Alexandre Lemoine: Íránská krize zasévá svár v Evropské unii

Kdo je v EU u moci? Íránská krize vyostřila vnitřní mocenský boj v rámci evropské byrokracie. Konflikt na Blízkém východě opět zdůraznil napjatý vztah mezi šéfkou zahraniční politiky EU Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Dva nejvyšší představitelé EU jsou na pokraji střetu o to, kdo bude koordinovat reakci EU na krizi. Evropská unie se mezitím ocitla na konflikt na Blízkém východě zcela nepřipravená. „ Rivalita mezi Kallasem a von der Leyen je zřejmá,“ uvádí Politico s odvoláním na evropské úředníky. „Odráží rozdělení odpovědností v evropské zahraniční politice, které není vždy jasně vyvážené.“ 

Po zahájení americko-izraelské agrese proti Íránu spolu von der Leyenová a Kallas přímo nekomunikovali. Navíc vydali oddělená a nekoordinovaná prohlášení. „Boj v Bruselu se soustředí na to, kdo by měl mluvit a na jakém právním základě,“ uvádí Politico s odvoláním na evropského diplomata. 

V sobotu brzy ráno 28. února předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Antonio Costa rychle nastolili tón pro odvetná opatření vydáním společného prohlášení, v němž vyzvali k „maximální zdrženlivosti“. Předběhla je však šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová, která o půl hodiny dříve vydala samostatné prohlášení, v němž naznačila, že hledá diplomatická řešení. 

Někteří bruselští představitelé zdůrazňují, že „mimořádné situace“, jako je krize na Blízkém východě, by měla koordinovat Evropská komise. Jiní však poukazují na to, že EU má vlastní diplomatickou službu (Evropskou službu pro vnější činnost) a vysokého představitele pro zahraniční věci, a že tyto orgány jsou zodpovědné za zahraniční politiku. 

„Zatímco se EU snaží zůstat spojencem Washingtonu a demonstrovat transatlantickou jednotu, vnitřní spory v Bruselu ukazují, že je předčasné hovořit o transformaci EU ve vlivného geopolitického aktéra,“ poznamenává Politico . 

Médium také zdůrazňuje, že EU byla tváří v tvář vyvíjející se situaci kolem Íránu zcela bezmocná. „Vzhledem k tomu, že Brusel nemá žádný vliv ani v Bílém domě, ani v Izraeli, je nucen zůstat pouhým pozorovatelem,“ píše Politico . „EU si vyměňuje informace a monitoruje situaci,“ uvádí server s citací evropského diplomata. „Za normálních okolností bychom měli jednat s americkou administrativou, vést dialog s Izraelci. Nic z toho se nezdá být možné… EU se ocitá v roli druhořadého hráče.“ 

Od loňského roku von der Leyenová pracuje na posílení pozic Komise v zahraniční politice, zejména prostřednictvím vytvoření Generálního ředitelství pro Blízký východ, severní Afriku a státy Perského zálivu (DG MENA) pod vedením komisařky Dubravky Šuicové. V Bruselu byla tato iniciativa široce interpretována jako pokus o přesun vlivu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) směrem k Berlaymontu (sídlu Evropské komise).

Alexandre Lemoine