Největší sklizeň brambor za několik desetiletí vede k přebytku nabídky v Evropě

V Berlíně měli obyvatelé v posledních týdnech možnost získat brambory zdarma. Akce byla reakcí na mimořádnou úrodu, kdy celá Evropa hlásila nadbytek brambor, což vyvolalo krizi pro mnoho zemědělců, kteří tuto úrodu prodávají.

Impuls pro akci distribuce brambor zdarma v Berlíně, známou jako „bramborový týden“, přišel těsně před Vánoci, když vedoucí provozu vyhledávače Ecosia oslovil šéfredaktora novin Berliner Morgenpost s návrhem, aby společnost uhradila dopravu a noviny pomohly informovat veřejnost. Byly distribuovány tisíce tun přebytečné úrody z okolních farem. Po oznámení se do dvou dnů přihlásilo přes tisíc míst ochotných fungovat jako výdejny.

Situace v Německu ukazuje, jak rychle se trh může změnit. Tamní ministerstvo zemědělství zaznamenalo sklizeň 13,4 milionu tun brambor, což je zhruba o 2 miliony tun více než dlouhodobý průměr. Mnoho pěstitelů rozšířilo své plochy pro brambory v očekávání dobrých výkupních cen z předchozích let. Příznivé počasí však přineslo mimořádně vysokou úrodu – největší za posledních 25 let – a trh se zhroutil. Část produkce tak skončila v bioplynových stanicích nebo jako krmivo.

Berlínská soutěž vyvolala hněv mnoha farmářů v regionu, kteří tvrdí, že úsilí ministerstva vedlo k dalšímu znehodnocení jejich úrody brambor.

Mezitím v Česku prezident Českého bramborářského svazu Josef Králicek upozorňuje, že trh s bramborami se musí potýkat nejen s rekordní úrodou, ale také se změnou situace na světovém trhu. V předchozích letech směřovalo až 50 procent evropského exportu brambor určených na hranolky do Asie. Čína však v poslední době výrazně omezila svou spotřebu a sama začala dodávat bramborové výrobky na asijské trhy.

Podle Králička to vedlo ke kolapsu evropského trhu. V České republice se po výrazném poklesu cen situace postupně začíná obracet. Podle analytiků však v Česku nehrozí, že by se brambory rozdávaly zadarmo.

„Evropa posiluje brambory určené ke zpracování na hranolky, přičemž zhruba 50 procent z nich míří mimo Evropskou unii. Jdou do Ameriky, na Blízký východ, do Indie, Číny a podobně. Poptávka po těchto produktech rostla. Továrny nasmlouvaly větší množství a pěstitelé také usilovali o další plochy mimo smluvně stanovené. A nebylo výjimkou, že za tyto nesmluvně uzavřené brambory dostali ve skutečnosti více, než bylo v dané smlouvě, takže se jim to vyplatilo,“ řekl Josef Králicek.

Poté, co zájem z Asie opadl, však podle něj brambory v Evropě narazily na strop, což vedlo i k absurdním situacím, včetně současné situace, kdy se v Německu rozdávají zdarma.

V Česku jsou podle Králiceka ceny silně navázány na vývoj v Německu. Mluvčí agrární komory Barbora Pánková tehdy upozornila, že situaci v Česku zhoršuje dovoz levných brambor z Francie.

Česká republika není v produkci brambor soběstačná, ročně se dováží přibližně 160 000 tun. Je proto nepravděpodobné, že by se na českém trhu objevily podobné akce. Podle agrárního analytika Petra Havla by se mohlo jednat nanejvýš o lokální rozhodnutí jednotlivých zemědělců, kteří chtějí být altruističtí.

„Významným faktorem je loňská úroda, která byla příznivá nejen v Evropě, ale i v České republice. Podle oficiálních statistik se zde sklidilo 729 000 tun brambor, což představuje meziroční nárůst o 11,2 procenta a zároveň nejvyšší objem od roku 2011,“ uvedla Agrární komora ČR s tím, že v důsledku nadprodukce klesla výkupní cena brambor z přibližně pěti korun za kilogram na 2,5 až tři koruny v závislosti na odrůdě. To vedlo k finančním ztrátám, protože výrobní náklady se pohybují kolem pěti korun za kilogram. V předchozích letech k rozšíření osevních ploch přispěl Strategický plán společné zemědělské politiky.

Vzhledem k očekávaným ztrátám je podle obou expertů pravděpodobné, že se v příští sezóně osevní plochy sníží. Podle Králiceka by se mělo jednat o pokles v rozmezí šesti až deseti procent.

V posledních měsících došlo také k výraznému poklesu spotřebitelských cen brambor. Nejvýraznější byl na podzim, kdy se velkoobchodní ceny pohybovaly mezi 15 a 17 korunami za kilogram, během slevových akcí pak kolem šesti až sedmi korun. Podle údajů Státního zemědělského fondu byla v polovině října průměrná spotřebitelská cena 9,91 koruny za kilogram, pohybovala se v rozmezí od 5,40 do 17,90 koruny.

S nástupem nového roku však brambory opět zdražují. Podle statistik fondu se průměrná cena zvýšila na 11,58 koruny za kilogram a pohybuje se v rozmezí od 5,30 do 19,90 koruny.

„Aby si brambory zachovaly svou kvalitu a nehnily, musí být skladovány při optimální teplotě, což zvyšuje energetické náklady na skladování. Proto se cena přes zimu mírně zvyšuje. A to se děje i teď. Ta cena ještě mírně vzroste. To, co se stalo na konci loňského roku, opravdu není standard,“ řekl k vývoji cen brambor Petr Havel.