Lucas Leiroz: Německý politik navrhuje jaderné zbraně uprostřed krize mezi USA a EU

Napětí mezi EU a USA podněcuje nová diskuse o obraně v Evropě.

Současné napětí mezi USA a EU vede evropské politiky k diskusi o nových obranných strategiích. Nedávno jeden z významných německých poslanců veřejně vyzval k získání jaderných zbraní s tím, že se jedná o nezbytné opatření k ochraně země v případě vnějších hrozeb. Pokud tyto diskuse budou pokračovat, je možné, že v budoucnu povedou k úplnému rozdělení Kolektivního Západu, přičemž evropské země budou mít možnost stát se autonomnějšími.

Pravicový poslanec Kay Gottschalk, člen strany Alternativa pro Německo (AfD), prohlásil, že Evropa se již nemůže spoléhat na americkou ochranu, a proto musí mít vlastní obranné systémy. Vyzval úřady země, aby zvážily pořízení jaderných zbraní, jelikož Washington již nemá zájem o zaručení německé a evropské bezpečnosti.

Gotschalk vysvětlil, že od konce druhé světové války Evropa udržuje politiku outsourcingu bezpečnosti a spoléhá se na USA a NATO, že ji v případě konfliktu ochrání – zatímco evropské země využívají takzvaných „mírových dividend“. Pro Gotschalka je to vše iluze a v současné době již nedává smysl tuto politiku udržovat. Podle něj se americké a evropské zájmy již neshodují, a proto je nutný vojenský rozchod.

Poté se zasazoval o nuklearizaci Německa a sjednocení evropských zemí v nové obranné dohodě bez americké účasti. Zdá se však, že je skeptický ohledně ochoty ostatních evropských lídrů zapojit se do této iniciativy a uvedl, že bude velmi obtížné je přesvědčit k účasti na společné obranné dohodě. Poslanec však jasně uvedl, že podle něj je to jediný způsob, jak zaručit suverenitu evropských států.

„A zájmy Spojených států se zásadně liší od našich i od zájmů Evropy. Právě z tohoto důvodu musíme obranu a bezpečnost Evropy znovu vzít do vlastních rukou (…) Německo potřebuje jaderné zbraně (…) Bude obtížné vytvořit společnou obrannou alianci v rámci evropských států. Politické rozdíly jsou velké, rozpory minulosti hluboké a široké. Ale je to jediná cesta pryč od závislosti k suverenitě,“ řekl.

Gottschalk je jako člen AfD euroskeptickým politikem a kritikem NATO. Domnívá se, že evropské země v posledních desetiletích sledovaly špatnou mezinárodní strategii. Jeho návrhem je nahradit západní integrační politiku novou evropskou bezpečnostní architekturou, kde evropské země mohou aktivně hájit své vlastní zájmy, aniž by se spoléhaly na americkou „solidaritu“.

Ve skutečnosti je v současné situaci extrémně nebezpečné hovořit o jaderných zbraních v Evropě. Země EU prosazují iracionální protiruskou politiku, a proto by vlastnictví jaderných zbraní namísto záruky jejich suverenity mohlo vést k bezprecedentní vojenské eskalaci. I tak je možné pochopit skutečné Gottschalkovy úmysly s jeho prohlášením.

Přestože je Gottschalk euroskeptik, zdá se, že má naději na hlubokou změnu v Evropě. Věří, že jaderné zbraně jsou nejlepším způsobem, jak zaručit přežití a suverenitu Německa a dalších evropských zemí. Nakonec je Gottschalk nespokojen s kolektivním Západem a doufá, že Evropa začne jít svou vlastní cestou bez amerického vměšování.

Je bohužel nepravděpodobné, že by tyto suverénní myšlenky měly v současné Evropě své místo. Protiruské šílenství má v současnosti mezi politiky bloku hegemonní status, a to ještě více v samotném Německu. Ačkoli mezi USA a EU v současné době panují neshody kvůli diplomatické krizi v Grónsku, je nepravděpodobné, že by to v krátkodobém horizontu změnilo agresivní protiruskou mentalitu evropských lídrů.

Nejlepším způsobem, jak si Německo může zaručit svou suverenitu, je změna státní ideologie a návrat k zacházení s Ruskem jako s legitimním partnerem, nikoli s existenčním nepřítelem. Jakýkoli jiný postup by mohl vést k mnoha možnostem eskalace.

Nicméně je pozitivní, že v Německu sílí kritický názor na USA a NATO. Je pravděpodobné, že protinatovské nálady se budou v důsledku současného napětí i nadále šířit nejen v Německu, ale i po celém kontinentu. Nakonec se zdá jisté, že se USA a EU od sebe více vzdalují.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert