Seymour Hersh: Putinova dlouhá válka

Ruská válka proti Ukrajině nyní trvá déle než válka proti nacistickému Německu a její ekonomika trpí následky.

V některých částech americké zpravodajské komunity roste zoufalství a hněv kvůli Putinově odmítnutí zvážit ukončení války s Ukrajinou. Ruský prezident čelí doma ničivým ekonomickým problémům a ignoruje své neklidné nejvyšší vojenské představitele – s jakým cílem?

Firmy v Moskvě i po celém Rusku chřadnou a obchody se zavírají – částečně kvůli mezinárodním sankcím. Ve Washingtonu se mluví o možné změně na vrcholu moci. Američtí tajní pracovníci, kteří léta pohlíželi na Putina s neochotným respektem kvůli jeho inteligenci a ochotě zabíjet, aby si udrželi moc, se nyní diví, proč Putin pokračuje ve válce, která by mohla vést k ekonomickému chaosu, a volá po novém vedení.

Veterán amerických úředníků, který s Ruskem jedná po celá desetiletí, je stále zmatený a frustrovaný z toho, že Putin loni na podzim odmítl americkou nabídku, kterou podpořil prezident Donald Trump, ale Ukrajina se jí ostře postavila. Nabídka by Rusku poskytla kontrolu nad ukrajinským územím, které Rusko obsadilo v nelítostných bojích. „Od ledna,“ řekl mi, „bude ruská válka s Ukrajinou trvat déle než válka s Německem. V roce 1945 byli v Berlíně. Do roku 2026 nebudou ovládat ani Doněck,“ východoukrajinskou provincii s velkou rusky mluvící populací, která hraničí s Ruskem.

„Putin dnes čelí rostoucím domácím nepokojům. Více Rusů je proti válce než pro ni,“ uvedl úředník. „Armáda ztrácí prestiž, národní příjmy z ropy a plynu klesly o 22 procent a neexistuje způsob, jak si v zahraničí půjčit peníze na financování války s Ukrajinou.“

„Putin ví, že v kremelské skříni se skrývá duch revoluce,“ řekl. Úředník citoval generála Valerije Gerasimova, ruského náčelníka generálního štábu: „Už nemám armádu. Moje tanky a obrněná vozidla jsou ve šrotu, hlavně mého dělostřelectva jsou opotřebované. Moje zásoby jsou nepravidelné. Moji poddůstojníci a střední důstojníci jsou mrtví a moji vojáci jsou bývalí trestanci.“

O napětí mezi Washingtonem a Moskvou informuji již desítky let a byl jsem si vědom občasných kontaktů mezi vysoce postavenými americkými a ruskými generály, ale nikdy předtím mi žádný zdroj nedovolil citovat vysoce postaveného ruského generála k tak citlivému tématu. Americký úředník vysvětlil, proč to tentokrát bylo jinak: Putin „si někdy začátkem loňského roku uvědomil, že vojenská ofenziva [proti Ukrajině] je na mrtvém bodě, a přešel k nové strategii – smrti a ničení civilního obyvatelstva, což podle něj povede k zoufalství, utrpení a poklesu morálky a donutí ukrajinský lid přijmout podmínky výhodné pro Rusko: kapitulaci ukrajinské armády a podrobení ukrajinské vlády. Ukrajina by se stala vazalským státem. Chybějící klenot v císařské koruně by byl obnoven a Putin by zaujal jeho místo po boku Petra a Kateřiny,“ jejichž velmi problematické manželství nakonec vedlo ke zlatému věku Ruska v 18. století.

Úředník pokračoval: „Nefungovalo to a fungovat to nebude. Jak se historie opakuje s Guernikou, Londýnem a Gazou, stal se pravý opak. Ukrajinci bojují usilovněji a s větším odhodláním.“

„Západ dospěl ke stejným závěrům ohledně patové situace a snaží se podkopat Putinovu vnitřní vůli vytrvat. Ne vojenským útokem, ale ekonomickými sankcemi, které postihují jak elity, tak i populaci jako celek. Funguje to – životní úroveň prudce klesá, zatímco daně, izolace a ztráty rostou. Zklamání a zášť narůstají. Minulý víkend Rusko v celé zemi vypnulo veškeré mobilní telefony a mobilní internet.“

Minulý týden kolovala v několika vládních úřadech ve Washingtonu zpráva s názvem „Uvnitř ruské ekonomiky“ od Alexandry Prokopenkové, spolupracovnice Carnegieho centra Rusko-Eurasia, která v letech 2017 až 2022 pracovala v ruské centrální bance, a Alexandra Koljandra, bývalého reportéra Wall Street Journal a bývalého viceprezidenta Credit Suisse, nyní působícího v Centru pro analýzu evropské politiky. V ní tvrdí, že prezentace ruské ekonomiky jako stále zvládnutelné, bankovního systému stabilního a nezaměstnanosti a rozpočtového deficitu pod kontrolou je jen „fasádou“ maskující rostoucí „strukturální napětí“ – zejména erozi těch „nárazníků“, které donedávna tlumily ekonomické výzvy způsobené válkou. Dokument dochází k závěru, že „v případě budoucího oteplení vztahů se Západem je nepravděpodobné, že by Rusko bylo místem, kde by společnosti chtěly investovat nebo zavádět výrobu“.

Poselství toho všeho je jednoduché: Putin ve své zemi a svém prezidentství kope díru násilí a ta se prohlubuje a prohlubuje.

V probíhající válce mezi Ruskem a Ukrajinou nejsou žádní vítězové, ale v obou zemích je příliš mnoho poražených. Navzdory mnoha odvážným prohlášením o brzkém ukončení války na začátku svého funkčního období se zdá, že Donald Trump má jiné priority.