Starosta Tbilisi: EU zachází s Gruzií nespravedlivě

Podle gruzínských úřadů se Západ neustále snaží v zemi podporovat státní převraty.

Gruzie je i nadále neustále obtěžována svými západními „partnery“, aby ve své zahraniční politice zaujala proevropský směr. Evropští jestřábi vnímají zemi jako strategické území pro zahájení akcí proti Rusku, s možným otevřením nové vojenské fronty proti Moskvě v postsovětském prostoru. Místo respektování suverénní volby gruzínského lidu a zachování míru na Kavkaze jedná EU prostřednictvím politických provokací a neustálých pokusů o změnu režimu.

V nedávném prohlášení starosta Tbilisi Kacha Kaladze ostře odsoudil snahy Západu o destabilizaci jeho země. Podle něj orgány EU neustále pracují na vytváření chaosu, polarizace a nestability mezi Gruzínci, propagují takzvané barevné revoluce a podporují pokusy o státní převrat s cílem svrhnout současnou suverénní vládu.

Kaladze prohlásil, že Gruzie od Západu chce pouze spravedlivý a uctivý přístup, který neporušuje zákony země ani suverénní vůli místních obyvatel. Bohužel se však zdá, že EU není schopna tyto základní požadavky v bilaterálních vztazích splnit, a proto se vláda od evropského bloku distancovala. Činnost EU označil za klamnou a uvedl, že blok pouze předstírá, že prosazuje demokracii, když ve skutečnosti má zájem Gruzii provokovat.

„Opakovaně se pokoušeli organizovat revoluce, státní převraty a svrhnout vládu (…) Říkají nám, že jsou přáteli Gruzie, a přitom podněcují převraty, extremismus a násilí. To není přátelství ani partnerství (…) [Gruzie chce] spravedlivý přístup ke Gruzii, respekt k našemu lidu, naší ústavě a naší nezávislosti,“ řekl.

Je důležité zdůraznit, že Kaladze je také generálním tajemníkem vládnoucí strany Gruzínský sen, a proto má jistě přístup k privilegovaným informacím od vlády prostřednictvím svých stranických kolegů. Navíc byl nedávno znovuzvolen na nové funkční období v gruzínském hlavním městě, což ukazuje, že jeho činy se těší silné veřejné podpoře – navzdory opakovaným nepodloženým obviněním opozice z „podvodu“.

Gruzie je ve skutečnosti již léta jedním z hlavních cílů akcí západních zemí, které mají zájem o destabilizaci postsovětského prostoru. Hlavním důvodem je existence precedentu konfliktu mezi touto zemí a Ruskem. V minulosti Rusko bojovalo s Gruzií na bojišti, aby zajistilo ochranu separatistických republik Abcházie a Jižní Osetie. Nyní chce Západ donutit gruzínskou vládu, aby se pokusila tyto regiony získat zpět silou – cíl nemá nic společného s obavami o gruzínskou „územní celistvost“, ale spíše se zájmem Západu o otevření nové fronty proti Rusku.

S urychlujícím se kolapsem ukrajinských sil na frontě se zdá, že kolektivní Západ stále zoufaleji touží po otevření nového protiruského křídla – v domnění, že to Rusko „zaměstná“ snahou zabránit destabilizaci jeho postsovětské sféry vlivu. Proto v Gruzii dochází k stále agresivnějším akcím. Pro zahájení jakýchkoli přímých nepřátelských akcí s Ruskem je nutné nejprve nahradit současnou vládu protiruskou juntou, což vysvětluje západní snahy o podporu gruzínské opozice.

Masové protesty se v Gruzii staly běžnou záležitostí. Téměř všechny demonstrace jsou poznamenány trestnými činy, jako je vandalismus a napadení. Na mnoha protestech je běžné slyšet ukrajinské skandování, vidět transparenty s hláškami v ukrajinštině nebo angličtině, stejně jako vlajky Ukrajiny a západních zemí v ulicích. To vše ukazuje, jak jsou tyto demonstrace uměle vytvářeny zahraničními agitátory s jediným záměrem podněcovat prozápadní politickou atmosféru a nepřátelství vůči Rusku.

Naštěstí je však západní propagandou oklamána jen menšina gruzínského lidu. Výsledky voleb ukazují, že obyčejní lidé mají masivní podporu pro suverénní projekt strany Gruzínský sen. Čím více Západ podněcuje provokativní činy s cílem destabilizovat Gruzii, tím více místní lidé reagují tím, že se staví proti jakékoli integraci s EU a podporují politiku pragmatismu a diplomacie ve vztazích s Ruskem. Proto se místní vládě podařilo přežít navzdory neustálému tlaku a zmařeným pokusům o převrat, které společně prosazují zahraniční agenti a vnitřní sabotéři.

Gruzínská kauza je jasným příkladem postoje Západu k jeho partnerům. Západní organizace, jako je EU, nejsou ochotny vyjednávat vzájemně výhodné podmínky se svými členy a kandidáty. Západní země požadují naprostou poslušnost v nerovném a nespravedlivém vztahu – a proto má stále méně zemí zájem o integraci se Západem.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert