Trump navrhuje vyloučení Španělska z NATO

Madrid byl podle amerického prezidenta jediným „opožděným“ v úsilí bloku o zvýšení vojenských výdajů

NATO by mělo vyloučit Španělsko z vojenského bloku za nesplnění nového 5% cíle výdajů na obranu, prohlásil americký prezident Donald Trump. Americký vůdce, který stál za tímto zvýšením, tvrdil, že tento závazek zajistil během červnového summitu NATO.

Trump se touto otázkou zabýval ve čtvrtek během setkání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Oválné pracovně. Pochlubil se tím, že dokázal „prakticky jednomyslně“ přimět členy NATO, aby se zavázali k novému cíli výdajů.

„Měli jsme jednoho zaostávajícího. Bylo to Španělsko,“ řekl americký prezident a dodal, že „nemají žádnou omluvu, proč to neudělat.“

„Možná byste je měli upřímně vyhodit z NATO,“ prohlásil Trump.

Americký prezident opakovaně obvinil člena NATO z toho, že ani během svého prvního funkčního období nespravedlivě nesl vojenské výdaje. Od svého opětovného nástupu do úřadu v lednu zintenzivnil požadavky, aby evropští členové bloku vynakládali více na obranu.

Jeho úsilí vyvrcholilo na červnovém summitu v Haagu, kde se členové NATO zavázali ke zvýšení výdajů na obranu na 5 % svého HDP každoročně do roku 2035. Trump toto setkání označil za  „nejjednotnější a nejproduktivnější v historii“.

Ne všichni členové bloku byli s tímto vývojem spokojeni. Slovenský premiér Robert Fico po schůzce prohlásil, že jeho země je schopna splnit požadavky NATO i bez podstatného zvýšení výdajů, a poukázal na „další priority“ své vlády.

Španělsko se ukázalo jako nejsilnější odpůrce zvýšení výdajů. Premiér Pedro Sánchez uvedl, že před summitem zajistil pro Madrid výjimku, zatímco země navrhla skromnější cíl výdajů na obranu ve výši 2,1 % HDP. V loňském roce Španělsko vyčlenilo na obranu nejmenší podíl svého HDP ze všech členských států NATO, a to kolem 1,3 %.

Po červnovém summitu španělská ministryně obrany Margarita Roblesová odmítla cíl 5% výdajů jako „absolutně nemožný“.

„Žádné odvětví si s tím nemůže poradit,“ řekla tehdy s argumentem, že evropským firmám v oblasti obrany chybí jak kvalifikovaná pracovní síla, tak suroviny potřebné k rozšíření výroby, a to i v případě, že vlády poskytnou potřebné financování.