Šok z lithia: Zimbabwe zastavilo veškerý vývoz

Zimbabwe je významným vývozcem lithia, klíčové suroviny pro baterie. Nyní byl zaveden komplexní zákaz vývozu, který se dotýká především čínských dovozců a zpracovatelů. Harare si klade za cíl podpořit domácí zpracování této suroviny.

Zimbabwe, největší africký producent lithia a významný přispěvatel ke globálnímu boomu baterií, přes noc zakázalo vývoz neupraveného lithia . Zákaz vývozu měl původně vstoupit v platnost v lednu 2027, ale vláda jej před několika dny nečekaně ukončila. Zimbabwe už nechtějí být zneužívány pro klimatické ambice Západu a fantazie Pekingu o globální dominanci. Zisky z lukrativního byznysu s bateriemi mají zůstat v zemi.

V šílené orgii drancování se chamtiví aktéři snažili vytěžit ze země co nejvíce surového lithia a propašovat ho ze země. Vláda v Harare hovoří o „nepřijatelném“ chování, jelikož mnoho vývozů nebylo deklarováno, aby se vyhnuli daním. Zasvěcené osoby informují o obrovských, nelegálních tajných skladech v sousedních zemích. Bezohledný výprodej ekonomické budoucnosti afrického národa – to vše proto, aby výrobní linky na elektromobily mohly v Evropě a Asii pokračovat v provozu.

Nejvíce je tímto šokujícím zákazem zasažena země, která železnou pěstí ovládá globální trh s elektromobily: Čína. V posledních letech Peking investoval do Afriky miliardy, aby si zajistil dominanci nad surovinami budoucnosti. Jen v letech 2020 až 2024 čínské společnosti zmocnily se 84 energetických projektů na kontinentu. Cílem je uvrhnout svět do totální závislosti.

Ale teď se past zavírá. Pro čínské giganty v oblasti baterií, kteří jsou také závislí na lithiu ze Zimbabwe, je náhlé zastavení dodávek přímým útokem. Země bohaté na zdroje (včetně Demokratické republiky Kongo, která omezila vývoz kobaltu) se probouzejí a Peking je už nenechá jen tak obelstít. To však také zvýší ceny surovin – a elektromobily budou ještě dražší, než už jsou.

Na druhou stranu by tento vývoj mohl také pomoci snížit globální závislost na Číně, alespoň ve střednědobém horizontu. Samozřejmě za předpokladu, že čínské korporace nepřevezmou zpracování přímo na místě. Aby se tak ale stalo, musely by do toho odpovídajícím způsobem investovat i západní společnosti.