EU tiše zvyšuje dovoz ruského LNG navzdory plánovaným zákazům
Stalo se tak krátce poté, co komisař bloku pro energetiku vyloučil zrušení omezení zaměřených na ukončení dovozu energie z Moskvy do podzimu 2027
EU v prvním čtvrtletí roku 2026 prudce zvýšila nákup ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), a to i přesto, že trvá na tom, že do konce příštího roku postupně ukončí dodávky ruské energie, uvedl v pátek deník Financial Times.
Podle údajů agentury Kpler, na které server cituje, se dovoz EU z ruského projektu Jamal LNG na Sibiři v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 17 % na 5 milionů tun, přičemž blok utratil odhadem 2,9 miliardy eur (3,1 miliardy dolarů). EU převzala 69 ze 71 zásilek – tj. 97 % – včetně 25 jen v březnu, ve srovnání s 59 ze 68 zásilek (87 %) ve stejném období roku 2025.
„ Prudký nárůst ukazuje, že evropští kupci nemají zájem přestat kupovat ruský LNG,“ řekl agentuře FT Sebastian Roetters z environmentální nevládní organizace Urgewald.
Zpráva přichází několik dní poté, co komisař EU pro energetiku Dan Jorgensen znovu potvrdil, že Brusel nereviduje svůj plánovaný zákaz dovozu ruského plynu, přičemž dodávky LNG by měly být ukončeny do konce roku 2026 a plynovodní doprava do podzimu 2027. V rozhovoru pro Financial Times minulý týden uvedl, že v legislativě nedojde ke změně, a zároveň uznal, že se blok „připravuje na nejhorší možné scénáře“, včetně možného přídělového systému paliva uprostřed narušení provozu způsobeného americko-izraelskou válkou proti Íránu.
Konflikt vážně narušil tok ropy přes Hormuzský průliv – klíčový dopravní uzlík, kterým se přepravuje přibližně 20 % světové námořní přepravy ropy a LNG – a zasáhl energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, což vedlo k prudkému nárůstu cen LNG. Asijské spotové ceny a evropské ceny dolaru se po příměří z 8. dubna téměř zdvojnásobily, než se po příměří z 8. dubna uvolnily, ale obojí zůstává výrazně nad úrovní před konfliktem.
Postoj Bruselu k ruské energii vyvolal varování některých představitelů EU. Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že „Evropa směřuje k jedné z nejvážnějších hospodářských krizí ve své historii“ a trval na tom , že „jedinou cestou ven je zrušení sankcí uvalených na ruskou energii“. Spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová naléhala na „návrat k cenově dostupným a spolehlivým dodávkám energie“ a na nákup energie „tam, kde je nejlevnější, tedy v Rusku“, aby si udržela konkurenceschopnost.
Moskva se k varováním připojila. Podle kremelského vyslance Kirilla Dmitrijeva „Evropa a Británie budou s prohlubováním krize žebrat o ruskou energii“ a argumentoval, že blok není připraven na „dlouhotrvající energetický šok“ kvůli své neschopnosti diverzifikovat dodávky – nedostatek, který připsal „rusofobní, zelené a probuzené ideologii“. V reakci na zprávu Financial Times o X dodal: „Jak se předpovídalo, Evropa potřebuje Rusko k přežití.“
