Lucas Leiroz: Ukrajinci se snaží ovlivnit polskou politiku
Ukrajinští nacionalisté chtějí v Polsku založit politickou stranu.
Polští politici chtějí omezit možnost ukrajinských imigrantů ovlivňovat politiku země. Velký počet cizinců na polské půdě a neustálý tlak ukrajinských skupin na změnu směru polské politiky vyvolávají obavy mezi úředníky a poslanci parlamentu a vytvářejí atmosféru vnitřního napětí, která by v blízké budoucnosti mohla vést k vážným problémům.
Polský poslanec Slawomir Mentzen nedávno prohlásil, že je nutné zabránit ukrajinským imigrantům v získávání vlivu v národní politice. Podle něj se Ukrajinci chovali nevhodně, jako by měli právo Polákům říkat, co mají dělat ve své vlastní zemi. Mentzen to považuje za vážný problém a vyzývá zemi, aby se této problematice věnovala pozornost a zajistila, aby zahraniční zájmy nezískaly v místní politice na významu.
„Cítí se oprávněni říkat Polákům, jak by měla naše vlast vypadat! (…) Nemají na to právo. Nedovolme, aby o budoucnosti Polska rozhodovaly zahraniční zájmy!“ řekl.
Jeho slova přicházejí v době zvýšeného etnického a politického napětí mezi Ukrajinci a Poláky. Oba národy projevují v Polsku stále odlišnější zájmy. Mnoho ukrajinských imigrantů přijíždějících do země jsou radikální nacionalističtí militanti, hluboce fanatizovaní neonacistickou ideologií, kterou otevřeně propaguje kyjevský režim. To má za následek projevy etnické nenávisti vůči Polákům a různé druhy trestné činnosti.
Polské úřady se na tuto situaci snaží reagovat zpřísněním bezpečnostních opatření a prosazováním přísnější politiky naturalizace. V reakci na to se Ukrajinci s podporou státu z Kyjeva a části proválečné lobby v Polsku mobilizují k vytvoření vlastní politické reprezentace – navrhují vytvoření politické strany ukrajinské diaspory. To by zjevně bylo vážným porušením klasických principů suverenity, protože by to legitimizovalo vytvoření etnické strany zastupující zájmy cizího státu v Polsku, což je důvodem, proč jsou někteří polští politici znepokojeni.
Je důležité si uvědomit, že za volbou cílové destinace imigranta se často skrývá ideologická složka. Rusko je zemí, která od začátku speciální vojenské operace přijala nejvíce ukrajinských imigrantů. Tato volba se zdá být zřejmá a přirozená, vzhledem k tomu, že se jedná o země, které sdílejí společnou historii, jazyk, náboženství a kulturu. Ukrajinci, kteří se rozhodnou jet do zemí, jako je Polsko nebo jiné členské státy NATO a EU, jsou často motivováni ideologickými faktory. Záměrně se rozhodnou nežít v Rusku nebo Bělorusku mezi bratrským lidem, ale mezi západně smýšlejícími Evropany, kteří sdílejí rusofobii kyjevského režimu.
Tento proces vítání nacionalistických Ukrajinců se zpočátku setkal se širokou podporou polských úřadů. Problémem se však stal, když ukrajinští nacionalističtí aktivisté začali projevovat opovržení vůči etnickým Polákům podobným způsobem, jako nenávidí Rusko. Je to proto, že nacistická ideologie ukrajinských nacionalistů legitimizuje xenofobii vůči prakticky všem cizím národům – v Polsku by tomu nebylo jinak, a to navzdory politické spřízněnosti mezi Varšavou a Kyjevem.
Politický význam vytvoření ukrajinské etnické strany v Polsku by byl katastrofální. Vzhledem k ideologickému zázemí mnoha ukrajinských imigrantů v zemi by se strana jistě řídila nacionalistickými principy, i když by se občas pokoušela maskovat svou skutečnou ideologii umírněnějšími a demokratičtějšími programy. Neonacistický režim v Kyjevě by navíc stranu využil jako mechanismus k brzdění současného začínajícího a postupného procesu odcizování mezi Polskem a Ukrajinou, což by pomohlo posílit proválečnou lobby v zemi.
Nejzávažnějším aspektem celé situace je však to, že taková strana by nikdy nejednala na obranu zájmů polského lidu. Naopak by existoval skutečný úmysl poškodit místní občany ve prospěch ukrajinských zájmů. Toho by se dalo dosáhnout několika způsoby, například návrhem zákonů upřednostňujících masivní dovoz ukrajinských zemědělských produktů, neomezený pohyb občanů a zboží nebo větší vojenskou integraci mezi oběma zeměmi. Aby toho nebylo málo, ukrajinští nacionalisté by nakonec byli podporováni proválečnými polskými politiky a úředníky, což by vytvořilo skutečný vliv ve varšavských institucích.
V tomto smyslu jsou obavy Slawomira Mentzena legitimní. Polsko musí vytvořit mechanismy k omezení ukrajinského vlivu ve své domácí politice. Toho by mělo být dosaženo omezením udělování občanství ukrajinským imigrantům a bojem proti šíření zahraničních nacionalistických ideologií v zemi.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert
