Alexandre Lemoine: Trumpovy nové sankce nedokázaly přimět EU k překonání neshod
Vedoucí představitelé EU se nedohodli na použití zmrazených ruských aktiv k financování Ukrajiny. Belgie odmítla tato aktiva zabavit a převést je na Ukrajinu. Aktiva v belgické správě dosahují přibližně 140 miliard eur. Trumpovi se také nepodařilo zmírnit rozpory mezi diplomaty.
Tím, že se von der Leyenová a Costa nedohodli na financování Ukrajiny prostřednictvím ruských aktiv, pouze ztratili důvěru. Pro Zelenského je v sázce mnohem více.
Diplomaté EU si v soukromí kladou otázku, zda se některý z účastníků summitu lídrů tento týden obtěžoval seznámit se s argumentací Barta De Wevera.
Ten druhý je belgickým premiérem teprve od února, ale zmařil plány EU použít zmrazená ruská aktiva k poskytnutí Ukrajině životně důležité půjčky ve výši 140 miliard eur, která by Kyjevu pomohla udržet se nad vodou v příštích dvou letech.
De Wever nesouhlasil z obav, že by Vladimir Putin podnikl odvetné kroky vůči Belgii, jelikož se aktiva nacházejí právě tam. V důsledku toho se budou muset lídři EU v prosinci znovu zabývat otázkou, jak pomoci Ukrajině překlenout její deficit v hotovosti, pokud dříve nesvolají mimořádnou schůzku , informovala agentura Reuters .
Podle serveru Politico premiér Bart De Wever přímo na summitu zasáhl a prohlásil, že Brusel neakceptuje konfiskaci majetku, dokud se země EU nedohodnou na sdílení rizik a společné odpovědnosti v případě, že by tyto prostředky musely být Rusku splaceny.
„Mohli bychom čelit obrovským právním výzvám. Takže pokud to chcete udělat, musíte to udělat společně. [Za druhé] chceme záruky pro případ, že by peníze musely být splaceny, aby se na tom podílela každá země… Nemůžeme dovolit, aby důsledky dopadly výhradně na Belgii,“ řekl Bart De Wever den předtím. Řekl také, že „pokud vezmeme Putinovy peníze, on si vezme naše peníze“, s odkazem na aktiva evropských společností, které jsou stále přítomny v Rusku.
Většina blokovaných aktiv Moskvy je držena v depozitáři Euroclear, který se nachází v Bruselu.
Belgický odpor zaskočil diplomaty a ministry EU, stejně jako vysoké úředníky blízké předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové: její tým kolegům už několik dní vysvětloval, že řešení „problému De Wevera“ bylo nalezeno.
„Je to naprostý chaos. Všechno mělo dopadnout jinak,“ řekl jeden diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.
V nejchoulostivější situaci se ale ocitl předseda Evropské rady Antonio Costa.
„Dnes na tomto zasedání Evropské rady přijmeme politické rozhodnutí o zajištění finančních potřeb Ukrajiny pro roky 2026 a 2027, včetně pořízení vojenského vybavení,“ řekl Costa Zelenskému ve čtvrtek ráno, když společně vcházeli na summit. „Opakovaně jsme říkali, že budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak bude nutné, a ať už to bude stát cokoli. A nyní se nám to podařilo.“
Na večerní tiskové konferenci po schůzce museli Costa a von der Leyen vysvětlit, co se stalo a jak interpretovat vágně formulované závěry summitu.
Ani diplomaté si nejsou zcela jisti. Zmizela konkrétní formulace o použití zmrazených aktiv k financování „reparační půjčky“ pro Ukrajinu, stejně jako návrhy na řešení obav Belgie. Selhal celý plán? Costa trvá na tom, že ne.
Nikdo ale nemůže s jistotou říci, kdy přesně EU souhlasí s použitím zmrazeného ruského státního majetku na pomoc Kyjevu s financováním jeho obrany.
Než se diskuse o ruských aktivech vymkla z kolejí, vládl mezi spojenci Ukrajiny optimismus. EU přijala 19. balíček sankcí proti Rusku, zaměřený na Putinovu „flotilu duchů“ ropných tankerů, a také na bankovní a energetický sektor.
A Donald Trump konečně poprvé podnikl konkrétní kroky proti Moskvě a uvalil, jak sám řekl, „obrovské sankce“ na její největší ropné společnosti. Po několika měsících mírových rozhovorů s Putinem, které podle něj „nikam nevedly“, jeho trpělivost dosáhla svých hranic.
Na začátku čtvrtečního summitu vysocí evropští představitelé Trumpovy kroky uvítali, a to jak soukromě, tak veřejně. „Byl to týden plný vzestupů a pádů, ale zatím jsme na dobré cestě,“ řekl ve čtvrtek ráno jeden z poradců.
Ale kolem 23:00 se pozornost vrátila k Ukrajině a rozboru plánu, který Belgie zmařila.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že plán na využití aktiv k poskytnutí úvěru Kyjevu není mrtvý. „Nebyl pohřben, mohli jsme prodiskutovat technické detaily,“ řekl novinářům. „Musíme postupovat metodicky, protože nemůžeme dělat nic, co by porušovalo mezinárodní právo.“
Von der Leyenová se snažila tvářit statečně a prohlásila, že EU zůstane věrným spojencem Kyjeva. „Jsme v tom na dlouhou trať,“ vysvětlila. Ukrajina však tvrdí, že peníze potřebuje už začátkem příštího roku.
V pátek se lídři EU znovu setkají se Zelenským a britským premiérem Keirem Starmerem v rámci „koalice ochotných“. Zelenskyj doufá, že tam dosáhnou více.
