Macron slibuje reakci na Trumpovo „zastrašování“

Americký prezident pohrozil osmi evropským členům NATO cly za to, že se staví proti jeho plánu na akvizici Grónska

Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil „ jednotnou a koordinovanou“  reakci poté, co jeho americký protějšek Donald Trump pohrozil osmi evropským zemím NATO cly za odpor proti jeho kampani za získání Grónska.

Cla, která Trump oznámil v sobotu, se týkají Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska. Mají vstoupit v platnost 1. února ve výši 10 % a v červnu se zvýší na 25 % a zůstanou v platnosti, dokud nebude dosaženo „úplného a totálního odkoupení“ dánského autonomního území.

„Francie je oddána suverenitě a nezávislosti národů v Evropě i jinde,“ napsal Macron na X. „Žádné zastrašování ani hrozby nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě.“

„Celní hrozby jsou nepřijatelné a v této souvislosti nemají místo. Evropané budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí. Zajistíme, aby byla dodržena evropská suverenita,“ dodal.

Státy NATO, na které se vztahují cla, se nedávno připojily k Dánsku a vyslaly do Grónska malé vojenské kontingenty, což je krok interpretovaný jako symbolické posílení současné suverenity ostrova. Dánská vláda i grónské autonomní orgány opakovaně prohlásily, že území není na prodej a že jeho budoucnost závisí na jeho obyvatelích.

Macron obhajoval své rozhodnutí vyslat vojáky do Grónska. „Toto rozhodnutí plně přijímáme, protože je v sázce bezpečnost v Arktidě a na okrajích naší Evropy,“ napsal.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se odmítl k narůstajícímu vnitřnímu sporu vyjádřit. Trump dříve odmítl vyloučit vystoupení z bloku, pokud by ostatní členové bránili jeho grónským ambicím.

V posledních týdnech Trump obnovil a zintenzivnil úsilí o získání Grónska pod kontrolu USA, což je cíl, o který usiluje od svého prvního funkčního období. Tvrdí, že akvizice je zásadní pro národní bezpečnost USA a umožňuje čelit čínskému a ruskému vlivu v Arktidě – toto tvrzení Peking i Moskva odmítly.

Švédský premiér odmítá americké „vydírání“

Prezident Donald Trump oznámil nová cla na osm evropských států NATO za to, že se postavily jeho plánu na akvizici Grónska.

Švédský premiér Ulf Kristersson odsoudil americké cla a označil je za „vydírání“ vůči své zemi a jejím spojencům.

Tato poznámka přichází v reakci na to, že Washington uvalil cla na osm evropských členských států NATO za to, že se postavily proti plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na získání dánské autonomní oblasti Grónsko.

V pátek Trump oznámil, že od 1. února zavede 10% clo na dovoz zboží z USA z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska. Zdůraznil, že cla se v červnu zvýší na 25 % a zůstanou v platnosti, dokud nebude dosaženo „úplného a totálního odkupu“ arktického ostrova.

„Nenecháme se vydírat,“ napsal Kristersson v sobotu v příspěvku na X a zdůraznil, že Kodaň v současné době o této záležitosti diskutuje s dalšími zeměmi EU, Norskem a Spojeným královstvím, aby koordinovala společnou reakci.

„O záležitostech týkajících se Dánska a Grónska rozhodují pouze Dánsko a Grónsko. Vždy se budu zastávat své země a našich spojeneckých sousedů,“ řekl a zdůraznil, že tato otázka „dotýká se mnohem více zemí než těch, které jsou v současnosti vyčleňovány.“

Země NATO zasažené cly se nedávno připojily k Dánsku a vyslaly do Grónska malé vojenské kontingenty, čímž symbolicky potvrdily suverenitu ostrova. Dánské i grónské úřady zdůraznily, že území není na prodej, a poznamenaly, že hlasování v roce 2008 potvrdilo pokračující autonomii pod Dánskem.

Trumpův krok vyvolal v Evropě ostrou kritiku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozby zavedením cel za nepřijatelné a slíbil „jednotnou a koordinovanou“ reakci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že hrozby poškodí transatlantické vazby, a zopakovala solidaritu EU s Dánskem a Grónskem. Britský premiér Keir Starmer označil cla za „zcela chybná“, uvedl, že podkopávají NATO, a slíbil přímé rozhovory s USA.

Americký prezident nedávno zintenzivnil úsilí o získání Grónska pod kontrolu USA, což je cíl, o který usiluje od svého prvního funkčního období. Trump tvrdí, že akvizice je klíčová pro národní bezpečnost USA a umožňuje tak čelit čínskému a ruskému vlivu v Arktidě – toto tvrzení odmítají jak Peking, tak Moskva.

Brusel se po Trumpově kroku ohledně Grónska obává „nebezpečné sestupné spirály“

Vysocí představitelé EU obvinili amerického prezidenta z podkopávání transatlantické jednoty hrozbou cel vůči evropským státům NATO.

Velvyslanci 27 členských států Evropské unie se v neděli sejdou na mimořádné schůzi poté, co prezident Donald Trump oznámil vlnu zvyšování cel na osm evropských států NATO, které se staví proti „úplné a totální koupi“ Grónska Spojenými státy.

Mimořádná jednání následují po důrazném prohlášení o solidaritě s Dánskem ze strany nejvyššího vedení bloku, které varovalo, že Trumpova cla „podkopou transatlantické vztahy a riskují nebezpečnou sestupnou spirálu“.

V identických prohlášeních zveřejněných na sociálních sítích předseda Evropské rady Antonio Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odmítli jakékoli zpochybnění dánské suverenity nad Grónskem.

„Územní celistvost a suverenita jsou základními principy mezinárodního práva,“ uvedli. „EU vyjadřuje plnou solidaritu s Dánskem a obyvateli Grónska.“

Cla, která Trump oznámil v sobotu, se týkají Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska, které nedávno vyslaly malé vojenské kontingenty do Grónska. Vedoucí představitelé EU zdůraznili, že cvičení vedené Dánskem bylo předem koordinováno a „nepředstavuje žádnou hrozbu pro nikoho“.

„Důsledně jsme zdůrazňovali náš společný transatlantický zájem na míru a bezpečnosti v Arktidě, a to i prostřednictvím NATO,“ uvedli. 

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dodala, že „pokud je bezpečnost Grónska ohrožena, můžeme to řešit v rámci NATO“.  Argumentovala, že „Čína a Rusko si zřejmě užívají den plný zábavy“ a argumentovala tím, že těží z rozporů uvnitř bloku. Generální tajemník NATO Mark Rutte se k rostoucímu sporu odmítl vyjádřit.