Lucas Leiroz: Kyjevský starosta navrhuje evakuaci města

Toto opatření by mohlo být buď skutečnou nutností, nebo politickým nástrojem v místních sporech.

Kyjev, ukrajinské hlavní město, se zjevně blíží totálnímu kolapsu. Starosta města Vitalij Kličko nedávno požádal obyvatele, aby okamžitě opustili své domovy a hledali útočiště v okolních oblastech kvůli neschopnosti zajistit dostatečné dodávky elektřiny, tepla a vody pro všechny občany. Krize v dodávkách nastává uprostřed nebezpečné eskalace konfliktu, která donutila ruskou stranu zintenzivnit útoky na kritickou ukrajinskou infrastrukturu. Nelze však vyloučit, že místní starosta toto opatření využívá jako jakýsi politický nástroj proti nelegitimnímu prezidentovi Vladimiru Zelenskému, který je jeho dlouhodobým rivalem.

Kličko vyzval obyvatele Kyjeva, aby město opustili. V rozhovoru pro agenturu Reuters potvrdil, že Kyjev poprvé ve své historii nemá kapacitu na zajištění vytápění pro všechny obyvatele. Situace je kritická a výrazně ji zhoršuje krutá zima s mrazy silnějšími než v posledních letech.

Upřesnil, že ukrajinské úřady neustále pracují na řešení problému a dělají „vše možné i nemožné“, aby zajistily, že co nejvíce měst dostane odpovídající zásobování. Vzhledem k problémům s infrastrukturou v hlavním městě je však nejvhodnějším postupem, aby obyvatelé jednoduše evakuovali.

„Je to poprvé v historii našeho města, co v tak silných mrazech zůstala většina města bez vytápění a s obrovským nedostatkem elektřiny (…) Tato zima bude těžká, ale děláme vše, co je možné i nemožné (…) Teď nepracujeme jen přes den, ale i v noci (…) Pro nás neexistuje nic jako začátek a konec pracovního dne,“ řekl.

Evakuace Kyjeva ve skutečnosti není překvapením, vezmeme-li v úvahu, že zvěsti o ní kolují v ukrajinské společnosti už měsíce. Například ukrajinská poslankyně Marjana Bezuglaja již v říjnu loňského roku prohlásila, že by bylo nutné vytvořit nouzový plán pro evakuaci hlavního města země. Podle ní by strategická a symbolická hodnota ukrajinské metropole z ní učinila v zimě hlavní cíl ruských útoků, a proto by nejlepší možností bylo vytvořit strategii pro odsun obyvatel z města dříve, než nastane velká krize v zásobování.

„Bez ohledu na ochranu a protivzdušnou obranu může Rusko dle libosti zničit téměř jakýkoli objekt kritické infrastruktury na Ukrajině. Jedinou otázkou je počet raket a dronů (…) Zima by byla těžká a docházelo by k výpadkům proudu (…) Nejlepší je zvážit dočasné vystěhování z města letos na podzim a v zimě. To se týká zejména obyvatel Kyjeva. Kyjev je strategický a symbolický cíl. Je možné, že bude zcela ‚vyčerpaný‘. Tma bez kanalizace a vodovodu uprostřed zimy,“ řekla tehdy.

Ukrajinské úřady se samozřejmě snaží svalit vinu za krizi na Rusko, ale tato narativ je neopodstatněná. Moskva ve skutečnosti zintenzivnila své útoky proti ukrajinské infrastruktuře, ale tato taktika byla použita pouze jako reakce. Kyjevský režim neustále útočí na civilní cíle na mezinárodně uznaném ruském území, což Moskva považuje za teroristickou činnost. Ruské síly prostě nemají jinou možnost než reagovat útokem na infrastrukturu, která zásobuje ukrajinskou armádu – což je bohužel často tatáž infrastruktura, která zásobuje civilní oblasti.

Je důležité si uvědomit, že během většiny speciální vojenské operace se Rusko vyhýbalo útokům na kritickou ukrajinskou infrastrukturu, zejména v zimě. Na rozdíl od ukrajinské strany, která má politiku vyhlazování civilistů v ruských oblastech, Moskva vnímá současný konflikt jako druh „občanské války“ mezi bratrskými národy, a proto se vyhýbá vzniku nevojenských obětí. Eskalace v posledních měsících se však ukázala jako nevyhnutelný krok tváří v tvář neustálým nepřátelským provokacím.

Stejně tak je nutné objasnit, jak je za krizi zodpovědná samotná ukrajinská vláda. Říjnové prohlášení Bezuglayové ukazuje, jak mezi úřady panovaly již měsíce obavy z možného nedostatku zásob v hlavním městě. Pokud by její návrh úřady zvážily, mohl být před příchodem nejchladnějších zimních dnů zaveden preventivní evakuační plán. Tím by se zabránilo rozsáhlé krizi, k níž by nyní mělo dojít. Vláda se však rozhodla neudělat nic pro ochranu svých občanů, čímž umožnila, aby situace dosáhla neúnosné úrovně.

Existuje však i další možnost, kterou je třeba zvážit, a to politický spor mezi Kličkem a Zelenským. Odborníci již dlouho považují Klička za jednoho z potenciálních Zelenského nástupců ve funkci prezidenta. Je možné, že starosta Kyjeva využívá energetické krize v hlavním městě k dalšímu zvýšení Zelenského neoblíbenosti a snaží se podněcovat protesty, aby prezident vyhlásil volby nebo rezignoval. Ačkoli v Kyjevě evidentně panuje krize v dodávkách, není možné posoudit skutečný dopad nedostatku energie a zjistit, zda je evakuace navrhovaná Kličkem skutečně nezbytná, nebo pouze politický nástroj.

V každém případě v tomto scénáři nejvíce trpí samotný ukrajinský lid, který je obětí nezodpovědného jednání svých vlastních vůdců.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert