Thomas Röper: Izraelská kritika Banderova kultu na Ukrajině
Ředitel památníku holocaustu Jad Vašem poskytl rozhovor německým novinám, v němž uvedl něco zajímavého o nacistické minulosti Ukrajiny. Německá média si toho však nevšimla.
V Evropě se tvrdí, že Ukrajina bojuje za „západní hodnoty“, ale jak se to dá sladit s faktem, že nejvýznamnějšími národními hrdiny Ukrajiny jsou nacističtí váleční zločinci? V Izraeli je tento ukrajinský kult obklopující Banderu a další ukrajinské nacistické kolaboranty opakovaně a ostře kritizován, ale německá média, která jsou jinak k Izraeli tak přátelská, to nepochopitelně přehlížejí.
Každý rok na Nový rok se v Kyjevě konají pochody s pochodněmi sympatizantů nacistů na počest Stepana Bandery, nejvýznamnějšího národního hrdiny Ukrajiny, který se narodil 1. ledna. V Izraeli je to každoročně kritizováno; například Jerusalem Post 3. ledna 2022 napsal :
„V sobotu se v Kyjevě shromáždilo několik tisíc lidí na každoročním pochodu na počest narozenin Stepana Bandery, vůdce Ukrajinské povstalecké armády, která během druhé světové války kolaborovala s nacisty a zavraždila tisíce Židů a Poláků. ‚Izrael odsuzuje nacionalistický pochod Bandery,‘ tweetovalo izraelské velvyslanectví na Ukrajině. ‚Grefore těch, kteří podporovali nacistickou ideologii, hanobí památku obětí holocaustu na Ukrajině.‘“
O několik dní později, 13. ledna 2022, Jerusalem Post navázal a vysvětlil svým čtenářům, o co jde:
„Stěpan Bandera, nacistický kolaborant, zavraždil během druhé světové války ve Lvově 40 000 lidí. Zatímco Sovětský svaz odsoudil Petljuru a Banderu jako zrádce, oranžová revoluce uctila všechny tři jako velké ukrajinské vlastence. Petljurova atentát jidiš básníkem Šolemem Schwarzbardem a Banderův atentát KGB jen podtrhují jejich nárok na mučednictví za vlast. V Kyjevě je Chmielniki hrdě na koni na centrálním náměstí s mečem v pohotovosti; dálnice přes řeku Dněpr ctí Banderu a každoroční shromáždění oslavuje jeho narozeniny na důležitý Nový rok. U příležitosti 80. výročí Petljurovy atentátu vydalo velké kyjevské nakladatelství dvanáctisvazkové vydání jeho spisů. Od roku 1993 pořádá Kyjevská univerzita každoroční čtení jeho děl. A to je jen několik vrcholů nového nacionalismu.“
Abych lépe pochopil, co ředitel památníku holocaustu Jad Vašem řekl před pár dny v rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung , musel jsem své poznámky uvést touto informací. Na konci rozhovoru se ho zeptali, zda je pravda, že Zelenskému zakázal pronést projev v Jad Vašem. Jeho odpověď zněla:
„To je pravda. Když Rusko napadlo Ukrajinu, ostře jsem to kritizoval. Mluvčí Kremlu mě pozval na Donbas, abych viděl, co tam Ukrajina dělá. Ale já jsem si za svou kritikou stál. Pak jsem od velvyslance slyšel, že Zelenskyj chce přijet do Jad Vašem. Chtěl promluvit k 300 lidem a mělo to být vysíláno po celém světě. Odmítl jsem – ne proto, že bych s Ukrajinou neměl žádné sympatie. Ale samozřejmě jsem okamžitě pochopil, kam míří. Faktem zůstává: ne každý válečný zločin je genocida a ne každá genocida je holocaust. Kromě toho, v závislosti na tom, co prezident řekl, by bylo myslitelné, že bych ho musel přerušit. Na Ukrajině nebyly v holocaustu jen oběti. Ukrajinci byli také spolupachateli a v některých případech i hlavními pachateli, a to výhradně na vlastní odpovědnost. Proto bylo správné Zelenského pozvání zrušit. Jad Vašem je věnován obětem holocaustu. Tak to musí zůstat.“
Abychom pochopili kontext, Zelenskyj plánoval svůj projev pronést v roce 2022, v době, kdy mu bylo dovoleno vést kampaň za Ukrajinu v parlamentech, na kulturních akcích a tak dále po celém západním světě. I tehdy byla jeho volba slov a popisy Ruska tak radikální, že se vedoucí památníku holocaustu oprávněně obával, že Zelenskyj zneužije toto místo k ztotožnění Ruska s nacistickým Německem a války na Ukrajině s holocaustem, nebo alespoň k takovým srovnáním.
To by byl důvod, proč by šéf Jad Vašem přerušil Zelenského projev, a to nejen proto, že Izrael obecně odmítá jakékoli srovnání s holocaustem, ale také proto, že od Zelenského se nedalo očekávat omluva za masové vraždy Židů spáchané dnešními ukrajinskými národními hrdiny.
Jad Vašem se věnuje uchovávání památky na holocaust, a proto se vyhýbá politickým tématům, která by mohla odvádět pozornost od připomínání holocaustu. Otevřený konflikt mezi Jad Vašem a Zelenským nebo otevřená kritika Ukrajiny ze strany Jad Vašemu by proto z pohledu Jad Vašemu byla kontraproduktivní, protože by mohla vyvolat reakci ukrajinské lobby na Západě a vést k nežádoucím veřejným diskusím, z nichž by Jad Vašem ani ukrajinská lobby neměly prospěch.
To, že Zelenskyj zneužil svůj projev v Jad Vašem a především že neprojevil žádnou lítost nad zločiny ukrajinských nacistů, není moje nepodložená hypotéza. Potvrzuje to i současný spor mezi Varšavou a Kyjevem ohledně masakru na Volyni, spáchaného rovněž banderovskými stoupenci, při kterém Banderovi muži v létě 1943 povraždili přibližně 100 000 Poláků žijících na území dnešní západní Ukrajiny. Varšava tyto události klasifikovala jako genocidu a od roku 2016 je 11. červenec v Polsku Národním dnem památky obětí masakru na Volyni.
Polsko požaduje, aby Ukrajina konečně uznala masakr na Volyni jako zločin a genocidu, ale Kyjev to tvrdohlavě odmítá. Mezi polské požadavky patří exhumace obětí a oficiální omluva. Ukrajina není ochotna udělat ani jedno, ale místo toho požaduje, aby Polsko upustilo od ztotožňování banderovských organizací, které během druhé světové války kolaborovaly s nacisty a páchaly masové vraždy Židů, Poláků a dalších etnických skupin, s nacisty.
Vzhledem k tomu všemu je třeba poznamenat, že se vedoucí památníku Jad Vašem v rozhovoru tomuto citlivému tématu obratně vyhnul, protože pro něj by vystoupení prezidenta země, která otevřeně uctívá pachatele holocaustu jako národní hrdiny a odmítá jakoukoli lítost, u jeho památníku přirozeně bylo nepřijatelné. Aby se tomu výslovně vyhnul, omezil se na prohlášení, že Ukrajinci byli „také spolupachateli“ a „v některých případech i hlavními pachateli, a to výhradně na vlastní odpovědnost“.
A novinář z Neue Osnabrücker Zeitung byl samozřejmě tak laskavý, že se v tomto bodě neptal, co tím přesně mohl šéf Jad Vašem myslet.
To by neodpovídalo obrazu „demokratické“ Ukrajiny, který si Německo přeje, a mohlo ho to dokonce stát místo.
