Miroslav Kulhavý: Přibývá hlasů pro jednání Rusko – Evropa
I ti největší válečníci se musí smířit se skutečností: Rusko vojensky nelze porazit – zvláště, když při přiblížení k nějakému vítězství jde do popředí možnost jaderné války. Takovou odpověď na případné blížící se vítězství si nemohou přát ani ti největší nepřátelé Ruska.
V žádném případě se necítím být v klubu Putinovských patolízalů; viním ho z nevyužití všech možných mezinárodních cest v poukázání na ukrajinské fašistické a nacionalistické bojůvky, které útočily na ruskou menšinu po celém území Ukrajiny, ale zvláště na Dombase a Luhansku. Rovněž zveřejnění připravenosti ukrajinské armády ke generálnímu zásahu by vytvořilo politický prostor pro protiútok.
Já vím, z vojenského hlediska je výhodnější zaútočit první, ale co to udělalo v mezinárodním politickém nahlížení s výslednou nálepkou AGRESOR, to si za rámeček dát nemohou. Nicméně všem těm jednostranným kritikům bych přál být 8 let v pozici trvale vražděné ruské menšiny s výhledem k beznadějnosti.
Od počátku je EU v pozici stínového hráče, který se zabývá jen materiální podporou Ukrajiny, ale nějaký solidní návrh k ukončení zabíjení z ní nevypadl. V poslední době tak nějak nad neúčelné poštěkávání se vynořila obyčejná myšlenka, která však má nesmírnou hloubku: „Ať se nám Rusko líbí, nebo ne, Rusko tu bude i zítra.“ To prohlásil Emmanuel Macron ke své snaze se s Putinem sejít. Přidala se i Giorgia Meloniová „Domnívám se, že nastal čas, aby Evropa také zahájila dialog s Ruskem,“
Samozřejmě nelze z případného vyjednávání vynechat USA, u kterého mám ale smíšené pocity, neb byly to ony, které prostřednictvím svých “poradců“ ovlivňovaly vývoj na Ukrajině, zvláště na začátku při prezidentském převratu r. 2014. Jsou však nejsilnějším hráčem proti Rusku a navíc již mají na Ukrajině své hospodářské vlastnické zájmy.
Uchylovat se jen k materiální podpoře včetně zbraní nic nevyřeší, jen to zabíjení prodlouží. A čím více toho bude na obou stranách rozbito, tím budou horší podmínky pro následná jednání. A jen tak na okraj; kolik přispěli na obranu své země ukrajinští miliardáři a i milionáři?! Nikde jsem nečetl, že by se vzdali třeba čtvrtiny majetku. To vedle stále natažené dlaně Zelenského nevypadá vyváženě. Je-li řeč o něm, ten by u případného kulatého stolu neměl sedět a už dnes by měl být vybrán ten, který bude Ukrajinu zastupovat. Rovněž přímá účast Putina není zrovna žádoucí, ale u něj jeden neví.
Při odhlédnutí od vojensko- politických hledisek je jistě velké mínus EU mít vedle sebe velkou zásobárnu surovin a ještě k tomu v cenách pod světovým průměrem. Ano, po současných zkušenostech je potřeba mít v záloze i jiné zdroje. To vše bude na stole jen když skončí zabíjení – tedy přejme si, aby to bylo co nejdříve; včera bylo pozdě.
