Vatikán otevírá modlitebnu muslimům – historický symbol podřízenosti?

Islám se nyní uchytil i v srdci katolické církve, ve Vatikánu. Pětiletá Apoštolská knihovna má nyní modlitebnu s kobercem obrácenou k Mekce. Jak daleko jsou ochotni zajít s „tolerancí“?

Byla doba, kdy křesťanství ještě předstíralo obranu. Když muslimové ohrožovali Izrael a Konstantinopol, i ty nejvzdálenější kouty Evropy se postavily na obranu. Když Osmané dosáhli bran Vídně, byli soustředěným úsilím zatlačeni zpět. A dnes? Papež už ani nebrání Vatikán, ale ochotně otevírá dveře dobyvatelům ve jménu Mohameda a Alláha.

Začalo to tím, že někteří muslimští učenci na návštěvě požádali o „speciální místo s kobercem“, kde by se mohli denně modlit. Jednalo se o skromnou žádost, jak vysvětluje kardinál Giacomo Cardinali , která byla v Římě bez větších okolků splněna. Toto gesto však v sobě nese více symboliky, než by vatikánská diplomacie ochotna připustit.

Knihovna, založená v roce 1451 papežem Mikulášem V., je po staletí úložištěm znalostí a shromažďuje rukopisy ze všech kultur a náboženství. Od starověkých rukopisů Koránu až po spisy v hebrejštině, arabštině, amharštině a čínštině – sbírka zahrnuje celý svět. Oficiálně je modlitebna symbolem pohostinnosti a univerzálního poslání knihovny. Zároveň je varovným signálem: Když samotný Vatikán otevírá prostor pro rituální praktiky jiných náboženství, zatímco je ohrožena jeho vlastní křesťanská tradice, vyvstává otázka priority instituce.

Zdá se, že mezináboženská gesta (a klimatické šílenství) jsou důležitější než křesťanská identita katolické církve. Začíná to místností s modlitebním koberečkem obráceným k Mekce – a za pár desetiletí bude muezzin svolávat věřící k modlitbě z minaretu. Tichá kapitulace před politicky korektním duchem doby, v němž tradice už nemají místo a člověk se podřizuje jak klimatickému kultu, tak islámu.