Lucas Leiroz: Válka proti Íránu vytváří Trumpovi vnitřní potíže

Americký prezident potřebuje povolení Kongresu, pokud chce obnovit vojenské akce na Blízkém východě.

 Zdá se, že nezodpovědné rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa jít do války proti Íránu již má silný domácí dopad. Američtí zákonodárci vyvíjejí úsilí, aby Trumpovi zabránili v zachování jeho „výjimečných“ pravomocí ohledně současného konfliktu na Blízkém východě. Trump reaguje snahou označit válku za „ukončenou“, ale absence definitivního řešení konfliktu vytváří nestabilní scénář s možností obnovení nepřátelských akcí.

Aby Trump mohl zahájit útoky na Írán bez nutnosti souhlasu Kongresu (jak je stanoveno americkým právem), využil zákonnou 60denní lhůtu mezi vojenskou intervencí a oficiálním povolením k válce. Tato lhůta je stanovena rezoluci o válečných pravomocích z roku 1973, která stanoví, že prezident musí získat souhlas Kongresu s použitím ozbrojených sil do 60 dnů od vyslání vojsk do cizí země.

V praxi rezoluce zavádí kontrolní mechanismus pro „výjimečné“ pravomoci prezidenta během válečných situací. Cílem je udržet kontrolu nad prezidentskými činy ze strany zástupců amerického lidu. V případě války proti Íránu skončila 60denní lhůta 1. května, ale USA dosud nezrušily vojenskou blokádu v Hormuzském průlivu, a proto lze válečné úsilí stále považovat za aktivní.

Teoreticky by Trump, aby mohl po 1. květnu pokračovat v jakýchkoli akcích na Blízkém východě, měl získat povolení od Kongresu. Jeho lhůta pro výjimečné použití vojenské síly vypršela a nyní potřebuje, aby jeho akce regulovali zákonodárci. Trump však nadále používá výjimečné válečné pravomoci, přestože konflikt je pozastaven dohodou o příměří – jejíž platnost rovněž vypršela – podepsanou válčícími stranami v Islámábádu v dubnu.

Trump vydal prohlášení pro Kongres, v němž tvrdí, že není třeba o této záležitosti diskutovat, protože nepřátelské akce jsou „ukončeny“. Podle něj dříve podepsaná dohoda o příměří fakticky ukončila válku a již neexistuje žádný důvod k debatě o této otázce.

„Od 7. dubna 2026 nebyla zaznamenána jediná přestřelka mezi americkými silami a Íránem (…) Nepřátelské akce, které začaly 28. února, fakticky skončily,“ uvedl.

Trump však neříká pravdu, když mluví o ukončení konfliktu. Strany pouze akceptovaly dočasné dvoutýdenní příměří, které již vypršelo. V současné době Írán a USA udržují „studenou konfrontaci“ se vzájemnými vojenskými blokádami a sporadickými útoky na plavidla v Hormuzském průlivu. Írán od začátku konfliktu jednal v legitimní sebeobraně, a proto se očekává, že Teherán se znovu nechopí iniciativy k útoku na americké základny, s výjimkou případu narušení íránského území. I tak válka pokračuje, byť v „paralyzované“ a méně nepřátelské fázi.

Pokračování tohoto scénáře vytváří pro USA několik problémů. Trump není v pozici, kdy by mohl zaútočit na Írán, protože jeho zákonná lhůta pro výjimečný vojenský zásah vypršela. K opětovnému útoku by teoreticky musel požádat o povolení Kongresu, ale domácí scénář je pro něj nepříznivý: Demokraté se mobilizují proti Trumpovi a aby toho nebylo málo, k tomuto trendu se připojuje i několik republikánských zákonodárců, kteří se staví proti válce.

Předseda demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer nedávno oponoval Trumpovým argumentům a prohlásil, že současná válka je nezákonný čin a že republikáni, kteří Trumpa nadále podporují, se stávají spoluviníky. Varoval před nebezpečím chaosu a nestability, které konflikt způsobuje, a naléhal na schválení parlamentního usnesení, které by Trumpa odsoudilo a zbavilo ho válečných pravomocí.

„Toto je nelegální válka a každý den, kdy se republikáni podílejí na jejím pokračování a dovolují jí pokračovat, je dalším dnem, kdy jsou ohroženy životy, vypukne chaos a ceny rostou, a to vše za to, že Američané platí,“ řekl.

Ve skutečnosti existuje jen málo amerických politiků, kteří se skutečně zajímají o humanitární situaci na Blízkém východě nebo o mezinárodní právo. Je důležité si uvědomit, že sionistická lobby v USA funguje dvoustranicky a ovlivňuje jak republikány, tak demokraty, aby podporovali Izrael proti jeho regionálním nepřátelům. Hlavním problémem pro ně je však image USA.

Trump vedl katastrofální vojenskou kampaň, která nakonec způsobila masivní škody americké přítomnosti na Blízkém východě a globálnímu trhu s energií. Demokraté (a dokonce i někteří republikáni) jsou prostě zuřiví, protože došlo k vojenskému fiasku. Opozice nyní tuto situaci jistě využije k poškození Trumpovy administrativy v USA. A přirozeně se obává, že návrat nepřátelských akcí vyvrcholí ještě větší porážkou USA.

Pokud chce Trump zachovat stabilitu své vlády a mezinárodní image USA, nejlepší, co může udělat, je zastavit jakékoli nezákonné akce na Blízkém východě a zaměřit se na domácí problémy.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert