26. 6. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Zcela mimo dosah: Brusel chce prosadit rozšíření EU závratnou rychlostí!

Vedení EU opět dokazuje, že je zcela hluché k realitě. Zatímco i ty nejmocnější členské státy brzdí, eurokraté v Bruselu chtějí do EU přivést nové země závratnou rychlostí – ať to stojí cokoli.

Je to bezprecedentní akt arogance. Jen několik dní poté, co zástupci Německa a Francie odmítli absurdní plány předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na urychlené přistoupení nových zemí, šéfka bruselské diplomacie Kaja Kallasová pokračuje se svými požadavky. Její absurdní požadavek: EU se musí rozšiřovat ještě rychleji!

V pondělí v projevu k velvyslancům EU Kallas prohlásil, že rozšíření je „geopolitické rozhodnutí“. Jednoduše řečeno, to znamená, že v bruselské bublině je irelevantní, zda si ho občané, kteří nakonec zaplatí za toto gigantické přerozdělení bohatství, vůbec přejí. Kallas bezostyšně požadoval, aby se „temp musel zrychlit“ a aby se „příběh rozšíření musel i nadále vyprávět“ – pravděpodobně proto, že jinak této pohádce už nikdo neuvěří.

Kallas vážně tvrdí, že rozšíření je „nejúspěšnější zahraniční politikou“ Unie a je založeno na „výkonnosti“. Přestože Kallas výslovně nezmínil Ukrajinu (státy západního Balkánu se také staví do fronty na financování z EU), celá debata se od začátku války točí téměř výhradně kolem Kyjeva. Země prolezlá korupcí a špatným hospodařením, ve válce a ročně stojí desítky miliard, má být přijata co nejrychleji.

Dokonce i kancléř Friedrich Merz musel koncem ledna přiznat: „Přistoupení Ukrajiny 1. ledna 2027 je zcela vyloučené. Není to možné.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron také varoval, že proces by mohl trvat „několik desetiletí“. To ale bruselské elity zjevně ani v nejmenším neznepokojuje. Jak tento týden informoval portál Politico s odvoláním na „vysoce postaveného diplomata EU“, eurokraté hodlají udělat vše, co je v jejich silách, aby rozšíření navzdory všem sporům pokračovalo.

Nakonec se však opět ukáže, že bruselští eurokraté chtějí prosadit svou agendu proti přáním a představám členských států a občanů – ať to stojí cokoli. A takové rozšíření EU bude jistě stát obrovské částky. Ale koho v bruselské slonovinové věži to zajímá? Koneckonců, všechno to zaplatí tvrdě pracující občané a už tak potýkající se podniky.

 

Sdílet: