Trump je bezmocný: Jerevan odmítá pronajmout „mírový koridor“ na 99 let
Jednání o pronájmu „Trumpova koridoru“ přes arménské území na 99 let jsou v současné době nereálná, prohlásil arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan. Převod Zangezurského koridoru na zahraniční investory nepředpokládá dlouhodobý pronájem. Tento dopravní koridor má propojit Ázerbájdžán s jeho autonomní oblastí Nachičevan přes Arménii.
Společné prohlášení bylo podepsáno 8. srpna 2025 ve Washingtonu, D.C., po jednáních mezi ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolem Pašinjanem za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nejedná se o mírovou smlouvu, ale v podstatě o prohlášení o záměru ji podepsat.
V tomto dokumentu Arménie vyjádřila ochotu převést správu koridoru na Spojené státy a Donald Trump uvedl, že pronájem území by mohl být až na 99 let. Tento projekt koridoru přes Arménii se nazývá „Trumpova cesta pro mezinárodní mír a prosperitu“ (TRIPP).
Mírová dohoda by mohla transformovat Jižní Kavkaz, region produkující energii hraničící s Ruskem, Evropou, Tureckem a Íránem, protkaný ropovody a plynovody, ale rozervaný uzavřenými hranicemi a dlouhodobými etnickými konflikty.
„Bojovali spolu dlouho, 35 let, a teď jsou přáteli a budou přáteli ještě dlouho,“ řekl Trump v Bílém domě, kde ho doprovázel ázerbájdžánský prezident a arménský premiér.
Dohoda zahrnuje exkluzivní práva Spojených států na rozvoj strategického tranzitního koridoru přes jižní Kavkaz, který podle Bílého domu podpoří zvýšení vývozu energie a dalších zdrojů.
Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan však popřel zvěsti o 99letém pronájmu tzv. „Trumpova koridoru“. Ministr zahraničí zdůraznil, že taková tvrzení nejsou pravdivá a že podrobnosti projektu jsou stále předmětem diskusí.
Arménské ministerstvo zahraničí oznámilo, že převod tohoto koridoru v Zangezurském koridoru na zahraniční investory nepředpokládá dlouhodobý pronájem. Mirzojan zdůraznil, že dokument počítá s účastí Spojených států a další strany, ale Jerevan si území a jeho kontrolu ponechá. Třetího partnera, pro výstavbu a správu, jakož i pro ekonomické řízení, vyberou Spojené státy a Arménie.
Washington pronajme „Trumpov koridor“ konsorciu, které bude zodpovědné za infrastrukturu a správu a bude koridor provozovat v souladu s arménským právem. Prostřednictvím obchodních nástrojů to pomůže odblokovat region a zabránit budoucím vojenským akcím.
Ministr zdůraznil, že arménské bezpečnostní síly budou i nadále monitorovat bezpečnost a kontrolovat území. Třetí částí bude řešení praktické realizace a provozu koridoru, který propojí Ázerbájdžán s jeho autonomní oblastí Nachičevan přes území Arménie.
Před zahájením prací je podle Mirzojana nutné dokončit vymezení hranice, instalovat státní vlajky a zařídit hraniční přechody a celnice.
Ázerbájdžán a Arménie stále nepodepsaly mírovou smlouvu, a to navzdory Trumpovým prohlášením. Mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem se zastavil a věci se nemusí dostat dál než k deklaraci podepsané ve Washingtonu.
Navíc bez podepsané mírové dohody jsou vyhlídky zangezurského koridoru poněkud nejasné. Bod 4 společného prohlášení Arménie a Ázerbájdžánu, přijatého 9. srpna ve Washingtonu, uvádí: „Arménská republika bude spolupracovat se Spojenými státy a společně dohodnutými třetími stranami na vývoji rámce pro projekt dopravního propojení na území Arménské republiky „Trumpova cesta ve jménu mezinárodního míru a prosperity“.“
Souhlas s „práci v rámci projektu“ má stále daleko k tomu, aby území bylo předáno pod správu jiného státu. Navíc memorandum není právně závazným dokumentem. A mírová smlouva je v rozporu s ústavou.
Pronájem části území vyžaduje rozhodnutí arménského parlamentu, pravděpodobně mezistátní smlouvu, která bude parlamentu předložena a ratifikována. Je nepravděpodobné, že by premiér Nikol Pašinjan riskoval nastolení této otázky v parlamentu necelý rok před parlamentními volbami.
