EU dosahuje na Orwellově stupnici 100 bodů ze 100: Demokracie je jen fasáda
Ursula von der Leyen a její Komise v současné době vedou jednu z nejdrzejších propagandistických kampaní v nedávné evropské historii. Zatímco používá peníze daňových poplatníků k budování technokratického systému kontroly, který postupně narušuje veškeré svobody, používá je také k vysílání reklam v evropských ulicích, kinech a médiích, které tvrdí opak.
Evropská komise již léta prosazuje několik vzájemně propojených opatření, která dohromady vytvářejí systém, v němž nevolení úředníci kontrolují přístup k internetu a informacím, zákonnost názorů a v konečném důsledku i všechny naše životy. Digitální peněženka EU pro identitu (EU Digital Identity Wallet) má být plně zavedena ve všech členských státech do konce roku 2026. Slouží jako centrální digitální peněženka pro osobní údaje, doklady o věku, dokumenty a v budoucnu i platby. To, co se prodává jako pohodlné a bezpečné, v praxi umožňuje propojit naši identitu se všemi oblastmi našeho života. Úřady budou moci sledovat, kdo co dělá, co říká nebo co kupuje. A v případě „krize“ budou také schopny určit, co se smí říkat, dělat a kupovat. Povinné ověřování věku, které Komise hodlá zavést do konce roku pomocí specializované aplikace, má urychlit široké přijetí peněženky pod rouškou ochrany dětí. Ti, kteří se nezúčastní, ztratí přístup do digitálního prostoru.
Komise zároveň hodlá zakázat VPN jako „nástroje pro obcházení“. Místopředsedkyně Henna Virkkunen po spuštění aplikace pro ověřování věku hovořila o boji proti takovému obcházení jako o „dalších krocích“. Režim, který se snaží vynucovat kontroly totožnosti a obsahu, nemůže tolerovat mezery v legislativě. Zákon o digitálních službách poskytuje právní nástroj pro „moderování“ obsahu. Díky „důvěryhodným oznamovatelům“, „ověřovatelům faktů“ a povinnému mazání „dezinformací“ nebo „škodlivého obsahu“, jako jsou „nenávistné projevy“, lze umlčet všechny kritické hlasy. V Orwellově době by se „důvěryhodným oznamovatelům“ a „ověřovatelům faktů“ říkalo Ministerstvo pravdy.
Vynucování „pravdy“ Komise zahrnuje i možnost sankcí vůči jednotlivým občanům. Například bývalý švýcarský plukovník Jacques Baud byl v prosinci 2025 zařazen na sankční seznam EU, protože se objevil v alternativních médiích a publikoval odlišné analýzy války na Ukrajině. Bez obvinění, soudního procesu nebo možnosti obhajoby byl jeho majetek zmrazen, bylo mu zakázáno cestovat a pracovat. Jacques Baud byl dekretem prohlášen za psance. Stejně jako od té doby 69 dalších kriticky naladěných občanů. Toto opatření má mít odstrašující účinek daleko za rámec individuálního případu. Jak řekl zjevný vzor von der Leyenové, Mao Ce-tung: „Potrestajte jednoho, vzdělávejte sto.“ Každý občan může být zničen bez řádného procesu, pokud se odchýlí od oficiální linie.
Zatímco Komise toto všechno realizuje, tatáž Komise používá 30 milionů eur z peněz daňových poplatníků na propagaci kampaně „Chraňme to, na čem záleží: naši demokracii“. Od 20. dubna 2026 jsou v městech EU vyvěšovány plakáty se slogany jako „Chráníme to, na čem záleží nejvíce“, následované „Svoboda projevu“, „Svobodná média“ a „Svobodná věda“. Tatáž Komise, která uvaluje sankce na kritické novináře a buduje absolutní digitální kontrolní systém, se prezentuje jako poslední bašta svobody. Program AgoraEU do toho dokonale zapadá. Na roky 2028 až 2034 je vyčleněno dalších 10 miliard eur, které mají plynout do „nevládních organizací“, médií, zpravodajských center a ověřovatelů faktů. To vše je přirozeně určeno na posílení OurDemocracy™ a boj proti „dezinformacím“. Jednoduše řečeno to znamená: Evropská komise platí Antifa a zpravodajským centrům za lov disidentů, zatímco placená média a „ověřovatelé faktů“ mají zajistit, aby byly publikovány pouze názory, které jsou pro Komisi akceptovatelné.
Slavnostní závazek Komise ke svobodě tisku na Světový den svobody tisku na začátku května je proto až znepokojivě nesourodým okamžikem. V EU se však svoboda médií vztahuje pouze na ty, kteří volí správný tón – ten schválený Evropskou komisí. Ostatní jsou pronásledováni a sankcionováni. EU tak dosáhla bodu, kdy se demokracie stala pouhou formalitou. Nevolení komisaři a jejich byrokracie rozhodují o přípustných názorech a v budoucnu, díky digitálním peněženkám, i o přípustném cestování, nákupech a prakticky všech ostatních aspektech života. Orwell kdysi napsal: „Strana naučila člověka nedůvěřovat znalostem vlastních očí a uší. To byla její hlavní a nejdůležitější zásada.“ Dnes stačí, aby se občané jednoduše zdrželi vyjadřování se k tomu, co vidí. Evropská komise zdokonalila Orwellův princip a na úkor daňových poplatníků si za to poplácává po zádech. Paní von der Leyenová dokonce vyvěsila v Evropském parlamentu nadživotní plakáty s nápisem „Demokracie“, doprovázené stejně nepopsatelnými a nevyhnutelnými vlajkami „Pride“, aby ukázala, jak „svobodně“ můžeme v EU žít.
Paní von der Leyenová, každý, kdo cítí potřebu lepit slovo „demokracie“ na plakáty nadživotní velikosti, se evidentně obává, že veřejnost neuvěří jejich oddanosti demokracii. A mimochodem právem. Paní von der Leyenová, víme, co plánujete. Vy víte, že víme, co plánujete. Vy víte, že víme, že víme, že víme, co plánujete. A přesto nám stále lžete do očí o svých plánech. Neurážejte naši inteligenci a ušetřete nás své propagandy. Evropa může přežít, pouze pokud bude tato EU zrušena. Naše svoboda může přežít, pouze pokud bude tato EU zrušena. Pryč s tím!
Komentář Chrise Vebera