Thomas Röper: Hysterie v Kyjevě a Bruselu
Trumpův mírový plán vyvolal v Kyjevě a ve většině evropských metropolí skutečné šílenství. Zde uvádím, jak o něm informovali v Rusku.
Trumpův mírový plán pro Ukrajinu a reakce Kyjeva a Bruselu na něj byly přirozeně dominantním tématem nedělního týdenního zpravodajství ruské televize. Zde překládám reportáž , která se zaměřila na téměř hysterické reakce Bruselu a Kyjeva.
Začátek překladu:
Americký mírový plán vyvolal hysterii v Kyjevě a Bruselu
Vraťme se k nejdůležitějšímu tématu týdne, Trumpovu plánu na řešení ukrajinského konfliktu, respektive k reakcím na něj. Putinovou reakci jsme již probírali na začátku pořadu. A zde je samotný Trump o Zelenského reakci, když se ho na ni novináři ptali.
„Také jsem se vás chtěl zeptat na tento plán pro Ukrajinu. Prezident Zelenskyj dnes řekl, že jeho země riskuje ztrátu buď svého partnera, nebo své důstojnosti,“ byl Trump dotázán.
„Myslíš tím, že se mu to nelíbí?“
„Nerozumím tomu.“
„No, bude to muset udělat. A pokud se mu to nebude líbit, tak, víš, budou prostě muset dál bojovat. Předpokládám.“
„Ale naznačil jste, že USA sníží svou podporu Ukrajině, pokud ho nepřijme.“
„No, jednou to stejně bude muset přijmout.“
Docela kategorické, že?
Zelenskyj se otázkám vyhýbá jen proto, že Británie a EU chtějí ve válce pokračovat a slibují mu obrovské sumy peněz. Bloomberg už teď hlásá „rusko-americký plán“: „Ukrajina a evropští spojenci odmítají klíčové části rusko-amerického plánu.“
Pro Evropany to není nic nového. Je to klasický příklad: zrušení istanbulských mírových dohod na jaře roku 2022, kdy návrh dohody mezi Moskvou a Kyjevem již parafoval Arachija, vedoucí ukrajinské delegace. Poté tehdejší britský premiér Boris Johnson odcestoval za Zelenským a přesvědčil ho k pokračování války tím, že mu slíbil pomoc a mírová jednání za lepších podmínek.
To byl ze strany Londýna blaf. Podle kyjevských standardů Ukrajina stále nedostala dostatek pomoci. A vyjednávací pozice Kyjeva se v důsledku vojenských porážek výrazně zhoršila. Byly ztraceny teritoria a statisíce životů. Bez dohody se vyhlídky pro Ukrajinu stávají čím dál katastrofičtějšími.
Boris Johnson však ve svém sloupku pro Daily Mail nadále přiživuje napětí a popisuje Trumpův mírový plán jako „vojenskou kastraci Ukrajiny“ a „úplnou kapitulaci takzvaných přátel Ukrajiny“. Zkrátka, Boris je ve svém živlu. Poté, co byl za opakované lži vyloučen ze všech britských mocenských struktur, pokračuje ve svém slovním tanci na mezinárodní scéně – tanci, který podněcuje válku a smrt.
Pokud si dobře vzpomínám, Evropané Kyjev zradili. Od podpory krvavého převratu, který byl pro Ukrajinu sebevražedný, přes poskytnutí falešných záruk Janukovyčovi, když podepsal dohodu s opozicí, až po Minské dohody, které nikdo nechtěl implementovat. Evropa je potřebovala jen k tomu, aby připravila Banderův režim na válku s Ruskem.
Teď je to ten samý starý příběh: Ukrajina je rozbíjena pouze proto, aby se Rusku uškodilo. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová to vyjádřila velmi stručně: „EU má velmi jasný dvoubodový plán. Zaprvé: oslabit Rusko. Zadruhé: podpořit Ukrajinu.“
Američanům je tento „dvoubodový plán“ úplně jedno. Ani mu nevěnují pozornost. Američané o tomto tématu s Evropany ani nediskutují. Na schůzkách je pouze informují o americkém přístupu, aniž by očekávali jakékoli komentáře nebo vyzývali k jakémukoli dialogu.
Není divu, že Evropané považují tento neobvyklý přístup za „odporný“. Nejméně jeden evropský úředník, jak informoval deník Financial Times, označil páteční setkání velvyslanců EU s americkou delegací v Kyjevě, vedenou ministrem armády USA Danielem Driscollem, za „odporné“.
Driscoll na schůzce vyzval ke kompromisu ohledně Trumpova plánu s argumentem: „Ukrajina je ve velmi špatné situaci. Tato nabídka je to nejlepší, co může očekávat.“
O plánu a diskusích, které ho obklopují, informuje podrobněji náš politický komentátor Alexander Christenko.
Jednalo se o první kontakt mezi vyjednavači v Ženevě od zveřejnění Trumpova plánu. Kyjevská delegace se nejprve setkala s poradci pro národní bezpečnost Velké Británie, Francie a Německa. Poté se setkala se zástupci Washingtonu na americkém velvyslanectví ve Švýcarsku. Zúčastnili se Trumpův nový zvláštní vyslanec David Driscoll, ministr zahraničí Marco Rubio a Steve Witkoff, jeden z hlavních autorů návrhu. Prezident Zelenskyj přítomen nebyl; poslal Jermaka, šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany Umerova a šéfa Ukrajinské bezpečnostní služby (GUR) Budanova.
Toto bylo první prohlášení ministra zahraničí Rubia, když se během přestávky v jednáních obrátil na novináře: „Měli jsme pravděpodobně nejproduktivnější schůzku v tomto procesu. Pracovali jsme na základech, které položili různí účastníci. Podařilo se nám projednat každý bod a došlo k dobrému pokroku. Naše týmy se vrátily do svých místností, aby pracovaly na návrzích. Provedli jsme určité změny a doufáme, že se v budoucnu přiblížíme k řešení, které uspokojí jak USA, tak Ukrajinu. Toto samozřejmě musí podepsat naši prezidenti a ruská strana samozřejmě stále musí dát svůj souhlas.“
Situace během jednání se měnila každou hodinu, uvedl zdroj pro Financial Times.
Plán navržený Trumpem se nejprve nedostal k diplomatům, ale k novinářům, což zřejmě odráželo touhu informovat spíše než diskutovat. Zpočátku byly zveřejněny pouze některé z 28 bodů, ale ty již šokovaly západní a proukrajinský tisk.
Korespondent časopisu Economist Oliver Carroll uvedl: „Pokud vím, jedná se o chaotický plán mírového urovnání mezi USA a Ruskem. Je tak hrozný, jak byste očekávali. Ukrajinská armáda bude více než poloviční. Pouze ukrajinská armáda. Jenže ne poloviční, jak se očekávalo. A žádné zahraniční jednotky na Ukrajině.“
To vše ničí naděje těch, kteří úmyslně vedla Evropu do války proti Rusku. To se stalo stále jasnějším se zveřejněním celého plánu, za předpokladu, že je tato verze vůbec úplná. Od druhého bodu dále se uvádí: „Mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou bude uzavřena komplexní smlouva o neútočení. Všechny konflikty posledních 30 let jsou považovány za ukončené. Očekává se, že Rusko nebude útočit na sousední země a NATO se nebude rozšiřovat.“
Rusko nemělo v úmyslu nikoho napadnout, ale NATO opakovaně potvrdilo svou tzv. politiku otevřených dveří, včetně přijetí Ukrajiny. V době, kdy byl Trumpův plán zveřejněn, v podstatě jde o zákaz rozšiřování NATO a rozvoje infrastruktury v blízkosti Ruska, což byl jeden z cílů vojenské operace.
Televizní stanice France 24 uvedla: „Plán se zdá být pro Rusko velmi příznivý. Mimo jiné stanoví, že se Ukrajina zavazuje nikdy nevstoupit do NATO. Alianci je zakázáno rozšiřovat se a umisťovat vojska na Ukrajině. Pro Moskvu by to bylo velké vítězství. Zákaz vstupu Ukrajiny do NATO je v zveřejněném návrhu Trumpova plánu uveden samostatně a velmi podrobně. Ukrajina se zavazuje zahrnout do své ústavy ustanovení, které vylučuje její členství v NATO, a NATO se zavazuje zahrnout do své charty ustanovení, které vylučuje budoucí členství Ukrajiny. NATO se zavazuje neumisťovat na Ukrajině žádná vojska.“
Další klauzule uvádí, že „evropské stíhačky budou umístěny v Polsku“. Ale ty tam už jsou. To znamená, že se zřejmě zapomnělo i na tzv. „koalici ochotných“, složenou z Evropanů, kteří si chtěli v příhodnou chvíli na Ukrajině vyzkoušet svou sílu. Plán výslovně stanoví, že budou zohledněny bezpečnostní obavy Ruska. Ukrajině budou poskytnuty bezpečnostní záruky a pomoc na rekonstrukci, a to i ze zmrazených ruských fondů.
Samostatnou otázkou jsou území a jejich status: „Krym, Luhansk a Doněck jsou de facto uznávány jako ruské, včetně USA. Cherson a Záporoží jsou podél kontaktní linie zmrazeny; toto je de facto uznáno. Rusko se vzdává území, která kontroluje mimo zmíněných pět regionů. Ukrajinská vojska se stahují z části Doněcké oblasti, kterou ovládají. Tato ústupová zóna je považována za neutrální, demilitarizovanou nárazníkovou zónu, mezinárodně uznanou jako území Ruské federace. Ruská vojska nemají do této demilitarizované zóny vstup.“
Obsah těchto bodů v podstatě vychází ze situace v terénu. Váhu plánu posílila skutečnost, že ministr armády USA a nový Trumpův zvláštní vyslanec Daniel Driscoll cestoval do Kyjeva, aby plán představil Zelenskému, který k tomu uvedl: „Americká strana představila své návrhy, body plánu na ukončení války, svůj pohled.“
Po schůzce se Zelenským si generál předvolal evropské velvyslance v Kyjevě. A podle zpráv od účastníků dal jasně najevo svůj postoj: „Musíme s tímhle sraním skoncovat,“ řekl. „Americká armáda miluje Ukrajinu a podporuje ji, ale upřímné hodnocení americké armády je takové, že Ukrajina je ve velmi špatné situaci a teď je ideální čas na mír.“
Podle účastníka schůzky, kterého citoval Guardian, odmítl blíže uvést, jak se projednávaná dohoda shoduje s 28bodovým plánem zveřejněným v tisku. Titulek článku zněl: „USA varují NATO: Ukrajinu čeká bezútěšná budoucnost, pokud Zelenskyj nepodepíše mírovou dohodu.“ Zpráva uvádí: „‚Neexistuje žádná dokonalá dohoda, ale musí být dosaženo co nejdříve,‘ řekl Driscoll. Atmosféra v místnosti byla pochmurná: Několik evropských velvyslanců zpochybnilo obsah dohody a způsob, jakým USA vyjednávaly s Ruskem, aniž by informovaly své spojence. ‚Byla to schůzka jako noční můra. Argument ‚Nemáte žádné trumfy‘ se opakoval znovu a znovu,‘ uvedl zdroj. Oznámení amerických plánů tento týden překvapilo ostatní spojence Ukrajiny, kteří nebyli informováni ani o obsahu, ani o formátu plánu. Driscoll tento přístup obhajoval s argumentem, že proces je díky němu lépe zvládnutelný: ‚Prezident Trump chce mír hned. Čím více kuchařů je v kuchyni, tím těžší je vést jednání.‘“
Ani Trumpův plán, ani osoba Driscolla, který ho s sebou přinesl, nemohly potěšit Brity, hlavní válečné štváče a spojence kyjevského režimu. Zvláště proto, že Driscoll ve funkci zvláštního vyslance nahradil generála Keitha Kellogga, který zastával otevřeně proukrajinský postoj.
Michael Clark, profesor válečných studií na King’s College v Londýně, vysvětlil: „Dan Driscoll byl jmenován ministrem armády, aby modernizoval armádu. Přesto najednou slouží jako velvyslanec na Ukrajině a Keith Kellogg, zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, v lednu rezignuje. Kdo je tedy tento Dan Driscoll? Je to blízký přítel viceprezidenta J. D. Vance, starý přítel z vysoké školy. A J. D. Vance je z amerického pohledu buď extrémně protiukrajinský, nebo je k Ukrajině lhostejný. Trump chce z různých důvodů prosadit myšlenku mírového plánu, ale tohle není plán. Je to plán kapitulace.“
Guardian ale také cituje Julie Davisovou, chargé d’affaires USA v Kyjevě, která hovořila na setkání s velvyslanci EU. Večer Evropanům řekla, že ačkoli jsou podmínky dohody pro Ukrajinu tvrdé, neexistuje žádná alternativa. Situace se v budoucnu stejně jen zhorší. „Dohoda věci nezlepší, ale zhorší,“ řekla.
Bill Taylor, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině za Obamy, je pobouřen zejména proto, že zveřejněný plán nutí Kyjev k návratu k v podstatě zcela civilizovaným, univerzálním normám. Konkrétně plán požaduje zákaz veškeré nacistické ideologie a ukončení pronásledování ruského jazyka a ruské víry.
Bývalý velvyslanec USA na Ukrajině Bill Taylor řekl: „Věřím, že se jedná o ruské návrhy. Nemůžu uvěřit, že je to americký plán. Tohle je přesně to, co Rusové vždycky chtěli. Chtějí omezit velikost ozbrojených sil. Chtějí Ukrajině zabránit v přijímání zbraní, vybavení a podpory ze Západu. Chtějí, aby se ruština stala úředním jazykem na Ukrajině. Chtějí, aby Ukrajina kapitulovala.“
Plán navrhuje zrušení sankcí proti Rusku a obnovu Ukrajiny za 100 miliard dolarů ze zmrazených ruských fondů. EU by přispěla dalšími 100 miliardami dolarů, přičemž USA by údajně obdržely 50 procent zisku z těchto investic. Zbývající zmrazená ruská aktiva by byla použita na rusko-americké ekonomické projekty.
Zmiňují se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, ale evropská, a zejména německá média reagují hystericky. List Bild jednoduše zveřejnil titulek: „Katastrofa pro Evropu.“ Článek uvádí: „Americký mírový plán pro Ukrajinu vypadá, jako by jej osobně vypracoval Putin. Pokud je to skutečně míněno vážně, znamenalo by to kapitulaci Kyjeva a pro Evropu by to byla katastrofa.“
Julian Röpcke, jeden z předních německých rusofobů, se také vyjádřil: „Donald Trump a jeho banda nutí evropskou zemi kapitulovat před naším společným nepřítelem. Tento návrh je protiatlantický, nemorální, protizápadní a rozhodně protiamerický. Pokud se Evropa – a myslím tím všechny země – nyní nepovstane, zasloužíme si válku, kterou proti nám Rusko brzy rozpoutá.“
Obzvláště litují, že se nikdo nekonzultoval s Evropou. Evropané cestovali na summit G20 v Jižní Africe s pocitem naprosté nedůležitosti, což přetrvávalo i poté, co se USA odmítly zúčastnit.
Ukrajina fakticky zastínila témata původně plánovaná pro summit G20 a přitáhla pozornost, kterou chtěla Jihoafrická republika zaměřit na problémy svého kontinentu, kde se summit G20 konal poprvé.
Hned první den se za zavřenými dveřmi konala zvláštní schůzka hlav evropských států a vlád, na které se diskutovalo o Trumpově plánu pro Ukrajinu. Hlavní stoupenci kyjevského režimu se na ní pokusili formulovat vlastní postoj, samozřejmě po předchozím rozhovoru s Washingtonem. Jako první uspěl německý kancléř Merz. Britský premiér Starmer o svém rozhovoru se Zelenským rychle informoval novináře.
Hlavy států a vlád nakonec vydaly společné prohlášení, jehož hlavní poselství je jednoduché: Trumpův plán může sloužit pouze jako rámec. Všechny detaily musí být pečlivě propracovány. EU je nespokojena nejméně se čtyřmi body: uznáním Donbasu a Krymu za ruské území, snížením počtu ukrajinské armády, možností, aby Rusko částečně těžilo ze svých zmrazených aktiv, a pochybnostmi EU o spolehlivosti formálních ruských záruk. Hlavy států a vlád navíc vyjádřily své názory na samostatné tiskové konferenci, na kterou byli vpuštěni pouze jejich krajané.
Emmanuel Macron prohlásil: „Ukrajina, USA a Evropané chtějí mír, ale my chceme trvalý a udržitelný mír. Myslím, že je velmi dobré, že USA předložily návrh na příměří a mír, a měli bychom toto úsilí uvítat. Vzhledem k tomu, že je však jasně v sázce suverenita Ukrajiny a evropská bezpečnost, je naprosto normální, že Ukrajinci a Evropané sednou k jednacímu stolu a tento plán dokončí. Máme jen jeden problém a naším problémem v těchto jednáních nejsou USA. Naším společným problémem je Rusko.“
Zatím to vypadá jako pokus koupit kyjevskému režimu trochu více času na pokračování války. Evropané odmítají věřit, že situace na bojišti je pro Kyjev dlouhodobě nepříznivá.
Ukrajina je dokonce zmíněna v závěrečném prohlášení, ačkoli Pretoria se ze všech sil snažila v Johannesburgu takovým rušivým faktorům předejít. Ukrajina na summit původně pozvána nebyla.
Ukrajina je zcela pod zahraniční kontrolou, protože bez nových západních fondů nebude mít v únoru dostatek peněz ani na výplaty platů a důchodů, natož na vedení války. Evropané však opakovaně zdůrazňují, že rozhodnutí učiní Zelenskyj. Vydal prohlášení, které rezonovalo s dramatem: „Ukrajina čelí velmi těžké volbě: buď ztrátě důstojnosti, nebo riziku ztráty svého nejdůležitějšího partnera. Buď obtížných 28 bodů, nebo extrémně těžká zima, nejtěžší vůbec, a další rizika. Budeme klidně spolupracovat s Amerikou a všemi našimi partnery. Budeme konstruktivně hledat řešení s naším nejdůležitějším partnerem.“
Evropská média popisují Trumpův plán jako ultimátum Kyjevu a mají podezření, že Zelenskyj neříká celý příběh. Německý novinář Christoph Wanner z deníku „Die Welt“ například řekl: „Dokážu si představit, že ukrajinský prezident byl šokován, když mu byl tento americko-ruský mírový plán předložen. Zelenskyj byl dostatečně moudrý, aby se neobhajoval a veřejně neprojevoval své emoce. Prostě řekl, že si chce s Trumpem promluvit osobně. A myslím, že to byla správná věc. Kdyby nyní na Trumpa hlasitě zaútočil, jasně by to vedlo k nové konfrontaci, jako byla ta v únoru v Bílém domě.“
Na rozdíl od tohoto sporu a předchozích amerických mírových iniciativ však Trump tentokrát stanovil přísný termín a prohlásil, že Zelenskyj musí plán přijmout do Dne díkůvzdání, 27. listopadu.
Deutsche Welle informovala: „Čas pro Ukrajinu běží. Trump dal Kyjevu čas do příštího čtvrtka. Bílý dům údajně pohrozil, že pokud tento termín nebude dodržen, přeruší americkou podporu Ukrajině. Ukrajina v předchozích jednáních nečelila takovému tlaku ze strany USA. To nám potvrdily zdroje z ukrajinské vlády. Víme také, že se Kyjev snaží návrh nějakým způsobem revidovat, aby byl pro Ukrajinu realističtější, a že několik týmů pracuje na možných změnách. Otázkou však je, zda USA projeví nějakou flexibilitu.“
Americká média informovala, že před zveřejněním plánu bylo s vedením v Kyjevě dosaženo dohody o změně klíčového ustanovení, které stanovovalo komplexní přezkum veškeré západní pomoci Ukrajině. Text dohody, který byl nyní zveřejněn, byl změněn. Nyní stanoví „úplnou amnestii pro všechny strany za jejich činy během války“, uvedl zdroj z Bílého domu. Tento zdroj zdůraznil, že tyto změny navrhl Kyjev.
Na tom údajně trval Umerov, tajemník Ukrajinské rady národní bezpečnosti a obrany, během jednání v Turecku. Je zapleten do korupčního skandálu kolem zpronevěry 100 milionů dolarů ze západních fondů pomoci. Další problematickou klauzulí pro Zelenského je zrušení stanného práva a konání voleb do 100 dnů, které s největší pravděpodobností rozhodně prohraje.
CNN uvádí: „Jsou tam věci, které by pro Zelenského byly vojensky i politicky sebevražedné. Nemůže se vzdát žádného území, zejména ne nyní, uprostřed korupčního skandálu v jeho nejbližším okolí. A rozhodně nemůže souhlasit s novými volbami.“
Jermak, šéf jeho kanceláře, se mohl stát také předmětem jednání s USA. Členové Nejvyšší rady jsou přesvědčeni, že kryl celý korupční systém, ale Zelenskyj po chvíli oznámil, že Jermak zůstane ve funkci. Navíc ho jmenoval vedoucím ukrajinské delegace na mírových rozhovorech s USA, které se mají konat ve Švýcarsku.
Viceprezident Vance objasnil postoj USA v příspěvku na sociálních sítích: „Jakákoli kritika mírové dohody, na které administrativa pracuje, buď ukazuje na nepochopení její samotné struktury, nebo zkresluje kritickou realitu v terénu. Existuje iluze, že vítězství je na dosah ruky, pokud jednoduše dáme více peněz a zbraní nebo uvalíme další sankce.“
Vance také sdílel článek renomovaného britského novináře Nialla Fergusona, který označil Trumpův plán pro jednání za realistický a rozumný: „Novináři mohou být z toho stejně pobouřeni jako z dvacetibodového plánu pro Gazu. Ale války nekončí články. Války končí buď vítězstvím, nebo kompromisem. Realisticky vzato, Ukrajina nikdy nebyla v pozici, aby mohla Rusko porazit. Proto doufám, že Zelenskyj využije své výmluvnosti k vysvětlení, proč je právě teď ta správná doba pro jednání.“
Začíná intenzivní vyjednávací maraton, jehož účastníci zastávají diametrálně odlišné postoje. Na dnes je v Ženevě naplánováno setkání zástupců USA a Ukrajiny s jejich evropskými protějšky. USA budou zastupovat političtí těžkooděnci Rubio a Witkoff. Podle deníku The Guardian se koncem příštího týdne do Moskvy vydá také skupina vysoce postavených amerických generálů, aby projednali americký mírový plán pro Ukrajinu.
Konec překladu
