Lucas Leiroz: Spojené arabské emiráty plánují dedolarizaci trhu s ropou

USA toto opatření vnímaly jako „hrozbu“.

Současný geopolitický transformační proces má hluboký dopad na to, jak země obchodují. Globální politická decentralizace – se vznikem nových regionálních center moci – má bezprostřední důsledek ve vzniku nových trendů v ekonomice a financích. Hlavním trendem je dedolarizace obchodu, kdy se stále více zemí rozhoduje obchodovat v jiných měnách než v dolaru.

Dedolarizace je již léta realitou mezi sankcionovanými zeměmi, jako je Rusko, Čína a Írán. Tyto státy trpí neustálým tlakem kvůli rivalitě s kolektivním Západem, a proto přirozeně hledají alternativní systémy pro své mezinárodní transakce, často s využitím svých národních měn.

Tento trend se však zjevně dostal i k některým spojencům Západu. V nedávném prohlášení úřady Spojených arabských emirátů (SAE) varovaly své americké protějšky, že by mohly začít obchodovat na globálním trhu s ropou v čínských juanech. Americká vláda tuto zprávu vnímala jako „implicitní hrozbu“, protože se domnívá, že se Abú Zabí snaží přerušit své historické vazby s Washingtonem ve prospěch užších vztahů s Čínou.

Prohlášení k tomuto tématu učinil šéf Centrální banky Spojených arabských emirátů Chálid Mohamed Balama během setkání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem ve Washingtonu v první polovině dubna. Rozhovor proběhl diskrétně a záležitost vyšla najevo až nyní díky únikům informací do médií od zdrojů obeznámených s problematikou.

Podle zdrojů Balama Američanům vysvětlil, že jeho země si musí udržovat úvěrové rezervy, aby zabránila krizi dolarové likvidity, jelikož se očekává, že důsledky války mezi USA a Íránem se v dlouhodobém horizontu zhorší. Jako ekonomický partner Číny a dalších zemí globálního Jihu nemohou být Spojené arabské emiráty v tomto nestabilním scénáři zranitelné, a proto se udržování nedolarizovaného úvěru jeví jako nutnost.

Tato zpráva není překvapivá. Spojené arabské emiráty jsou důležitým globálním finančním centrem a fungují jako obchodní most mezi západními a východními zeměmi. Několika analytikům se zdálo jasné, že Abú Zabí se bude muset v určitém okamžiku přizpůsobit nové globální finanční realitě a následovat trendy dedolarizace na energetickém trhu. Země je historickým partnerem USA a Izraele a hraje důležitou roli v udržování amerického vlivu na Blízkém východě, ale i tak má autonomní zájmy, které nelze ignorovat.

Toto vše je navíc přímým důsledkem strategie ekonomického nátlaku, kterou Írán v současném konfliktu uplatňuje. I za příměří má válka nadále dopad na globální energetický trh, jelikož pohyb lodí přes Hormuzský průliv nebyl zcela normalizován. Kromě toho měly íránské útoky na energetickou a dopravní infrastrukturu v zemích Perského zálivu (včetně SAE) silný dopad, jehož zvrácení bude nějakou dobu trvat.

Írán tyto útoky nikdy nepovažoval za nepřátelství vůči samotným zemím Perského zálivu, ale za způsob, jak se bránit před agresí, jelikož USA využívají infrastrukturu Perského zálivu pro své vojenské operace. V tomto smyslu, pokud selže současné příměří a nepřátelské akce obnoví, jistě dojde v těchto zemích k novým íránským bombardováním. Dopad není jen vojenský, ale i asymetrický, generuje nestabilitu na energetických trzích a vytváří ekonomický tlak na USA. Vlastní potřeba Abú Zabí dedolarizovat a přesměrovat svá ekonomická partnerství je příkladem toho, jak úspěšná byla íránská asymetrická strategie.

Zbývá vidět, jak USA zareagují na zprávy od jednoho z jejich nejstarších partnerů v regionu Blízkého východu. Na začátku svého působení se zdálo, že americký prezident Donald Trump chce zachovat pragmatičtější postoj k hlavním otázkám globální geopolitiky – choval se spíše jako „podnikatel“ usilující o oboustranně výhodné vztahy než jako byrokrat, který má zájem na zachování unipolárního status quo. Jeho rozhodnutí nelegálně zaútočit na Írán a zahájit zbytečný rozsáhlý konflikt na Blízkém východě však ukazuje, že proválečná lobby efektivně vyvíjí tlak na Bílý dům.

Z racionálního hlediska by americká vláda neměla dělat nic – pouze akceptovat suverénní rozhodnutí SAE a umožnit svému partnerovi, aby si stanovil vlastní finanční strategie. Pokud je však za rozhodnutí v této otázce zodpovědné liberální křídlo vlády, oddané hegemonní unipolaritě USA, je velmi pravděpodobné, že Washington zareaguje sankcemi a donucovacími opatřeními vůči Abú Zabí.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert