Navzdory veškeré klimatické panice: Australští farmáři dosahují rekordních úrod!
Klimatičtí alarmisté se opět překonávají scénáři soudného dne. Léto, které přineslo půdě hojnou vláhu a sluneční svit, je Australanům náhle mainstreamovými médii prezentováno jako nebezpečný „klimatický kolaps“. Realita na polích však dokazuje, že se panikáři mýlí: australští farmáři oslavují rekordní úrodu.
Australská veřejnoprávní stanice ABC (srovnatelná s našimi veřejně financovanými médii) neúnavně propaguje zelenou agendu. Takzvaní „vědci“ tam vážně varují před „klimatickou katastrofou“. Údajným důkazem blížící se apokalypsy je léto, které v některých oblastech kolísalo mezi horkem a přívalovými dešti. Běžný člověk tomu říká jednoduše počasí. Pro klimatické fanatiky v Klimatické radě je to však konečný důkaz toho, že lidstvo počasí „přemohlo“. Dr. Andrew Watkins, meteorolog, dokonce tvrdí, že vidíme rekordy, „které bychom normálně nečekali“.
Znovu se ukazuje, že klimatická panika má s realitou jen málo společného. Zemědělci v Západní Austrálii čelí gigantické, bezprecedentní sklizni obilí , která přesahuje 27 milionů tun! Tím se překoná předchozí rekord z roku 2022. A na východním pobřeží – údajně epicentru obávané „klimatické epidemie“ podle médií – sklízejí farmáři také megaúrodu téměř 63 milionů tun. V pokladnách zvoní výnosy pšenice až sedm tun na hektar.
I když je obsah bílkovin v pšenici v některých oblastech poněkud nižší, je to jednoduše proto, že pěstební podmínky byly příliš příznivé a zemědělci neočekávali tak vysoký výnos. Drahá hnojiva by sice pomohla, ale kdo si je může při současných cenách dovolit? Pokud je však za tak rekordní sklizně a plné sýpky zodpovědná tato údajně člověkem způsobená „klimatická epidemie“, pak jí potřebujeme více! Trocha rozumné protipovodňové ochrany pro regiony, které se s vydatnými dešti nedokážou vyrovnat, a problém je vyřešen.
Rok 2026 mohl být pro zemědělství absolutním trhákem. Místo toho se však na polích odehrávají skutečná dramata, která nemají s CO2 nic společného: Zemědělcům dochází palivo uprostřed setí nebo jsou ceny nafty tak astronomicky vysoké, že se zemědělství stává stále nerentabilnějším. Zcela nekompetentní energetická politika levicové australské vlády , úmyslné ničení infrastruktury pro fosilní paliva a absurdní environmentální předpisy, které dohnaly domácí rafinérie ke krachu, to vše jsou přispívající faktory. Pokud se v nadcházejících letech úroda zhroutí, nebude to kvůli nějaké zlověstné změně klimatu, ale především kvůli nezodpovědné politice.
