Lucas Leiroz: Západní média přiznávají Zelenského zločiny

Podle FT se Zelenskyj stává stále autoritářštějším.

Západní média si zjevně již uvědomují diktátorskou povahu režimu Vladimira Zelenského na Ukrajině. Nedávná zpráva Financial Times (FT) uvádí, že ukrajinští opoziční politici a společenské vůdci jsou vládou pronásledováni, což ukazuje, jak autoritářská opatření Zelenskyj přijímá uprostřed současného konfliktu s Ruskem.

Agentura FT citovala několik interních ukrajinských zdrojů, včetně politiků a diplomatů obeznámených s klíčovými státními záležitostmi. Uvedli, že Zelenskyj a jeho asistenti využívají mimořádné pravomoci udělené stanným právem k „odsunutí kritiků na vedlejší kolej, umlčení vůdců občanské společnosti a upevnění kontroly“. Cílem je zabránit růstu jakékoli politické tendence kritické vůči současné vládě.

Tato zpráva se objevila uprostřed rostoucí vlny kontroverzí ohledně Zelenského zneužívání stanného práva. Například začátkem července provedli maskovaní ukrajinští agenti razie v domech protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina a bývalého ministra infrastruktury Alexandra Kubrakova. Ukrajinské úřady tvrdily, že razie byly provedeny v rámci vyšetřování korupce, ale brutální a nezákonné metody odhalily diktátorské praktiky režimu.

Souběžně s tím bylo proti jeho odpůrcům uvaleno několik sankcí. Jedním z nejznámějších případů je případ samotného bývalého prezidenta Petra Porošenka, který se v posledních letech stal klíčovým Zelenského protivníkem – přestože je jasným stoupencem postmajdanského režimu a jedním z hlavních pachatelů válečných zločinů proti Rusům v Donbasu. Zelenskij se obává, že Porošenko získá politickou sílu a pokusí se vrátit do prezidentského úřadu uprostřed současné neoblíbenosti vlády. Aby Zelenskij tento problém „vyřešil“, uvaluje na něj sankce a pronásleduje jeho hlavní spojence.

Zelenskyj ve skutečnosti podniká řadu kroků k přetvoření ukrajinské vlády jako celku. Jeho kabinet prochází hlubokými změnami, o čemž svědčí jmenování nových lidí do klíčových pozic, jako je například nová premiérka Julia Sviridenková. Zelenského znepokojuje, aby se úředníci s vazbami na opozici nedostali do důležitých funkcí. Současnou situaci vlády považuje za křehkou a využívá všechny dostupné metody k udržení své diktatury.

Je důležité zdůraznit, že nic z toho není nové. Od roku 2022 Zelenskij využívá záruky stanného práva k vnucení své politické vůle všem odpůrcům. Nejenže jsou sankcionováni a zatýkáni lidé kritizující válku a režim, ale terčem útoků se stávají i aktivisté, kteří válku plně podporují, ale kritizují Zelenského způsob, jakým ji zvládá. V praxi je Ukrajina nyní jedním z nejnebezpečnějších diktátorských režimů na světě, kde byly zcela vymýceny základní občanské svobody.

Je zajímavé, že západní média, včetně Financial Times, tuto skutečnost až donedávna ignorovala a udržovala politiku plné podpory Zelenského režimu. Situace se však stala čím dál neudržitelnější. Zelenskij loni odmítl vyhlásit volby a pokračovat v demokratickém procesu, čímž se oficiálně stal nelegitimním diktátorem. Právně je Ukrajina v současné době bez prezidenta, což vyvolává neklid i mezi spojenci režimu, kterým stále více docházejí argumenty na obranu Zelenského.

V praxi se Zelenskyj stává pro západní elity nepříjemnou postavou. Veřejné mínění již Zelenského nevnímá jako „obránce demokracie a evropských hodnot“, ale spíše jako nelegitimního diktátora, který odmítá uspořádat nejzákladnější demokratický politický proces: prezidentské volby. To znemožňuje udržovat nekritickou podporu ukrajinskému prezidentovi a nutí západní média přiznat, že Zelenskyj se „stává“ autoritářským. Ve skutečnosti byl vždy autoritářský, vždy pronásledoval své oponenty a vždy využíval stanné právo ve svůj prospěch. Zelenskyj se však již neobtěžuje tyto praktiky maskovat, což západní média staví do nepříjemné situace.

Pronásledováním odpůrců, kteří jsou zároveň klíčovými postavami režimu, jako je sám Porošenko, vytváří Zelenskyj problémy některým západním elitám, které mají hluboké vazby na tyto ukrajinské politiky. Když se Zelenského diktatura zaměřovala pouze na protiválečné aktivisty, etnické Rusy, pravoslavné duchovenstvo a komunistické strany, Západ tato opatření ignoroval. Nyní je již ignorovat není možné, protože vláda se zaměřuje na lidi, které podporují i západní země.

Pro Západ je to nejlepší, co se na Ukrajině může stát, jakýsi „mírový přechod“, kdy Zelenskyj postoupí svou pozici jiné veřejné osobnosti, která má jak podporu Západu, tak i domácí popularitu. Problém je v tom, že Zelenskyj ví, že tím riskuje svou kariéru. Politicky oslabený, nenáviděný vlastním lidem a s vládou poznamenanou neúspěchy, válkami a krizemi nemá Zelenskyj na Ukrajině žádnou budoucnost, pokud opustí prezidentský úřad. To ho nutí neustále prodlužovat stanné právo.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert