Stovky milionů utraceno za německý vodíkový plynovod – žádní kupci v dohledu

Investovali byste půl miliardy eur do projektu plynovodu, když pro vodík neexistuje jediný zákazník? To sotva. Ale Gascade a němečtí politici to zřejmě vidí jinak. Nakonec jsou stejně zodpovědní daňoví poplatníci.

Vodíkové potrubí v Braniborsku je součástí německé národní vodíkové sítě, ambiciózního infrastrukturního projektu s odhadovanými investičními náklady ve výši přibližně 18,9 miliard eur. Financování zajišťuje soukromý sektor a náklady nesou budoucí uživatelé prostřednictvím síťových poplatků, které budou zpočátku omezeny na snížení vstupních bariér – nebo se to alespoň veřejnosti vysvětluje.

K překlenutí počáteční investiční mezery poskytla státní banka KfW úvěrovou linku ve výši 24 miliard eur prostřednictvím amortizačního účtu, z níž první tranše ve výši 172 milionů eur již byla provozovatelům sítí vyplacena. Splácení se plánuje v dlouhodobém horizontu prostřednictvím síťových poplatků, doplněných vládní zárukou za rizika.

Německá infrastruktura plynovodů byla vybudována pro zásobování spotřebitelů. Tehdy se výstavba infrastruktury přizpůsobovala skutečným potřebám. Dnes, v době klimatické hysterie a snadno dostupného vládního financování pošetilých zelených projektů, se volí jiný přístup. Probíhá přestavba 400 kilometrů dlouhého plynovodu a doufá se , že se nyní najdou kupci i pro drahý vodík.

To ilustruje příklad společnosti Gascade, která postavila nejdelší vodíkové potrubí v Německu. Táhne se od Lubminu po Bobbau. Plnění probíhalo několik měsíců pomocí cisteren na kompresorové stanici Radeland. Dosavadní náklady: 428,5 milionu eur. Očekává se tedy, že přestavba velké části německé sítě zemního plynu bude stát již zmíněných 18,9 miliardy eur.

Problém pro Gascade je ale v tom, že ačkoliv již utratili obrovské částky (a utratit budou i nadále mnohem více), nikdo zatím neprojevil skutečný zájem o převzetí drahého vodíku. Vzhledem k vysokým cenám zemního plynu je situace pro firmy už tak dost obtížná; je nepravděpodobné, že by vodík, který je zhruba třikrát dražší, zvažovaly jako jeho náhradu.

To také znamená, že se opět vynaloží obrovské sumy peněz na nesmyslný zelený projekt, který na volném trhu prostě nemá šanci přežít. Navíc se jedná o peníze daňových poplatníků, které jsou nesmyslně spalovány ve jménu nového klimatického náboženství. Koneckonců, dotace již byly uděleny a pokud plynovod do roku 2055 (což se zdá pravděpodobné) nebude generovat žádné příjmy, zasáhne federální vláda. Obvyklá hra, kterou hraje levicová strana establishmentu: privatizovat zisky, socializovat ztráty.