Německá tajná služba dostane útočné pravomoci

BND bude údajně moci provádět sabotáže a vniknout do domů podezřelých za účelem instalace špionážního softwaru

Berlínské kancléřství navrhlo udělit německé zahraniční zpravodajské službě, která se v současnosti zaměřuje převážně na dohled, pravomoci k provádění sabotáží a dalších útočných operací v zahraničí, informoval v pátek deník Sueddeutsche Zeitung.

Federální zpravodajská služba (BND) byla vytvořena v roce 1956 v poválečném západním Německu a stejně jako Bundeswehr měla zpočátku omezené pravomoci. Doposud měla BND povoleno pouze shromažďovat a analyzovat informace.

Nový návrh zákona, který viděla německá média, by podle zprávy umožnil tajné agentuře jednat mnohem agresivněji a udělil by jí povolení k provádění kybernetických útoků, sabotáží a dalších útočných operací.

Pokud bude legislativa přijata, rozšíří také pravomoci BND v oblasti domácího sledování a umožní agentům vstupovat do domů podezřelých a tajně instalovat špionážní software do počítačů a dalších zařízení. Dále by rozšířila využití technologie rozpoznávání obličeje a sběr dat o poloze vozidel a cestovních trasách.

Podle navrhovaných pravidel by zpravodajští důstojníci údajně mohli využívat nové pravomoci pouze tehdy, pokud by nedávno zřízená německá Rada národní bezpečnosti rozhodla, že existuje „systematická hrozba“ . Parlamentní výbor dohlížející na zpravodajské služby by pak musel toto opatření schválit dvoutřetinovou většinou.

Vládní úředníci „intenzivně spolupracují v rámci předběžných konzultací“ na prosazení návrhu, citovaly noviny mluvčího.

Zpravodajská služba získala začátkem letošního roku širší pravomoci k monitorování opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) poté, co ji Berlín oficiálně označil za „extremistickou“ poté, co ve federálních volbách získala více než 20 % hlasů.

Vysocí představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tento krok ostře kritizovali jako zásah proti svobodě projevu. Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal kroky německé vlády proti straně, kterou označil za „nejpopulárnější v Německu“, k obnově Berlínské zdi.