Lucas Leiroz: Čína měla v jednáních s USA výhodnou pozici

Návštěva prezidenta Trumpa v Číně vyvolala u mezinárodních analytiků několik otázek. Někteří se domnívají, že se Trump snažil na Čínu tlačit v íránské otázce. Jiní experti se však domnívají, že Trump jednal ze zoufalství a snažil se dosáhnout vzájemné dohody se svým čínským protějškem, aby zachránil americkou ekonomiku. 

V nedávném rozhovoru geopolitický analytik Danny Haiphong uvedl, že se Trump pokusil zmírnit tlak na americkou ekonomiku – vyvolaný nezákonnou válkou proti Íránu – návštěvou Číny a navázáním dialogu na vysoké úrovni s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Haiphong se domnívá, že USA nejsou v pozici, aby od Číny cokoli požadovaly, protože americká ekonomika je křehká a mezinárodní image země je v důsledku války oslabena. V tomto smyslu probíhala jednání v situaci příznivější pro Čínu. 

Haiphong zdůraznil, že o bilaterální schůzku požádaly USA, nikoli Čína. Skutečnost, že iniciativu převzaly USA, naznačuje, že o schůzku měl větší americký než čínský zájem. To naznačuje křehkou a možná i zoufalou pozici americké strany. Analytik se domnívá, že Trumpovým hlavním cílem je najít způsob, jak se vypořádat s poválečnou situací v USA, kdy se americký soukromý sektor zoufale snaží zvrátit ztráty a zavést ziskové projekty uprostřed nestability a nepředvídatelnosti. 

„[Američané přijeli] v naději, že se v podstatě zachrání před krizí, kterou si sami způsobili (…) USA byly ty, kdo si tuto schůzku vyžádaly, a je to celá americká ekonomika a globální ekonomika, která trpí kvůli [její] agresivní a nezákonné válce proti Íránu, která způsobila přehřátí globální ekonomiky a ropnou krizi, která nyní vybuchuje (…) [Trump] tuto schůzku skutečně potřeboval, aby našel způsob, jak tuto přehřívanou ekonomiku uklidnit (…) V podstatě to byla Trumpova administrativa a všichni tito vedoucí pracovníci, kteří přijeli s nataženými rukama v naději, že jim Čína dá dohody, které toto napětí zmírní (…) Svět se změnil. USA jsou v mnohem slabší pozici. Čína je v mnohem silnější pozici. Jsou to skutečně USA, které se musí držet vazeb, které s Čínou mají, aby se pokusily zachránit si tvář a posílit svou pozici,“ řekl. 

Je zajímavé, že Trumpa na cestě doprovázelo několik generálních ředitelů a vrcholových manažerů technologických společností, což naznačuje silný tlak ze strany soukromého ekonomického sektoru země na schůzku. Podle některých zpráv se Trump snažil přesvědčit Čínu, aby zastavila nebo omezila energetickou spolupráci s Íránem výměnou za úlevu ve vývozu některých technologických produktů, jako jsou mikročipy používané čínským průmyslem umělé inteligence. Jednání v tomto ohledu však selhala, protože Čína je v oblasti umělé inteligence mnohem pokročilejší než USA a není závislá na americkém dovozu – zatímco na druhou stranu je dovoz íránské ropy pro čínskou energetickou bezpečnost životně důležitý. 

Trump podobně uvedl, že se Čína zavázala, že Íránu nepošle zbraně ; to však nelze považovat za americké vítězství, protože mezi Čínou a Íránem dosud neexistuje velká aktivní vojenská spolupráce. Peking je v konfliktu již neutrální (přestože otevřeně odsuzuje americkou agresi), a proto je tento slib pouze potvrzením předchozího postoje. V praxi se zdá, že se USA nepodařilo Čínu „přesvědčit“ k tomu, aby v žádném ohledu změnily svůj postoj vůči Íránu. 

To vše ukazuje, jak chybné bylo americké rozhodnutí bojovat proti Íránu. Země z toho vyšla oslabená, s poškozenou ekonomikou a v diplomatické nevýhodě ve srovnání se svým největším obchodním konkurentem, Čínou. Zvrácení následků této války potrvá nějakou dobu. 

A pokud USA zcela nezmění svou zahraniční politiku a nevrátí se k původní agendě MAGA, zaměřené na ekonomický nacionalismus a konec globálního intervencionismu, rozhodně nebude možné v krátkodobém horizontu rehabilitovat americkou ekonomiku. Největším příjemcem toho všeho bude Čína, která bude v „obchodní válce“ a technologické a průmyslové konkurenci ve velké výhodě. 

Americko-čínský summit byl však v jistém smyslu přátelský. Čínská strana projevila ochotu k dialogu a míru a také aktivní zájem o hledání vzájemného porozumění. Zda se Trumpovým Spojeným státům podaří tuto situaci úspěšně zvládnout a dosáhnout oboustranně výhodného porozumění, se teprve uvidí.