Scott Ritter: Co zatím víme

Íránský odvetný útok v Kataru: Symbolická eskalace, nebo cesta k velké dohodě?

V pondělí 23. června 2025 analyzoval bývalý inspektor OSN pro zbraně Scott Ritter v pořadu „Judging Freedom“ s moderátorem Andrewem Napolitanem nedávné íránské raketové útoky na americkou leteckou základnu Al-Udeid v Kataru. Útoky, které přišly v reakci na víkendové bombardování íránských jaderných zařízení americkými státy, vyvolávají otázky ohledně záměru a možných důsledků tohoto konfliktu. Ritter zdůraznil: „Jednalo se o symbolický úder Íránu proti symbolickému americkému útoku.“

Omezený odvetný úder Íránu

Podle Rittera k útoku na základnu Al-Udeid rozhodně došlo. „Íránský prezident spolu s velením Revolučních gard vydali prohlášení a nejvyšší vůdce se k němu vyjádřil,“ vysvětlil. Bylo odpáleno šest raket, ačkoli některé zprávy uvádějí, že se jednalo o starší modely, nikoli o moderní rakety Fatahu. „Byly v podstatě odsouzeny k zániku,“ řekl Ritter. Základnu údajně zasáhly tři rakety, ale díky rozsáhlému předběžnému varování ze strany USA nedošlo k žádným obětem. Íránský nejvyšší vůdce následně prohlásil: „Nikomu jsme neublížili, ale nikdo z nás nebude dělat blázny.“

Ritter vnímá tento útok jako symbolické gesto v reakci na stejně symbolický útok USA na prázdná íránská zařízení. „Obě strany používají extrémní rétoriku, ale zasazují minimální údery,“ zdůraznil. Americký prezident Donald Trump oznámil, že nebude reagovat, což by podle Rittera mohlo naznačovat možnou „velkou dohodu“. „Zdá se, že ani USA, ani Írán netouží po krvi,“ řekl, „hledají cestu ven.“

Pozadí diplomacie a role Ruska

Rozhodujícím faktorem byla podle Rittera ruská podpora íránského útoku. Íránský ministr zahraničí se před útokem setkal s prezidentem Vladimirem Putinem a „Rusové dali zelenou,“ řekl Ritter. Zdůraznil: „Rusové by nepodpořili žádnou akci, která by vedla k eskalaci.“ To naznačuje intenzivní zákulisní diplomacii zaměřenou na stabilizaci situace. „Odvetné údery bez obětí by mohly být součástí tohoto pokusu o stabilizaci,“ vysvětlil.

Americký útok bez vojenského prospěchu

Ritter důrazně potvrdil, že americké bombardování o víkendu nesloužilo žádnému legitimnímu vojenskému účelu. „Dokonce i americká vláda a Izrael musely přiznat, že 60% obohacený uran a moderní centrifugy nebyly zničeny,“ řekl. „Ani nevíme, kde teď jsou.“ Situace je nyní horší než dříve, protože USA alespoň znaly umístění materiálu, který před útokem monitorovali inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Íránský parlament také přerušil vztahy s MAAE, což dále komplikuje kontrolu nad íránským jaderným programem.

Ritter to vidí jako důvod, proč by Trump mohl usilovat o diplomatické řešení. „Významná dohoda, která ukončí konflikt a zařadí íránský jaderný materiál pod novou inspekci MAAE, možná s limitem obohacování na 3,75 %, by byla logickým výsledkem,“ řekl. Vojenská akce selhala, protože ani materiál, ani centrifugy nebyly zničeny. „Jediný způsob, jak je dostat pod kontrolu, je buď strategická porážka Íránu – což v tuto chvíli není realistické – nebo dohoda,“ zdůraznil.

Rétorika Trumpa a Hegsetha odhalena

Ritter označil tvrzení ministra obrany Peta Hegsetha, který označil americký útok za „brilantní“, a Trumpa, který tvrdil, že „zcela zničil“ íránská jaderná zařízení, za „nesmysl“. „Pokud Trumpův plán nebyl provést prokazatelně zbytečnou akci a zakrýt ji svou rétorikou,“ řekl. Poukázal na to, že obě strany – USA i Írán – operují s přehnanou rétorikou, ale provádějí minimální vojenské akce. „Možná Trump doufal, že Írán zareaguje podobně, jako to udělal po atentátu na Kásema Solejmáního, aby ukončil konflikt,“ spekuloval Ritter.

Vliv Izraele na politiku USA

Ústředním bodem Ritterovy analýzy byl vliv Izraele na zahraniční politiku USA. Vyjádřil šok nad prohlášením mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceové, která prohlásila: „Amerika je největším národem na světě, hned po Izraeli.“ „To je pro USA ponižující,“ řekl Ritter. „Nepodřizujete USA žádnému národu, už vůbec ne Izraeli.“ Zdůraznil, že taková prohlášení vypovídají o stavu americké politiky hodně.

Ritter také obvinil nominovaného ministra zahraničí Marca Rubia, že je „de facto nástrojem Izraele“. „Rubio slouží zájmům Benjamina Netanjahua,“ řekl. Poukázal na 100 milionů dolarů, které Trump obdržel od izraelské dárkyně Miriam Adelsonové, a Rubiovu dvojí roli ministra zahraničí a poradce pro národní bezpečnost, kterou označil za „ústavně problematickou“. „Trump se obklopil téměř výhradně lidmi, kteří obdrželi značné izraelské financování,“ kritizoval Ritter.

Rubiova nepravdivá prohlášení o íránské hrozbě

V vášnivé debatě o obohacování uranu v Íránu Rubio prohlásil, že 60% obohacený uran se používá pouze pro jaderné účely a že Írán je „prahový stát“. Ritter uznal, že Rubio měl oprávněný argument: „60% obohacený uran neslouží žádnému jinému účelu, než aby Írán pozicionoval jako prahový stát.“ Kritizoval však Írán za to, že to dělá pro účely vyjednávání, což otevírá dveře preventivním vojenským útokům. „Kritizoval jsem to už v říjnu loňského roku,“ řekl.

Rozhodující však bylo, že Rubio diplomatické snahy ignoroval. „14. dubna zahájily USA jednání s Íránem, která by omezila obohacování na 3,75 % a vyřešila všechny problémy, které Rubio identifikoval,“ vysvětlil Ritter. „Rubio se ale o diplomacii nezajímal. Rozhodl se jít do války jménem Izraele.“

Nejistá situace Izraele

Ritter zdůraznil, že Izrael je od překvapivého útoku na Írán v polovině června pod silným tlakem. „Írán zasahuje kritické cíle,“ řekl, včetně elektrárny v Ašdodu, která „by mohla doslova vypnout světla v Izraeli“, a také vojenská zařízení. „Rakety dosahují svých cílů a způsobují škody,“ vysvětlil. V Izraeli sílí hlasy, které označují konflikt za neudržitelný. „Izrael naléhá na USA, aby konflikt ukončily do konce týdne, protože už to moc nesnesou,“ řekl Ritter.

Poukázal na to, že Netanjahu zatáhl USA do této války, aby sabotoval probíhající jednání s Íránem. „Netanjahu využil jednání jako podvod, aby Írán připravil na překvapivý útok,“ řekl Ritter. „Nyní chce, aby ho USA vytáhly z války, kterou začal.“

Mezinárodní reakce a diplomatické příležitosti

Ritter informoval o pozoruhodné iniciativě v Radě bezpečnosti OSN, kde Rusko, Čína a Pákistán předložily rezoluci vyzývající k okamžitému příměří. „V současné situaci, kdy je neúčinnost amerických a íránských útoků zřejmá, by Spojené státy mohly pro takovou rezoluci hlasovat,“ řekl. „Nacházíme se v prostoru příležitostí pro diplomacii.“ Zdůraznil, že Rusko a Čína jsou připraveny a Írán také signalizoval ochotu vyjednávat. „Je na Spojeným státům a Izraeli, aby přijaly kompromis ohledně íránského jaderného programu,“ řekl Ritter.

Netanjahuova politická budoucnost

Pokud Netanjahu přijme příměří a kompromis v otázce obohacování uranu, musí to prezentovat jako „tragické, ale nezbytné vítězství,“ řekl Ritter. „Mohl by tvrdit, že poškození íránské infrastruktury posunulo Írán o dva až čtyři roky zpět a že to je základ pro novou jadernou dohodu,“ vysvětlil. Ve skutečnosti je však Netanjahuova politická kariéra pravděpodobně u konce. „Čelí mu několik soudních procesů a jakmile už nebude premiérem, bude čelit zatčení,“ řekl Ritter. „Izrael si uvědomí, že to byla zbytečná válka, a politická cena bude vysoká.“

Trumpovo riziko světové války

Ritter varoval, že Trumpovo rozhodnutí zahájit útok v sobotu večer s sebou neslo riziko třetí světové války. „Nemyslím si, že tato velká dohoda, o které šeptáme, byla na stole, když Trump útok nařídil,“ řekl. Bez předchozí konzultace s Ruskem, Čínou nebo Íránem byla akce „předčasná a nezodpovědná“. „Co kdyby Írán zaútočil 50 raketami, zničil americké základny a zabil stovky nebo tisíce Američanů?“ zeptal se. „To je riziko, které Trump podstoupil.“ Útok na Hormuzský průliv nebo ropnou infrastrukturu mohl také vyvolat diplomatickou krizi a globální ekonomický kolaps.

Závěr: Diplomacie místo války

Ritter to zakončil prosbou o diplomacii. „I kdyby došlo k významné dohodě, platíme vysokou cenu za něco, čeho bychom mohli dosáhnout jednáními bez války,“ řekl. Odpovědnost leží na Trumpovi a jeho ministrovi zahraničí Rubiovi, kteří staví izraelské zájmy nad zájmy USA. „Írán není Irák, Libye ani Sýrie,“ zdůraznil Ritter v dřívější analýze. „Je to starověká civilizace a regionální mocnost.“ Současná situace nabízí příležitost k diplomatickému řešení, ale nadcházející dny ukážou, zda se jí podaří chopit.