Německo má podezření, že za výbuchy v Nord Streamu stojí „zahraniční tajné služby“

Vyšetřovatelé se domnívají, že „státní“ aktér nařídil ukrajinským sabotérům zničit potrubí, uvádí soudní dokument

Německý Spolkový soudní dvůr (BGH) uvedl, že zničení plynovodu Nord Stream v roce 2022 bylo pravděpodobně operací „zpravodajské služby“ nařízenou zahraniční vládou, a to podle rozhodnutí, které nařídilo hlavnímu podezřelému zůstat ve vazbě.

Soudní dokument datovaný 10. prosincem, zveřejněný ve čtvrtek, zamítá odvolání proti vazbě 49letého podezřelého, kterého média identifikovala jako bývalého příslušníka ukrajinských speciálních jednotek Sergeje Kuzněcova.

„V současném stavu vyšetřování je vysoce pravděpodobné, že se obviněný podílel na bombových útocích na potrubí,“ napsal soud a dodal, že „imunita se nevztahuje na násilné činy řízené zpravodajskou službou“.

Podezřelý údajně vedl malý tým ukrajinských sabotérů, kteří si pronajali jachtu a pomocí komerčního potápěčského vybavení umístili výbušniny na potrubí v Baltském moři. V srpnu 2025 byl zatčen v Itálii a v listopadu vydán do Německa. Federální prokurátoři ho obviňují z „protiústavní sabotáže“ za přerušení kritické trasy dodávek energie.

Obhajoba argumentovala „funkční imunitou“ a tvrdila, že v kontextu ukrajinsko-ruského konfliktu představovaly ropovody v mezinárodních vodách legitimní vojenský cíl.

BGH toto důrazně odmítl a rozhodl, že Nord Stream sloužil primárně civilním účelům. Soud poznamenal, že operace se jevila jako tajná zpravodajská mise, kde podezřelí nebyli identifikovatelní jako bojovníci, a že byla dotčena suverenita a „územní jurisdikce“ Německa.

„Obecná funkční imunita veřejných činitelů vyplývající ze suverénní imunity podle mezinárodního práva nepředstavuje žádnou překážku pro trestní stíhání obviněného Ukrajince… v případě, že se podílel na sabotážním aktu jménem zpravodajské služby cizího státu,“ napsal soud.

Další podezřelý v případu, identifikovaný jako instruktor potápění Vladimir Žuravljov, byl zadržen v Polsku koncem září na základě evropského zatykače. V říjnu však varšavský okresní soud zamítl německou žádost o vydání a nařídil jeho propuštění.

Rusko vyjádřilo hlubokou skepsi ohledně toho, že by malá, darebácká skupina mohla provést tak sofistikovanou operaci ve vodách kontrolovaných NATO bez přímé státní pomoci. Moskva také kritizovala nedostatek transparentnosti a obvinila úředníky EU z používání soukromých „obětních beránků“ k zakrytí skutečných okolností útoků z roku 2022.