Martin Armstrong: EU a Kanada spolupracují na digitálních identitách

EU a Kanada se dohodly na spolupráci v oblasti vzájemného uznávání digitálních identifikačních dokladů a pilotních projektů.

Nedávná dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou o spolupráci v oblasti vzájemného uznávání digitálních identit je jen dalším krokem v tom, před čím jsem varoval už léta. Kdykoli se rozpadne důvěra ve vlády, politická třída utáhne otěže. Digitální identifikace není o pohodlí; jde o sledování kapitálu a kontrolu pohybů, zatímco se globální krize státního dluhu stupňuje.

Nebezpečí je zřejmé. Vzájemné uznávání znamená jednotný rámec. Pokládá základy pro globální digitální identitu . Jakmile tyto systémy začnou vzájemně komunikovat, objeví se architektura celosvětové databáze ovládané politickou elitou. Přesně to Evropská unie prosazuje už léta – prostřednictvím zákona o digitálních službách a nechvalně známého návrhu na „digitální peněženku“. Nyní se tento model vyváží, stejně jako před ním neúspěšné koncepty Net Zero a finanční regulace. Kanada , která se nachází v ekonomickém a politickém úpadku, následuje Brusel do propasti.

EU a Kanada budou společně testovat pilotní projekt digitálních peněženek s identitou. Proč musí dva oddělené kontinenty integrovat své systémy? Přeshraniční digitální identifikace je nemožná bez centrálního orgánu. A jakmile bude stát schopen monitorovat každou transakci, každý pohyb a každou identifikaci, bude to nevyhnutelně spojeno se zdaněním, cestovními povoleními, přístupem k bankovnímu systému a dokonce i s politickou konformitou. Takto vlády vždy reagují v závěrečných fázích svého fiskálního cyklu. Řím zavedl cestovní povolení. Sovětský svaz vytvořil vnitřní pas. Nyní Západ dělá totéž – jen s lepší technologií.

Kapitál bude utíkat z regionů směřujících k centralizované digitální identifikaci. Právě proto jsme svědky úniku kapitálu z Evropy a stále častěji i z Kanady. Obě země se posouvají k marxistickému modelu, v němž občan existuje pouze proto, aby financoval stát. Tlak na digitální identifikační údaje dokonale zapadá do rostoucí autoritářské vlny do roku 2032, kdy se vlády snaží udržet u moci tváří v tvář systémovému kolapsu.