován, vstoupil na scénu Mezinárodní měnový fond (MMF) . Místo doporučení fiskální disciplíny MMF (který je jinak takovým fanouškem úsporných opatření) požadoval, aby rostoucí expanze Evropské unie byla v budoucnu financována prostřednictvím společného dluhu. Oficiální prognózy MMF varují, že úroveň evropského dluhu dosáhne do roku 2040 130 procent hrubého domácího produktu. V zemích chronicky zatížených deficitem, jako je Francie, Itálie a Španělsko, je však tato katastrofální úroveň již realitou.

Myšlenka sdíleného dluhu, který by ve skutečnosti nemusel být započítán jako státní dluh, by to však obešla. Jinými slovy, globalistický MMF v podstatě naléhá na Evropskou unii, aby podkopala stávající legislativu. Zavedením tzv. evropských veřejných statků má být na nadnárodní úrovni vytvořena nová úroveň dluhu. Tato skořápková hra slouží k přejmenování gigantických státních závazků na úkor občanů. Konečným výsledkem tohoto manévru budou oficiální eurobondy a upevnění transferové unie.

Fiskální hráz se již protrhla s fondem na obnovu po koronaviru ve výši 800 miliard eur. Komise tehdy využila krize k podpoře chřadnoucích rozpočtů jihoevropských států. Skutečné klíčové evropské zájmy, jako je účinná ochrana vnějších hranic, jsou při všech těchto přerozdělovaných miliardách eur zcela ignorovány. V Bruselu se MMF a Evropská komise zabývají výhradně financováním nákladné transformační agendy a upevňováním své absolutní moci nad evropskými daňovými poplatníky. Brusel totiž v určitém okamžiku bude chtít tento sdílený dluh (a části neustále se rozšiřujícího rozpočtu EU) financovat prostřednictvím přímých daní EU.

Dlouhodobý cíl je jasný: čím více takových „komunitních“ struktur bude vytvořeno, tím hlubší bude „integrace EU“ a bruselští eurokraté tak získají svůj superstát EU – neboli EUdSSR, jak argumentují kritici s ohledem na stále více socialisticko-kolektivistický vývoj v posledních letech. To by také více zavázalo k Bruselu i ty členské státy EU, které se dosud bránily přijetí eura. Cíl je jasný – ale jakou cestou se chtějí evropští občané vydat?