Důsledky nové ropné krize: „Nikdy jsem nezažil nic tak hrozného,“ říkají analytici
Analytici trhu s ropou používají drastická slova k popisu rozvíjející se ropné krize, která vedla k růstu cen ropy, benzinu a plynu po celém světě a v některých zemích již vyústila v přídělový systém benzinu.
Agentura TASS shrnula současný dopad nové ropné krize v článku, v němž také provedl rozhovory s odborníky a analytiky. Podle článku svět čelí největší ropné krizi v historii. Článek TASSu jsem přeložil .
Začátek překladu:
„Takové kolapsy se ještě nikdy nestaly“: Jak ropná krize sužuje svět
Energetická krize vyvolaná eskalací na Blízkém východě by se mohla zapsat do historie jako „nejhorší noční můra každého analytika ropného trhu“. S tímto hodnocením hlavního ekonoma BP Garetha Ramsayho souhlasí mnoho analytiků. Agentura TASS uvádí, které země již pociťují dopady třítýdenní konfrontace mezi Íránem, USA a Izraelem.
„Nikdy jsem nezažil nic tak hrozného,“ přiznal Paul Sankey, hlavní energetický konzultant v poradenské firmě Oliver Wyman. „Jak nahradíme všechen tenhle plyn, všechnu tuhle ropu, všechno tohle hélium?“ zeptal se řečnicky. Podle expertů k takovému nedostatku dodávek nikdy předtím nedošlo.
Asie má rezervy na jeden až dva měsíce
Pokud bude konflikt pokračovat, rezervy zemí závislých na dodávkách z Blízkého východu vydrží pouze jeden až dva měsíce, varoval Kyle Shostak, ředitel americké investiční firmy Navigator Principal Investors. Podle něj se to týká zejména Indie, Bangladéše, Jižní Koreje, Pákistánu a Japonska. „Většina rezerv těchto zemí vydrží jeden až dva měsíce, než se očekává, že jejich ekonomiky sklouznou do recese již ve druhém čtvrtletí letošního roku kvůli poklesu domácí produkce, která vyžaduje energii,“ řekl expert agentuře TASS.
Šostak dodal, že Čína je výjimkou, protože „její rekordní zásoby zaručují nezávislost domácí produkce po dobu přibližně šesti měsíců“.
Filipíny mezitím vyhlásily stav nouze kvůli nedostatku pohonných hmot. Dekret podepsaný prezidentem Ferdinandem Marcosem Jr. uvádí, že země je silně závislá na dovozu energie a že narušení dodavatelských řetězců způsobené probíhající eskalací, značnou volatilitou a rostoucími světovými cenami ropy „ohrožují energetickou bezpečnost země“. Filipínská ministryně energetiky Sharon Garinová uvedla, že zásoby pohonných hmot jsou dostatečné přibližně na 45 dní. První zásilka ruské ropy za pět let dorazila do země 24. března.
Japonsko začalo 16. března uvolňovat na trh část svých strategických ropných rezerv. Premiérka Sanae Takaiči ve středu během setkání s šéfem Mezinárodní energetické agentury (IEA) navrhla, aby byla z rezerv uvolněna další ropa jako nouzové opatření ke stabilizaci situace. „Asijské země jsou v obtížné situaci,“ zdůraznila.
Kvůli krizi se některé asijské země stále častěji vracejí k uhlí, aby zabránily výpadkům proudu a ochránily své obyvatelstvo před drastickými cenovými šoky. Například jihokorejská vláda zrušila omezení výroby elektřiny z uhelných elektráren, Thajsko se připravuje na restart dvou uhelných elektráren, které byly loni odstaveny, a obyvatelé Indie začali nahrazovat kuchyňský plyn uhlím.
Domácnosti v EU pod tlakem
Další eskalace konfliktu na Blízkém východě by mohla vyvolat „vleklou energetickou krizi s extrémně vážnými důsledky,“ uvedla mluvčí španělské vlády Elma Saiz. Domnívá se, že je nezbytné proti ní podniknout rozhodné kroky. „Konflikt dosud stál všechny Španěly pět miliard eur, které musíme použít ke zmírnění důsledků této války, která porušuje mezinárodní právo, a které nemůžeme použít k jiným účelům,“ zdůraznila.
Francouzský ministr hospodářství a financí Roland Lescure označil události za „nový šok v cenách ropy“. Dodal, že pokud šok potrvá déle než několik týdnů, krize by se mohla výrazně rozšířit na celou ekonomiku a stát se „systémovou“.
Nizozemský ministr financí Eelko Heijnen prohlásil, že se vláda připravuje na významné ekonomické otřesy. Podle Heijnena jsou možnosti země již tak omezené: Vláda čelí během jarního přezkumu rozpočtu, který se očekává 28. března, značným dodatečným výdajům, částečně kvůli rostoucímu počtu lidí pobírajících invalidní důchody. „Nemáme téměř žádnou záchrannou síť,“ uzavřel.
Podle řeckého finančního portálu capital.gr snížil Mezinárodní měnový fond (MMF) svou prognózu růstu Řecka v roce 2026 z 2 procent na 1,8 procenta. MMF uvedl, že ačkoliv krátkodobý ekonomický výhled země zůstává příznivý, vleklý konflikt na Blízkém východě by mohl zatížit domácí i zahraniční poptávku a oslabit příliv kapitálu. Vláda 23. března představila balíček pomoci ve výši 300 milionů eur na řešení energetické krize, který vstoupí v platnost 1. dubna a zůstane v platnosti nejméně do 31. května.
Kirill Dmitriev, zvláštní vyslanec ruského prezidenta pro investice a hospodářskou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic, předpověděl, že další zvyšování cen energií a surovin bude mít významný dopad na ekonomiku a urychlí inflaci. Domnívá se, že EU bude zasažena nejvíce, částečně kvůli odmítnutí dovozu ruského plynu. Dmitriev odhaduje dosavadní ekonomické ztráty EU na více než 1,5 bilionu eur a předpovídá, že do konce roku 2026 by tyto ztráty mohly přesáhnout 3 biliony eur, protože se očekává, že ceny plynu vzrostou přibližně o 100 procent.
Nedostatek dodávek v USA, deficity v Africe a Austrálii
Podle Wall Street Journal hrozí, že se důsledky energetické krize rychle rozšíří do USA a dalších regionů. Ceny benzinu v USA již dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2022. „Narušení (dodávek benzinu) je tak závažné, že pokud se situace brzy nezmění, budeme panikařit,“ citují noviny analytika energetického trhu Helge Andre Martinsena.
Společnost Chevron, jedna z největších amerických ropných společností, varuje před hrozící energetickou krizí v Kalifornii. Podle agentury Bloomberg je to proto, že stát získává asi 20 procent svého paliva z asijských zemí. Kalifornie není propojena s hlavními americkými energetickými uzly Texasu a Louisiany. Kromě toho muselo v posledních letech kvůli rostoucím nákladům zavřít několik rafinérií v Kalifornii. Tyto náklady se připisují novým kalifornským zákonům zaměřeným na boj proti změně klimatu, které mají snížit zisky ropných společností.
Podle zpravodajského portálu African News Feed se každodenní život v Etiopii téměř zastavil kvůli nedostatku benzínu a nafty. Portál uvádí, že nedostatek pohonných hmot vedl k kilometrovým frontám na čerpacích stanicích a jízdné ve veřejné dopravě se za necelý měsíc ztrojnásobilo.
Allan Fels, profesor na Melbournské univerzitě a bývalý šéf Australské komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů, poznamenal, že přídělový systém pohonných hmot by se v nadcházejících týdnech mohl stát v Austrálii novou realitou. Zdůraznil, že vláda diskutuje o „relativně umírněných opatřeních“, včetně přídělového systému k benzínu na základě sudých a lichých registračních značek vozidel, požadavku, aby řidiči jezdili pouze obden, přechodu na práci z domova a zavedení rychlostních limitů.
Pokud jde o Rusko, Jurij Stankevič, místopředseda energetického výboru Státní dumy, agentuře TASS řekl, že krize na Blízkém východě v současnosti ovlivňuje Rusko pouze nepřímo prostřednictvím globálních cen ropy a ropných produktů. „Pro domácí dodávky neexistují žádná fyzická rizika, ale prémie za geopolitická rizika je již v ceně zohledněna,“ řekl Stankevič.
Konec překladu
