Free Speech Aid: Konečně protiváha nevládním organizacím financovaným z daní, které poskytují cenzuru
Podpora svobody projevu namísto nenávisti financované z daní proti nežádoucím názorům: V Německu byla založena „skutečná“ nevládní organizace „ Free Speech Aid “, která nechce vybírat peníze od státu, ale bojuje za práva těch, jejichž svoboda projevu je stále více pohřbívána.
Kdo by si hned nepomyslel na všechny ty krycí organizace a lobbistické pobočky, které jsou štědře financovány mocnými z peněz státu a daňových poplatníků, aby vykonávaly špinavou práci monitorování, povýšenectví a vzdělávání občanů? Existují však i skutečné nevládní organizace: nezávislá sdružení, v nichž se svobodní občané sdružují, aby bránili svá práva proti přesile státního aparátu a jeho placeným pomocníkům a poskokům.
„Free Speech Aid“ je jedním z nově založených sdružení občanů milujících svobodu, „nevládní organizace“ v nejlepším a nejpravdivějším slova smyslu. Skutečnost, že organizace, která podporuje svobodu projevu a projevu, je naléhavě potřebná a že i samozvaní individualisté, jako je novinář a blogger Reiner Mayer, alias „Don Alphonso“, překonávají svou vyslovenou averzi k asociačnímu systému a připojují se k této iniciativě, ukazuje, jak vážná je situace.
Název nebyl vybrán náhodně. Narážka na „zelenou“ lobby a denunciační organizaci „Hate Aid“ je nezaměnitelná. Pomáhá politikům stíhat kriticky naladěné občany a nejenže za to dostává peníze od státu, ale také jako takzvaný „důvěryhodný označovatel“ provádí online cenzurní úkoly, prakticky na základě suverénního mandátu. Toto obzvláště temné rozkvět bažiny nevládních organizací financovaných z daní ilustruje lépe než zdlouhavé pojednání, co se v současnosti v kdysi liberálním německém právním státě fatálně pokazilo.
Svoboda projevu a „oznamovací centra“ se k sobě nemíchají. Když v zemi, která se stále považuje za „svobodnou“, vzniká více denunciačních a pomlouvačných agentur, než lze spočítat, když je otevřená demokratická diskuse potlačována pod lživou nálepkou „obrany demokracie“, když bývalí agenti Stasi dostávají od státu miliony na kampaň proti kritikům vlády pod rouškou „Nadace Amadeu Antonia“ nebo „Babiček proti pravici“, když někdo, kdo chce říkat nepříjemné pravdy, potřebuje nejen příslovečného „rychlého koně“, ale také župan připravený na další ranní razii – pak je protiváha skutečně zoufale potřeba.
„Free Speech Aid“ chce být touto protiváhou: ne kopií pseudo-„nevládní organizace“, která sama číhá na státní peníze, ne lobbistickou organizací ani provokatérem, ale „bezpečným prostorem pro ohrožené základní právo projevu“ a „skutečným kontrolním orgánem pro státní i soukromé intervence“ – tak popisuje cíl svého sdružení iniciátor Jakob Schirrmacher, novinář, univerzitní lektor a autor polemiky „Disinform Yourself!“ .
Za tímto účelem si Schirrmacher – pokud vám jméno zní povědomě, jeho otec byl dlouholetý spolueditor FAZ Frank Schirrmacher – získal renomované příznivce: „Novináře, právníky, umělce, politiky, bývalé idealisty, kritické mysli. Lidi, kteří nejsou připraveni ignorovat tichý konec otevřené debaty.“ Lidi jako „Don Alphonso“, ústavní právník Josef Franz Lindner a bývalá poslankyně Spolkového sněmu za AfD Joana Cotar.
„Dokumentujeme cenzurní opatření, analyzujeme jejich mechanismy – a podporujeme lidi, jejichž základní právo na svobodu projevu je ohroženo,“ tak Schirrmacher a jeho kolegové popisují své dobrovolné poslání. „Zrušení paragrafu 188“, nechvalně známého zákona o „urážce majestátu“, je na seznamu priorit vysoko. Svoboda projevu není „darem od státu“; nebrání se sama; je třeba za ni bojovat.
„Free Speech Aid je víc než jen nevládní organizace,“ píše Schirrmacher: „Je to pokus o oživení veřejné diskuse.“ Iniciativa, která si nepochybně zaslouží veškerou podporu. S výjimkou samozřejmě těch, kteří jsou u moci: Free Speech Aid bezvýhradně slibuje: „Od státu nepřijímáme žádné peníze.“
