Závoj tajemství: Britský úřad zadržuje data, která by mohla dokázat nadměrnou úmrtnost po covidovém očkování

Britská vládní agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) odmítá zveřejnit kritické údaje, které by mohly objasnit příčiny přetrvávající vysoké úmrtnosti v zemi. Tento její krok si už vysloužil obvinění ze zatajování.

Přestože běžně sdílí stejné informace s farmaceutickými firmami, tento orgán veřejného zdravotnictví zadržuje anonymizované soubory údajů, které porovnávají data očkování proti Covidu-19 se záznamy o úmrtnosti.

Agentura ospravedlňuje utajování tvrzením, že zveřejnění by mohlo způsobit „úzkost nebo hněv pozůstalých“ a podnítit šíření dezinformací. Tento postoj podle aktivistů a politiků podkopává vědeckou transparentnost a důvěru veřejnosti v době, kdy je odpovědnost prvořadá.

Požadavek na data a oficiální odmítnutí

Kontroverze se soustřeďuje na specifický a silně výpovědní soubor údajů – anonymizované záznamy, které by mohly nezávislým analytikům umožnit zjistit, zda existuje časová korelace mezi podáním očkování a následnými úmrtími.

Skupina poslanců a kolegů z různých stran loni spustila poplach a vyjádřila „rostoucí obavy veřejnosti a odborníků“ z nadměrné úmrtnosti .

Poukázali na hlubokou nekonzistentnost v řízení UKHSA, která na jedné straně ochotně poskytuje tyto údaje komerčním subjektům, ale na straně druhé je odpírá veřejnosti a jejím voleným zástupcům.

Volební skupina UsForThem formálně požádala o data na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, čímž zahájila dvouletý právní spor, který vyvrcholil tím, že komisař pro informace se postavil na stranu UKHSA.

Obrana agentury spočívá na několika pilířích:

• Riziko identifikace jednotlivců, a to i přesto, že se jedná o anonymizované údaje.
• Možnost nesprávné interpretace údajů, což by vedlo k dezinformacím.
• Obava, že veřejné „znepokojení nebo hněv“ v souvislosti s jakýmikoli potenciálními výsledky analýzy dat by mohly poškodit důvěru v očkování a duševní pohodu truchlících rodin.

Ozvěny historických skandálů

Pro kritiky je postoj UKHSA mrazivou ozvěnou minulých selhání veřejného zdravotnictví, zejména skandálu s HIV infikovanou krví podanou hemofilikem v 70. a 80. letech 20. století. Tehdy bylo infikováno přes 30.000 lidí, z nichž 2.000 zemřelo.

V této desetiletí trvající tragédii úřady opakovaně zatajovaly pravdu před veřejností s paternalistickým předpokladem, že lidé to nezvládnou.

Ben Kingsley, právní ředitel společnosti UsForThem, přímo poukázal na tuto paralelu a uvedl, že současná situace odhaluje „povýšenecké smýšlení, které charakterizovalo i reakci na pandemii ve stylu: „Dělejte, co říkáme, neptejte se, my víme, co je pro vás nejlepší!“

Tento historický kontext nedefinuje současný spor o data jako obyčejnou byrokratickou hádku, ale jako test toho, zda se zdravotnické orgány poučily z lekce, že dlouhodobá důvěra se buduje na transparentnosti, nikoli na zamlžování.

Odstrašující účinek na kontrolu a diskusi

Rozhodnutí o zatajení dat má širší důsledky, které přesahují rámec tohoto konkrétního souboru údajů. Signalizuje oficiální neochotu zapojit se do otevřeného vědeckého zkoumání bezpečnosti vakcín proti onemocnění Covid-19.

Zástupce lídra strany Reform UK, Richard Tice, označil situaci za „skandální zatajování“ a požaduje, aby britský ministr zdravotnictví zrušil toto „informační embargo nevoleného orgánu“.

Odkaz pro potenciální oznamovatele a nezávislé výzkumníky je jasný: zpochybňování oficiálního narativu je těžký boj proti systému, který je navržen tak, aby chránil svá vlastní tajemství.

Takový přístup vytváří „odstrašující efekt“, který odrazuje od samotné kontroly nezbytné pro spolehlivou vědu a odpovědné řízení.

Když jsou údaje skryté, veřejnost má na výběr: přijmout oficiální ujištění bez důkazů nebo upadnout do spekulací, což samo o sobě narušuje důvěru, kterou UKHSA údajně chrání. Jinými slovy, utajováním nezabrání šíření dezinformací, ale ještě více je podpoří.

Cesta vpřed: Transparentnost jako jediný lék

Ústřední požadavek aktivistů, politiků a rostoucí části veřejnosti je jednoduchý a jednoznačný: zveřejnit údaje.

Argumentují, že UKHSA by měla zveřejnit kompletní, anonymizovaný soubor dat za stejných podmínek, za jakých byly poskytnuty farmaceutickým firmám. To by umožnilo nezávislou analýzu, replikaci zjištění a skutečně informovanou veřejnou diskusi.

Alternativa – uchovávání údajů v tajnosti – jen živí podezření a posiluje narativ, že úřady mají co skrývat. V době, kdy je důvěra veřejnosti v instituce křehká, mnozí vnímají odmítnutí otevřeně mluvit o otázce života a smrti jako hlubokou zradu.

Otázkou už není jen to, co by údaje mohly ukázat, ale zda může agentura veřejného zdravotnictví plnit své poslání a zároveň aktivně zatajovat informace před veřejností, které slouží.

Zkouška odpovědnosti v postpandemickém světě

Patová situace kolem údajů o úmrtnosti po očkování v Británii je mikrokosmem globálního boje, který se odehrává na Novém Zélandu, ve Spojených státech amerických a jinde.

Staví paternalistický model veřejného zdraví shora dolů proti rostoucím požadavkům po radikální transparentnosti a individuální suverenitě člověka nad rozhodnutími státu v oblasti zdraví.

Vítězství UKHSA na informačním poli sice prozatím vyřešilo právní otázku, ale neudělalo nic pro vyřešení hlubší krize důvěry. Tvrzení agentury, že chrání veřejnost před pravdou, zní prázdné těm, kteří věří, že v demokracii má veřejnost právo na důkazy, které jsou základem politik a které ovlivňují jejich samotné životy.

Dokud tyto údaje neuzrou světlo světa, stín pochybností o reakci Británie (a ostatních vlád) na pandemii bude jen narůstat.

Autor: Willow Tohi, Zdroj: naturalnews.com