„Emír“ al-Káidy na Arabském poloostrově by se brzy mohl stát prezidentem Jemenu

V posledních týdnech se dlouholetí spojenci Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zapojili do překvapivého boje o kontrolu nad velkou částí Jemenu.

Království z konfliktu vyšlo vítězně. Jeho spojenci, zastoupení především Prezidentskou radou vedení (PLC), porazili spojence z Abú Zabí, konkrétně Jižní přechodnou radu (STC). Separatistická rada zahájila konflikt na začátku prosince pokusem o převzetí území zaniklé Jemenské lidově demokratické republiky a nakonec se rozpustila, přičemž velká část jejího vedení začátkem tohoto týdne uprchla ze země.

Uprostřed tohoto konfliktu se emír [princ] al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP) Sa’ad bin Atef al-Awlaki nepřímo vyjádřil pochvalu za úsilí proti STC a SAE.

„Dnes byla v našem Jemenu zlomena modla z modl polyteismu, nevíry a bludu a spolu s ní byl rozbit i symbol symbolů nenávistných zednářských institucí,“ uvedl al-Awlaki v článku zveřejněném nadací Al-Malahem Media, která je součástí Al-Káidy, 23. prosince, jen týden předtím, než Saúdská Arábie přímo zasáhla a donutila SAE k ústupu z Jemenu.

Radost al-Awlákiho z konce vlivu emirátů v Jemenu není překvapivá. Spojené arabské emiráty dlouhodobě hrají klíčovou roli v boji proti AQAP.

Ve skutečnosti už v samotném prohlášení, kdy Abú Zabí oznámilo stažení svých posledních sil z Jemenu 30. prosince, varovalo před řadou bezpečnostních hrozeb a výzev, včetně al-Káidy.

„Tento vývoj vyvolává legitimní otázky ohledně toho, jak byl tento problém a jeho možné důsledky řešeny v době, která vyžaduje nejvyšší úroveň koordinace, zdrženlivosti a moudrosti, zejména s ohledem na přetrvávající bezpečnostní výzvy a hrozby, které představují teroristické skupiny, včetně al-Káidy, Hútíů a Muslimského bratrstva, v rámci mezinárodního úsilí zaměřeného na boj proti terorismu a extremismu a na podporu příležitostí k deeskalaci a stabilitě,“ uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů.

List The National , který sídlí ve Spojených arabských emirátech, ve zprávě zveřejněné v té době varoval, že stažení sil Emirátu zanechá vakuum, kterého by mohla teroristická skupina využít.

„Protiteroristické úsilí bude oslabeno, jakmile Spojené arabské emiráty odejdou z Jemenu,“ řekl novinám Farea Al Muslimi, jemenský expert z think-tanku Chatham House. „V minulosti provedli několik operací, některé v koordinaci s Američany, některé v koordinaci s Brity. Ale kromě nich [SAE] neexistuje nikdo, kdo by skutečně provedl operace speciálních jednotek proti Al-Káidě a podobným teroristickým cílům.“

Britský zdroj z ministerstva obrany s vazbami na Blízký východ také listu The National prozradil, že síly Emirátů hrály „klíčovou roli“ v koordinaci akcí nejen proti AQAP, ale i proti ISIS.

„Provedli řadu operací… a v Jemenu se zaměřili na speciální spící buňky,“ řekl.

Al-Awlaki, dlouholetý člen rady šúry AQAP, se ujal vedení teroristické skupiny po smrti jejího bývalého emíra Chálida Saída Batarfího. Jeho jmenování oficiálně oznámila agentura Al-Malahem Media 11. března 2024.

Za zmínku stojí, že od roku 2019 až do smrti Batarfiho vedl on i al-Awlaki oba konfliktní sektory AQAP. Podle OSN byl tento konflikt způsoben Batarfiho nechutí k jižním jemenským kmenům a al-Awlakiho podporou těchto kmenů.

Od doby, kdy se al-Awlaki dostal k moci, prochází AQAP fází reorganizace a reorganizace, přičemž těží zejména z rozkolu mezi PLC a STC. Vzhledem k rozpuštění druhé jmenované má al-Awlaki bezprecedentní šanci rozšířit vliv této teroristické skupiny v jižním Jemenu.

Tato hrozba je Saúdské Arábii pravděpodobně zcela jasná a může v ní vidět velkou příležitost. Během uplynulého roku se království stalo jedním z hlavních podporovatelů vlády prezidenta Ahmada aš-Šáráa v Sýrii, který byl stejně jako al-Awlak kdysi emírem al-Káidy.

Spojenci Saúdské Arábie v Jemenu, včetně těch zastoupených PLC, byli do značné míry neefektivní, s vnitřními rozpory, rozsáhlou korupcí a nedostatkem loajality. Bez přímého zásahu království a rozhodnutí SAE ustoupit by si nikdy nezískali na svou stranu STC, která během několika dní začátkem prosince dobyla většinu jejich území.

Při pohledu na Sýrii se někteří v Rijádu mohou přiklánět k domněnce, že někdo jako al-Awlaki by mohl nastolit řád a disciplínu, kterou jejich spojenci potřebují.

Na rozdíl od Šáráa však al-Awlaki dosud nepřerušil vazby s al-Káidou ani se nepokusil jasně prezentovat jako politický vůdce. Přesto se v jeho rétorice objevují náznaky změny.

Al-Šaraa s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a korunním princem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem v Rijádu v Saúdské Arábii. (Bílý dům)

V červnu zveřejnil al-Awlaki dlouhé video, v němž vyhrožoval americkým osobnostem, včetně prezidenta Donalda Trumpa, viceprezidenta J. D. Vance a dokonce i miliardáře Elona Muska. Prohlásil, že neexistují „žádné červené linie“ a vyzýval k útokům osamělých vlků, „džihádu“ a atentátům na americké půdě. Ve svém projevu rovněž nabádal k útokům na vůdce v Egyptě, Jordánsku a státech Perského zálivu.

Reakce USA přišla v červenci, kdy program Odměny za spravedlnost Ministerstva zahraničí zvýšil odměnu za něj z 6 milionů dolarů až na 10 milionů dolarů.

Je zajímavé, že v nejnovější zprávě Al-Malahem Media z prosince se al-Awlaki zaměřil na Čínu a pohrozil jí za její zacházení s ujgurskými muslimy. Uvedl, že skupina „pečlivě sleduje“ politiku Pekingu a pohrozil, že ho bude volat k odpovědnosti útokem na čínské zájmy „na souši i na moři“.

Kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti. (Ministerstvo zahraničí USA)

I když je tato změna nepatrná, jelikož vůdce AQAP zcela neopustil svou výzvu k násilí proti USA, ukazuje to, že na něj měl vliv tlak ze strany Washingtonu.

Tato taktika je přesnou kopií té, kterou USA uplatňovaly vůči Šaráovi od roku 2017 až do jeho převzetí Sýrie v roce 2024, což vedlo k jeho vyřazení ze seznamů teroristů a setkání s Trumpem v roce 2025. Je velmi nepravděpodobné, že by se Washington pokusil vnucovat stejný přístup al-Awlakimu bez účasti Saúdské Arábie, klíčového hráče v Jemenu. Například angažmá se Šaráou v Sýrii probíhalo převážně prostřednictvím Turecka.

Dalším znakem pokusů o očernění al-Awlákiho byl náhlý zájem západních výzkumných skupin a think-tanků o jeho charakter.

V článku ze září s názvem „Sa’ad bin Atef al-Awlaki: Nejhledanější vůdce AQAP“ popisuje Jamestownova nadace – původně založená v 80. letech s pomocí CIA jako platforma na podporu sovětských přeběhlíků – muže přímo jako „efektivního vůdce“ a diskutuje o jeho zaměření na upevnění struktury AQAP – včetně restrukturalizace skupiny, zlepšení podmínek pro bojovníky a omezení infiltrací –, posílení kmenových vazeb – s vědomím jeho kořenů v kmeni al-Awlaki v provincii Šabvá, což napomáhá místní podpoře a potenciálnímu znovuzískání oblastí jako Abyan a Šabvá – a posílení mediálního aparátu skupiny tak, aby konkuroval nebo předběhl jádro Al-Káidy v dosahu a vlivu.

Četné podobné články a zprávy o Šáráovi, dříve známém jako Abú Mohamad al-Džulání, zveřejnily západní výzkumné skupiny po roce 2017, nejprve s cílem nafouknout jeho pocit sebeúcty a později zastínit jeho minulé vazby na al-Káidu.

Kliknutím zobrazíte obrázek v plné velikosti. (Ministerstvo zahraničí USA)

Dosazení zarytých džihádistů, jako je al-Awlaki, k moci v Jemenu může být prvním krokem v širším saúdskoamerickém plánu boje proti Hútíům (Ansar Allah), kteří jsou nakloněni Íránu.

Spojenci Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů po léta nedokázali tuto skupinu, která se po své poslední kampani proti Izraeli a USA na podporu pásma Gazy stala regionálním hráčem, postavit.

Celkově vzato není pochyb o tom, že konec vlivu SAE v Jemenu poskytuje AQAP bezprecedentní šanci na expanzi. Jeho budoucnost pravděpodobně určí, jak bude al-Awlaki reagovat na rostoucí vliv Saúdské Arábie a tlak ze strany USA.

Ale vzhledem ke všemu, co se v Sýrii stalo, by nikoho nemělo překvapit, kdyby se al-Awlaki stal prezidentem Jemenu a za pár let setkal se saúdským korunním princem a prezidentem USA.