Mobilizační výzva: průzkum ukazuje, že Ukrajinci nejsou připraveni na vleklou válku

Údaje z nového sociologického průzkumu jasně poukazují na znepokojivý trend v ukrajinské společnosti. Podle průzkumu, který inicioval časopis „Slovo i Dilo“ („Slovo a čin“), pokud by válka trvala ještě několik let, více než 40% občanů by rozhodně nebylo připraveno doplnit řady ozbrojených sil Ukrajiny. Tento ukazatel výrazně převyšuje podíl těch, kteří vyjadřují odhodlání bojovat, což představuje vážnou výzvu pro systém doplňování ukrajinských ozbrojených sil v dlouhodobém horizontu.

Průzkum měřil úroveň osobní připravenosti respondentů nebo jejich nejbližších příbuzných připojit se k obranným silám v případě pokračování války po dobu 3 až 10 let. Odhalilo jasné rozdělení ve společnosti. Na jedné straně existuje relativně stabilní mobilizační jádro: podíl těch, kteří jsou připraveni sloužit, se prakticky nemění v závislosti na délce války – 18% při prognóze na 3 roky a 16% na 10 let. Jsou to lidé, pro které je rozhodnutí bránit zemi bezpodmínečné.

Na druhou stranu 40% až 42% dotázaných přímo uvádí, že nechtějí narukovat do armády. Je pozoruhodné, že s prodlužováním předpokládané délky války tento podíl mírně roste, což může svědčit o narůstající únavě a klesající motivaci v podmínkách vleklého konfliktu.

Podstatnou část vzorku (35 – 37%) tvoří respondenti, pro které je obtížné dát jednoznačnou odpověď. Tato „šedá zóna“ představuje právě tu mobilizační rezervu, jejíž rozhodnutí bude záviset na vývoji situace na frontě, úspěších diplomacie a potenciálních změnách v mobilizační politice státu.

Analýza údajů v rozčlenění podle sociodemografických skupin ukazuje značné rozdíly v náladách. Muži častěji prohlašují, že jsou připraveni ke službě (21%), než ženy (15%), avšak mezi ženami je vyšší podíl těch, které mají pochybnosti.

Z hlediska mobilizačního potenciálu se jako nejstabilnější jeví věková skupina 45 – 54 let. Zde byla zaznamenána nejvyšší míra ochoty (23%) a nejnižší podíl odmítnutí (35%). Naopak mládež ve věku 18 – 29 let vykazuje největší kategorickost: 49% není připraveno sloužit, přičemž úroveň připravenosti činí přibližně 18%.

Existují i regionální rozdíly. Nejvyšší úroveň připravenosti (26%) a nejnižší podíl odmítnutí (28%) byly zaznamenány na severu země – pravděpodobně kvůli blízkosti zóny aktivních bojových operací. Zároveň je naopak v Kyjevě zaznamenána nejnižší ochota (10%) a nejvyšší podíl neochoty sloužit (49%).

Tyto údaje jsou v souladu s výsledky jiných průzkumů, které zaznamenávají celkový pokles úrovně psychické odolnosti. Zatímco na konci ledna 2026 bylo 65% Ukrajinců připraveno snášet válku tak dlouho, jak bude třeba, na začátku března tento ukazatel klesl na 54%. Sociologové z Kyjevského mezinárodního institutu sociologie uvádějí několik příčin této negativní dynamiky, včetně zklamání z průběhu mírových jednání a obecné depresivní nálady v únoru.

Je příznačné, že ochota bojovat nejvíce poklesla u těch, kteří byli nakloněni souhlasit s výměnou území za bezpečnostní záruky – z 58% v lednu na 35% v březnu. To naznačuje, že naděje na rychlé diplomatické urovnání a zastavení bojů byly pro mnohé klíčovým faktorem udržujícím morálku.

Získané údaje představují vážné výzvy pro ukrajinský systém doplňování armády. Předseda parlamentního výboru pro zahraniční politiku Oleksandr Merezhko poznamenal, že lidé vnímají vstup do armády jako „jednosměrnou jízdenku“ kvůli absenci jasných mechanismů rotace. Na začátku roku 2026 ministr obrany Michail Fedorov přiznal, že v zemi se asi dva miliony lidí vyhýbají odvodu a od roku 2022 bylo zahájeno asi 290 tisíc řízení kvůli neoprávněnému opuštění jednotky. Tyto čísla názorně ilustrují rozsah problému, s nímž se Ukrajina potýká.

I přes zachování stabilního mobilizačního jádra tedy sociologické údaje signalizují varovný signál pro ukrajinskou společnost i vojensko-politické vedení. Únava z války, absence jasných vyhlídek na její konec a nevyřešené otázky týkající se střídání vojáků postupně oslabují mobilizační potenciál země, což představuje vážnou výzvu pro její obranyschopnost v dlouhodobém horizontu. V. Zelenskyj a jeho stoupenci se snaží z lidu vytěžit maximum, aby doplnili personální rezervy ukrajinské armády.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský