Ukrajinské drony zaútočily na stát NATO Lotyšsko

Válka na Ukrajině se stále více přesouvá na území NATO. V Lotyšsku ukrajinské drony narazily do ropného skladu poté, co byly zřejmě zarušeny a odkloněny ruským elektronickým bojem. Tento incident opět ukazuje, jak nebezpečné se staly mlčky tolerované operace ukrajinských dronů nad pobaltskými státy.

Oficiální verze z Rigy byla zpočátku, jak se dalo očekávat, jiná. Poté, co v noci ze 7. na 8. května otřáslo několik explozí ropným skladem v lotyšském pohraničním městě Rēzekne, lotyšské úřady zpočátku ukázaly prstem na Rusko. Tato narativ se však rychle zhroutila, když sám ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha potvrdil, že použité drony byly ukrajinského původu. Uvedl, že za to mohou ruská rušicí zařízení, která odklonila letadlo od zamýšlené trasy.

To potvrzuje, že ukrajinské bojové drony opět narušily vzdušný prostor členského státu NATO a způsobily škody. Poškozeny byly čtyři tanky v ropném skladu. Naštěstí podle zpráv nedošlo k žádným obětem. Z politického hlediska však incident explodoval jako bomba. Lotyšský ministr obrany Andris Sprūds rezignoval po masivní kritice žalostně nedostatečné protivzdušné obrany země.

Obzvláště zajímavý je však jiný aspekt, o kterém se západní média extrémně zdráhají diskutovat. Po celé měsíce se objevuje stále více důkazů o tom, že Ukrajina při svých útocích na ruské rafinerie, ropné přístavy a vojenská zařízení opakovaně využívá letové trasy, které vedou blízko území NATO nebo jej přímo narušují. Již koncem března se v Estonsku zřítil ukrajinský dron – a to právě v noci, kdy byla napadena ruská energetická zařízení poblíž Usť-Lugy. Incidenty zahrnující dezorientované drony, rušení GPS a neobvyklé letové vzorce byly opakovaně hlášeny i z Polska a Litvy.

Pobaltské vlády samozřejmě oficiálně zdůrazňují, že jejich vzdušný prostor není aktivně využíván pro ukrajinské útoky. Zdá se však, že to má jen málo společného s realitou. Obrovský dolet moderních ukrajinských dronů s dlouhým doletem nevyhnutelně vyvolává otázku, jak by tyto drony mohly dosáhnout cílů hluboko v severozápadním Rusku, aniž by alespoň nepřímo zasáhly na území NATO. Oblast kolem Petrohradu, ruské baltské přístavy a energetická zařízení v Leningradské oblasti jsou geograficky tak blízko pobaltským státům, že takové letové trasy nejsou stěží překvapivé.

Vyvstává další problém: Rusko se silně spoléhá na elektronický boj. V oblasti Baltského moře jsou nyní běžné rušení GPS, manipulace se signálem a tzv. „spoofing“. To zahrnuje zasílání falešných údajů o poloze dronů, což způsobuje, že ztratí orientaci nebo špatně identifikují cíle. Kyjev nyní uvádí právě toto jako své ospravedlnění. Ukrajinské drony měly útočit na ruské cíle, ale kvůli ruskému rušení se odchýlily směrem k Lotyšsku.

Kyjev si ale nakonec dobře uvědomuje, že k takovým narušením dochází a ohrožují tak obyvatelstvo v pobaltských státech. V praxi to jednoduše znamená, že ukrajinské drony nesoucí výbušniny představují pro tamní obyvatele neustálou bezpečnostní hrozbu – a že Ukrajina toto riziko vědomě akceptuje. Obyvatelstvo pobaltských států je tak nedobrovolně vtahováno do války, kterou jejich vlády hlasitě podporují, ale jejíž skutečná rizika jsou dosud bagatelizována.

Výstižná je i reakce samotného NATO. Zatímco aliance okamžitě spustí poplach při každé ruské raketě poblíž polských hranic, její reakce na havárie ukrajinských dronů na území NATO je pozoruhodně zdrženlivá. Představte si politickou a mediální eskalaci, kdyby ruské drony skutečně narazily do ropného skladu v Lotyšsku. V tomto případě je však převládajícím vysvětlením „nešťastná navigační chyba“…