Jeff Thomas: Stane se to náhle

S postupujícím velkým rozchodem zažijeme mnoho negativních událostí, z nichž některé budou bezprecedentní.

Ještě před rokem průměrný občan stále věřil, že se svět nachází ve fázi oživení, že se ekonomika zotavuje – byť jen opatrně.

A to je pochopitelné. Koneckonců, média odvedla důkladnou práci při zobrazování situace takovým způsobem, že se obecně předpokládá oživení. Jediným bodem diskuse je metoda, jakým má být tohoto oživení dosaženo – samotné oživení je však považováno za dané.

Ať už média (a světové vlády) jakkoli důkladně rozptylují naši pozornost, průměrný občan si začíná uvědomovat, že něco je zásadně špatně. Nyní má vnitřní pocit, že i když není dostatečně informovaný, aby ekonomickými termíny popsal, co je špatně na nekonečných televizních řečech, stále cítí, že situace nedopadne dobře.

Rád přirovnávám jeho situaci k někomu, kdo si náhle uvědomí, že v jeho domě zhasla všechna světla. Klope se ve tmě a snaží se najít cestu. I když má v paměti půdorys svého domu, je pro něj obtížné se v něm orientovat a neustále do věcí naráží. Je to srovnatelné se snahou vidět skrz mlhu médií a vlády za normálních okolností.

Ale brzy, až se jeho vláda zhroutí, ho čekají ještě větší překvapení. Zjistí, že nábytek byl nevysvětlitelně přeskupen. Předměty už nejsou tam, kde by měly být, a už není možné logicky se vypořádat s problémem orientace ve tmě.

Mnozí, kteří sledují denní zprávy, si začínají uvědomovat, že jsou krmeni dezinformacemi. Mnozí si nyní uvědomují, že žádná z politických stran je skutečně nezastupuje ani se o jejich blaho nestará, pokud vůbec.

Tito lidé se nyní pohybují ve tmě.

Ale největší překvapení teprve přijdou. Bude existovat určitá fáze přípravy spolu s vysokou mírou zmatku, ale samotné události se stanou náhle. Nikdo nebude schopen předpovědět data, kdy se stanou – kromě těch několika málo lidí, kteří ovládají spouštěče těchto událostí.

Kolaps trhu

Velké býčí trhy zřídka končí kňučením. Končí masivním finálním vzestupným nárůstem. A bohužel jak brokeři, tak investoři mají tendenci věřit, že trh, který v posledním týdnu, měsíci nebo roce vzrostl, zítra znovu vzroste. To z nich dělá snadnou kořist pro vlády, které se mohou rozhodnout uměle nafouknout konkrétní trh a vytvořit tak poslední vzestupný tlak, který investory povzbudí k vhození posledních pár mincí do banku – těsně předtím, než trh prorazí dno.

V dřívějších dobách lidem trvalo nějakou dobu, než začali něco prodávat, a ani v panických situacích nebylo krveprolití okamžité. S internetem však stačí masivní výprodej od jediné entity – takový, který spustí stop-ordery velkého počtu investorů – k tomu, aby trh prudce propadl. Průměrný investor se ráno probudí a zjistí, že byl zničen.
(Poznámka editora: Stop-ordery jsou prodejní příkazy zadané makléři za účelem prodeje cenného papíru, jakmile dosáhne určité ceny.)

Vládní sliby

Pokud dojde k měnovému kolapsu – jak se očekává v mnoha zemích – sliby dané vládami budou náhle opuštěny, jako by nikdy neexistovaly. Zatímco miliony lidí budou dezorientované a nebudou schopny fungovat bez svých státních nároků, vlády se zbaví své viny přesouváním viny na jiné. Konzervativci budou vinit sociální demokraty, sociální demokraté konzervativce. (Příslušný ekvivalent nastane i v jiných zemích.) Konečným výsledkem bude zmizení nároků – částečné nebo úplné. Veřejnost bude ventilovat svůj hněv rostoucí nenávistí ke straně, kterou již považuje za „zlou“. Nepochopí, že kolaps byl nevyhnutelný.

Předpokládané národní silné stránky zmizí.

Mezinárodní aliance se rozpadnou. Dřívější spojenci najednou přestanou stát při upadajícím národu.

Dřívější spojenci vytvoří aliance s opačnou stranou.

Obchodní dohody náhle skončí.

Bohatství, iniciativa a přízeň potečou k nové vedoucí zemi a jejím spojencům.

To vše se bude dít postupně – v žádném případě ne ve stejný den – ale v každém jednotlivém případě k samotné události dojde náhle.

Stejně jako byl Julius Caesar na vrcholu moci, když jeho kolegové senátoři tasili nože, tak i mocný národ je hýčkán až do svého posledního pádu. V tomto ohledu USA zažijí největší ztrátu loajality, jakou kdy jakýkoli národ utrpí.

(Čím větší je říše, tím větší je předstíraná loajalita vůči ní. A tím větší je zběhnutí, až přijde čas.)

Když se říše hroutí, umírá pomalu. Pokud nekončí dobytím, rozpadá se v sérii náhlých otřesů. Její vůdci se drží čehokoli, co by mohlo proces zpozdit, i když to nakonec povede k horšímu výsledku. Proces může trvat roky nebo dokonce desetiletí. Ale právě v prvních letech dochází k hlavním událostem – k těm, které způsobují největší škody.

Děje se to ze dvou důvodů. Zaprvé, vůdci země, přesvědčení o vlastní moci, věří, že si mohou udržet kontrolu nad obchodem, zahraničními zájmy, armádou a tak dále – jen aby zjistili, že když se všechny tyto oblasti zhroutí, krysy opouštějí loď. Zadruhé, každá říše buduje svou sílu stejně tak na lžích a přehánění jako na svých skutečných kvalitách. Po zhroucení tyto lži a přehánění odpadají a brzy se ukáže, že říše ve svých závěrečných fázích byla domečkem z karet.

Varovné signály jsou již viditelné, ale sotva se zveřejňují.

Scéna je připravena a blíží se první velké události.

Oběťmi v tomto příběhu jsou bohužel obyčejní lidé, kteří jen doufají, že povedou slušný život. Jsou zaskočeni naprosto nepřipraveni a ani nechápou, co se stalo – natož aby byli schopni podniknout kroky k vlastní záchraně. Nejvíce trpí ti, kteří se v posledních několika letech nevzdělávali a nepřipravovali se na alternativní život.