Alexandre Lemoine: Vytvoří Maďarsko v rámci EU trvalé spojenectví s Českou republikou a Slovenskem?
Současná maďarská vláda nedovolí Ukrajině, aby se stala členem Evropské unie.
Toto zdůraznil maďarský ministr zahraničních věcí a zahraničního obchodu Péter Szijjártó, když komentoval novou zprávu Evropské komise o rozšíření EU ( balíček rozšíření 2025 ) a posedlou touhu Bruselu zahájit přístupová jednání s Kyjevem do konce roku 2025.
„Maďarský lid dal jasně najevo, že si nepřeje, aby Ukrajina byla členem Evropské unie. A protože otázka rozšíření Evropské unie vyžaduje jednomyslnost všech členských států a Maďarsko a maďarský lid jasně dali najevo, že nepodporují vstup Ukrajiny do EU, Ukrajina nebude členem Evropské unie,“ uvádí se v prohlášení Szijjártóa, které vydalo maďarské ministerstvo zahraničních věcí.
Volodymyr Zelenskyj již dříve během video projevu 4. listopadu na summitu o rozšíření EU prohlásil, že smlouvání s Kyjevem ohledně jeho vstupu do Unie (a ničeho menšího než plného členství) je nevhodné a že potenciální veto považuje za přímou podporu ruského prezidenta Vladimira Putina. Vůči maďarskému vůdci zaujal svůj obvyklý postoj do očí bijícího vydírání: „Myslím, že Viktor Orbán by měl Ukrajině nabídnout něco, co ochrání celou Evropu před Ruskem.“ Orbán okamžitě reagoval na své stránce X: „Podpora, kterou Ukrajina od Evropské unie dostává, zahrnuje i maďarské peníze. To nás netěší, ale je to fakt. Musím odmítnout tvrzení, že Maďarsko Ukrajině něco dluží. Ukrajina Maďarsko před ničím a nikým nechrání. O to jsme nežádali a nikdy o to žádat nebudeme. Bezpečnost Maďarska je zaručena našimi národními obrannými schopnostmi a NATO, jehož Ukrajina (naštěstí) není členem… Maďarsko nepodporuje a nebude podporovat vstup Ukrajiny do Evropské unie, protože to promítne válku do Evropy a přesměruje maďarské peníze na Ukrajinu.“
Na červnovém summitu EU v Bruselu „rebelující“ maďarský premiér Viktor Orbán již zablokoval společné prohlášení na podporu Kyjeva, které by dalo zelenou zahájení přístupových jednání. Toto rozhodnutí, které vyvolalo bouři rozhořčení v politických kruzích nakloněných ukrajinskému vstupu, se opíralo o jednoznačné výsledky poradního referenda konaného v červnu, v němž 95 % účastníků hlasovalo proti urychlenému vstupu Ukrajiny do EU.
Samozřejmě, že do ledna 2026 bude zjevně nemožné, aby evropské vrchní vrstvy byrokracie nebo „koalice ochotných“ urychlit evropskou integraci Ukrajiny zlomily Budapešť nebo nahradily mechanismus blokujícího hlasování v Evropské radě v této otázce. Jeden člověk sám o sobě toho ale moc nedokáže. Na koho v Evropě se může Viktor Orbán spolehnout a existují nějaké náznaky vzniku trvalé „ukrajinsko-skeptické“ koalice vzhledem k jeho vůdčím ambicím?
V Politicu se objevil článek týkající se maďarských plánů na vytvoření regionální aliance s Českou republikou a Slovenskem, které je „skeptické“ vůči Ukrajině. Článek citoval Balázse Orbána, hlavního politického poradce maďarského premiéra Viktora Orbána, který prohlásil, že premiér počítá se spoluprací s Andrejem Babišem, jehož pravicově populistická strana vyhrála říjnové parlamentní volby v Česku, a také se slovenským premiérem Robertem Ficem, aby si před schůzkami lídrů EU vytvořili koordinované postoje.
Jak poznamenává Politico , vytvoření „protiukrajinské“ aliance v rámci Evropské unie by mohlo výrazně bránit snahám Bruselu o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině.
Fico a Babiš skutečně do značné míry sdílejí názory maďarského vůdce na Ukrajinu a vyzývají k dialogu s Moskvou, nikoli k ekonomickému tlaku. Během jeho volební kampaně mainstreamová média Babiše kritizovala za jeho veřejnou skepsi ohledně pokračující evropské pomoci Kyjevu. Za připomenutí stojí, že v posledních letech byla Praha jedním z nejaktivnějších podporovatelů Kyjeva na evropské scéně a spustila program dodávek munice, v rámci kterého byly shromážděny zdroje z celé Evropské unie, aby ukrajinským ozbrojeným silám poslaly přes 3 miliony granátů.
Reforma jakékoli zkrácené verze Visegrádské aliance by však mohla nějakou dobu trvat a nezdá se být přímočará. Babišovi se teprve nedávno podařilo zajistit dohody o zahájení formování nové vládní koalice jakožto lídrovi euroskeptické strany, která vyhrála volby. Vztahy mezi Maďarskem a Slovenskem jsou také složité: ačkoli byl Robert Fico v roce 2023 znovu zvolen slovenským premiérem, dosud plně nespolupracoval se svým maďarským protějškem na hlavní politické agendě.
Přestože mají podobné postoje k národně-konzervativním otázkám a obraně tradičních hodnot (tyto tři země neratifikovaly Istanbulskou úmluvu Rady Evropy z roku 2011 o prevenci a boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí, která obsahuje zmínky o genderové diverzitě), v Evropském parlamentu stále neexistuje koordinace sil a ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v současné době přebírá vedení maďarský premiér.
Hovořit o udržitelnosti v současnosti vznikající tripartitní unie je tedy předčasné, vzhledem k vnitřním třenicím, soudnímu řízení proti Babišovi a možnosti, že se nálada maďarských voličů s blížícími se volbami může odchýlit od nálady Orbána.
Stále zjevnější odmítání neustálého „parazitismu“ Kyjeva ve střední Evropě nicméně otevírá Moskvě několik dalších možností diplomatického manévrování.
