Útok na přístav Mukalla a rozbití jednoty Perského zálivu…
Otevírá saúdskoarabské hnutí dveře návratu terorismu do Hadramautu?
Mezi bezpečím a prázdnotou… Kontroverzní krok Saúdské Arábie hrozí oživením terorismu v Hadramautu
Uprostřed jemenské války, která trvá již více než deset let, vstoupila otázka Hadramawtu do extrémně citlivé fáze po útoku Saúdské Arábie na jemenský přístav Mukalla. Tento krok způsobil rozkol v rámci tábora v Perském zálivu a ztrátu Spojených arabských emirátů jako dlouholetého spojence – spojence, který v posledních letech stál po boku Rijádu a koalice, aby kontroloval teroristické pevnosti v Jemenu, zabránil jejich expanzi a vymýtil je.
Některé zprávy a analýzy označily saúdský krok za kontroverzní a pravděpodobně otevře dveře návratu teroristické aktivity v regionu.
Hadramout: Mezi terorismem a politickými transformacemi
Hadramawt, rozlohou největší jemenský guvernorát, těží z důležité geografické polohy a obrovského ropného bohatství, kromě dlouhých hranic se sultanátem Omán a Saúdskou Arábií. Od začátku jemenské války se guvernorát – navzdory své politické křehkosti – těší relativní stabilitě ve srovnání s některými jižními guvernoráty. Hnutí vedené Saúdskou Arábií však vážně poškodilo jeho vztahy se Spojenými arabskými emiráty, dlouholetým spojencem a přítelem Rijádu.
Riziko návratu terorismu do Hadramoutu
Jednou z nejnaléhavějších obav, které vyvolává nedávný vojenský a politický vývoj, je potenciální rozšíření bezpečnostního vakua, kterého by mohly zneužít teroristické organizace, jako je al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP). Hadramawt byl během války po léta ohniskem aktivit této skupiny. Navzdory předchozím snahám místních sil a podpoře koalice o její vyhnání by současná eskalace mohla vytvořit bezpečnostní mezery, které by organizace mohla opět zneužít k zakládání buněk a plánování operací.
Chaos v bezpečnostních institucích a roztříštěná loajalita mezi různými silami znamená, že bezpečnostní záruky, které pomáhaly omezovat terorismus, by mohly oslabit. Zatímco oficiální orgány znovu zdůrazňují potřebu bojovat proti terorismu a udržovat bezpečnost, současný konflikt – vyvolaný saúdským útokem na jemenský přístav – komplikuje bdělost a vytváří úrodnou půdu pro extremisty.
Tento kontroverzní saúdský krok, který poškodil dva historické spojence, vyvolává důležité regionální otázky, včetně oslabení aliance proti Hútíům: jakákoli trhlina v koalici podkopává její schopnost čelit Hútíům nebo extremistickým skupinám, což dále komplikuje situaci v Jemenu.
Dopad na vztahy v Perském zálivu : Současný krok Saúdské Arábie ohrožuje hloubku vztahů mezi dvěma státy, které jsou po léta pilíři úsilí v boji proti terorismu v regionu, a potenciálně může přimět globální partnery k přehodnocení svých strategií v Jemenu.
Cesta plná překážek
Nedávná saúdská intervence v Hadramawtu, i když je ospravedlněna bezpečnostními a národními zájmy, přichází v klíčovém okamžiku jemenského konfliktu. Jemen je zmítán potřebou bránit národní jednotu a obavami z chaosu a hrozí mu, že teroristické organizace zneužijí bezpečnostní vakuum poblíž saúdskoarabských hranic, což dále zhorší již tak křehkou situaci v Jemenu a širším regionu.
Jemenští i mezinárodní výzkumníci varují, že souběh těchto faktorů – odkazu extremismu, bezpečnostního vakua a rostoucí saúdskoarabské rivality – by mohl znovu vytvořit prostředí podobné tomu, které dříve umožňovalo al-Káidě expanzi v Hadramawtu, i když v nových a složitějších formách.
Odkaz Al-Káidy v Hadramawtu
Mnoho badatelů se domnívá, že aktivita al-Káidy v Hadramawtu není vedlejším produktem nedávné jemenské války, ale sahá až do 90. let 20. století, kdy se v údolí Hadramawt po návratu z Afghánistánu usadila řada „afghánských Arabů“, kteří využívali drsného terénu a slabé státní přítomnosti v odlehlých pouštních oblastech. Studie uvádějí, že tito bojovníci využívali oblasti jako Seiyun a Tarim a jejich okolí jako útočiště pro přeskupení a nábor, uprostřed pocitu marginalizace, který pociťovaly segmenty jižního obyvatelstva pod ústřední autoritou v Saná – což vytvářelo křehké sociální prostředí náchylné k infiltraci.
Rostou obavy, že současný saúdský krok by mohl prohloubit bezpečnostní vakuum a oslabit státní autoritu, spolu se zvýšenou závislostí na konkurenčních místních skupinách a zhoršením služeb. To by mohlo opět otevřít dveře al-Káidě nebo podobným extremistickým skupinám, i když již nebudou schopny vykonávat otevřenou kontrolu nad velkými městy, jako tomu bylo v roce 2015.
Minulé zkušenosti ukazují, že expanze Al-Káidy se vždy shodovala s okamžiky kolapsu státních institucí a úpadku základních služeb v Hadramautu i jinde.
Nedávné zprávy varují, že rozsáhlé protesty v Hadramoutu v roce 2025 kvůli zhoršujícím se službám v oblasti elektřiny a vody a rostoucím cenám paliv odrážejí hluboký sociální hněv, kterého by extremistické skupiny mohly zneužít k tomu, aby se prezentovaly jako alternativní aktéři zajišťující bezpečnost nebo formu „spravedlnosti“ v marginalizovaných oblastech.
Neformální ekonomika – od obchodování s palivem a zbožím až po obchod se zbraněmi – navíc tvoří síť zájmů táhnoucí se přes údolí Hadramawt a jeho poušť až k hranicím se Saúdskou Arábií a Ománem. To v minulosti poskytovalo al-Káidě finanční zdroje a bezpečné tranzitní trasy. Výzkumníci varují, že jakékoli uvolnění kontroly nad těmito sítěmi nebo jejich využití v mocenských bojích mezi místními a regionálními silami ponechá možnost opětovného vzkříšení extremistických skupin pevně na stole, i když v současné době zůstávají ve stavu relativního klidu.
Návrat šedých zón Al-Káidy
Odborníci na džihádistické skupiny tvrdí, že Al-Káida historicky úspěšně využívá „šedých zón“, kde žádná strana nemá rozhodující moc, jak se to stalo v Mukalle před rokem 2015 a ve velkých částech Abyanu a Šabwy v různých fázích.
V Hadramoutu by se takové oblasti mohly znovu objevit, pokud budou saúdské útoky pokračovat nebo pokud budou přetrvávat operační přístupy, a také pokud se jednotky stáhnou z určitých oblastí dříve, než je nahradí dobře vycvičené a koordinované síly.
Pozorovatelé také varují, že i bezpečnostní vakuum trvající týdny v některých údolích a pouštích stačí k tomu, aby buňky organizace obnovily svou činnost, ať už prostřednictvím přepadů na silnicích nebo uvalením daní na pohyb zboží.
Nedávné analýzy ukazují, že Hadramout nezažívá pouze přítomnost Al-Káidy nebo Jižní přechodné rady, ale také růst hnutí „Hadramut First“, které požaduje větší autonomii nebo dokonce nezávislý subjekt Hadram oddělený od severu i jihu.
Několik výzkumných zpráv trvá na tom, že jakýkoli seriózní přístup k bezpečnosti Hadramawtu musí začít omezením akcí, které Saúdská Arábie v současnosti podniká, a vyhnutím se narušování arabské jednoty ve prospěch stability v Jemenu v nadcházejícím období.
Odborníci také varují, že ignorování ekonomických a sociálních rozměrů – nezaměstnanosti, kolapsu služeb a pašerácké ekonomiky – učiní jakýkoli bezpečnostní úspěch dočasným, protože tyto faktory zůstávají v dobách krize snadnou podnětem pro nábor džihádistů.
