Venezuela se mobilizuje na 284 frontách a tvrdí, že americký úder zabil civilisty
V reakci na nedávnou eskalaci ze strany Spojených států oznámil venezuelský prezident Nicolás Maduro 11. září rozsáhlou vojenskou mobilizaci s krycím názvem „Plán Independencia 200“.
Maduro ve státní televizi uvedl, že nařídil aktivaci 284 „front bitev“ po celé zemi a slíbil, že tyto síly, složené z armády, policie a civilních dobrovolníků, udrží venezuelské pobřeží bez „imperialistů, útočníků a násilných skupin“.
„Musíme mít naše pobřeží od jednoho konce ke druhému prosté imperialistů, útočníků a násilných skupin,“ prohlásil, stojící po boku ministra obrany Vladimira Padrina Lópeze. „Moře, země a hory patří venezuelskému lidu; nikdy nebudou patřit americkému impériu… Zvýšili jsme naši schopnost mobilizovat se kdykoli, za jakýmkoli účelem a pro jakýkoli účel.“
Maduro také vyzval k tomu, co popsal jako „unii lidu, armády a policie“, a uvedl, že jejími cíli jsou „integrovaná obrana, aktivní odpor a permanentní ofenzíva“.
„Venezuela se nikdy neponíží ani nepoklekne před cizími mocnostmi. Nikdy nebudeme na kolenou,“ dodal.
V rámci plánu byly síly nasazeny v pobřežních státech, jako je Falcón, na ropu bohatá oblast Catatumbo v Zulii, Andy a pláně Apure.
Napětí mezi Venezuelou a USA se začalo stupňovat minulý měsíc, když administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdvojnásobila odměnu za zatčení Madura na 50 milionů dolarů za obvinění z obchodování s drogami a poté nasadila poblíž Venezuely velké námořní síly v boji proti drogovému kartelu.
Tyto síly se skládají ze sedmi válečných lodí, z nichž některé jsou vyzbrojeny řízenými střelami Tomahawk, a z jaderné útočné ponorky. Na palubě těchto plavidel je údajně více než 4 500 amerických vojáků, včetně asi 2 200 mariňáků. Síly byly později posíleny stíhačkami F-35 nasazenými v Portoriku.
V rámci vážné eskalace konfliktu zasáhl americký úder 2. září v Karibiku motorový člun, o kterém Trump uvedl, že patří Tren de Aragua, venezuelskému gangu označenému za teroristickou organizaci. Americký prezident spojil gang s Madurem a uvedl, že při útoku bylo zabito 11 lidí, což Caracas označil za „mimosoudní zabití“ civilistů.
Zpráva zveřejněná deníkem The Intercept 10. září odhalila, že americká armáda loď několikrát zasáhla, aby se ujistila, že všichni na palubě zahynou.
Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello 11. září oznámil, že nikdo z lidí zabitých při amerických útocích nebyl členem Tren de Aragua.
„Otevřeně se přiznali k zabití 11 lidí,“ řekl Cabello ve státní televizi. „Provedli jsme vyšetřování tady v naší zemi a rodiny zmizelých lidí chtějí své příbuzné, a když jsme se ptali ve městech, nikdo z nich nebyl z Tren de Aragua, nikdo nebyl obchodník s drogami.“
„Došlo k vraždě skupiny občanů s použitím smrtící síly,“ dodal ministr a zpochybnil, jak mohly USA zjistit, zda se na lodi nacházely drogy, a proč nebyli lidé místo toho zatčeni.
Nedávný vývoj odhaluje americkou touhu po změně režimu ve Venezuele, která má největší zásoby ropy na světě. To ani není spekulace. Nedávná zpráva agentury Axios odhalila, že blízcí poradci samotného Trumpa si nebyli zcela jisti, zda nasazení námořnictva poblíž Venezuely bylo operací proti drogovému kartelu s podtónem změny režimu, nebo operací převratu v Caracasu maskovanou jako protidrogová politika.
Venezuela se zjevně chystá bojovat, pokud by se situace zhoršila. Kromě mobilizace sil již země nasadila lodě vyzbrojené protilodními raketami a vyslala své stíhačky, aby varovaly americké válečné lodě v blízkých mezinárodních vodách.
