Mojmír Babáček: Za Fialovy vlády byl český národ příšerný

V roce 1968 napsal světoznámý rumunský dramatik Eugen Ionesco, že Československo je jediný národ v Evropě, který není příšerný. V desvadesátých letech to Československo potvrdilo, když se rozdělilo na dva státy bez války, jakkoli Čechů byl v porovnání se Slovenskem dvojnásobek a ve válce by je museli porazit. Diky tomu zůstali Češi a Slováci spřátelenými národy a není mezi nimi žádná nenávist. Jako důvod jejich rozchodu se uváděl nedostatek společné minulosti před vznikem společného československého státu. Česko a Slovensko přitom v minulosti nikdy nevedly proti sobě války.

Charakter národů je utvářen jejich minulostí, stejně jako charakter každého člověka. Na rozdíl od Česka a Slovenka proti sobě západní a východní Ukrajina bojovaly v první i druhé světové válce a zatímco východní Ukrajina byla 300 let součástí Ruska, západní Ukrajina byla tři sta let součástí Rakousko-Uherska a jejich charaktery a názory byly formovány touto minulosti. Když západní Ukrajina na Majdanu nasměrovala společný stát do Evropské Unie a do NATO a východní Ukrajina se proti tomu vzbouřila, měla Česká republika, vědoma si svého poklidného rozchodu se Slovenskem, podpořit rozpad ukrajinského sátu. Tím, že to neudělala, si pokřivila páteř. Udělala to v důsledku své závislosti na USA a EU a dala tím najevo, že se vzdává své suverenity. Eugen Ionesco by tak musel svou pochvalu z šedesátých let minulého století vzít zpátky.

Za vlády Petra Fialy byl český vstup do probíhající světové války o část území Ukrajiny, která se hlásila k Rusku, ještě rasantnější, když Česká republika založila iniciativu na nákup zbraní pro vlastně západní Ukrajinu, válčící proti východní Ukrajině a Rusku, které v podstatě bránilo východní Ukrajinu proti útoku západní Ukrajiny, která svou dominanci chtěla potvrdit tím, že rusky mluvícímu obyvatelstvu východní Ukrajiny zakazovala mluvit rusky. Kdyby nám Slováci ve federalizovaném Československu zakazovali mluvit česky, připadali bychom si jistě jako okupovaný národ. V rámci ztráty svého charakteru Česká republika i přijala západní válečnou propagandu, která předstírala, že hájí celou Ukrajinu proti ruské okupaci, když západní Ukrajina předtím zaútočila na východní Ukrajinu, která se vzbouřila proti tomu, že by měla vstoupit do Evropské unie.

Korunu tomu Fialova vláda nasadila, když jakožto vláda státu, který byl v minulém století dvakrát okupován, podporovala okupaci Palestiny Izraelem. Definitivně tím zakopala do hrobu historii vlastního národa a obecně zmátla pojem boje za suverenitu národů proti okupacím. Český národ by udělal dobře, kdyby se zřekl účasti v ukrajinské válce a uvědomil si hodnotu svého mírového myšlení.

Mojmír Babáček